Švýcarský mírový summit o Ukrajině: Mezinárodní dialog a významné absence

Dne 16. června se ve Švýcarsku konal mírový summit na vysoké úrovni zaměřený na řešení konfliktu na Ukrajině. Na setkání, které se konalo v hotelu Bürgenstock, se sešli zástupci téměř 100 zemí a mezinárodních organizací, většinou spojenců Kyjeva a menšiny nezařazených států. Navzdory významnému úsilí Švýcarska o podporu dialogu vyvolává nepřítomnost Ruska vážné pochybnosti o životaschopnosti jakékoli mírové dohody dosažené na tomto fóru.

Švýcarsko, známé svou historickou neutralitou, čelí při pokusu o zprostředkování tohoto konfliktu značné výzvě. Přijetí sankcí proti Rusku vedlo Moskvu ke zpochybnění nestrannosti Bernu a k jeho označení za stranícího „západní menšině“. Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis však obhajoval postoj své země jako „neutrální, ale nikoli lhostejný“ a zdůraznil ochotu Švýcarska usnadnit dialog na nejvyšší politické úrovni.

Švýcarská vláda stanovila tři hlavní cíle summitu: poskytnout platformu pro dialog o komplexním, spravedlivém a trvalém míru, podpořit společné porozumění k dosažení tohoto cíle a definovat plán pro zapojení obou stran do budoucího mírového procesu. Neúčast Ruska na summitu však dosažení těchto cílů ztěžuje. Odmítnutí účasti Moskvy zasadilo aspiracím konference významnou ránu. Podle Briana Orenda, profesora filozofie na University of Waterloo, je summit spíše mezinárodní snahou o podporu Ukrajiny než skutečným mírovým jednáním. To odráží obtížnost přimět Rusko k jednání, aniž by byly ohroženy základní zásady, které Kyjev a jeho spojenci zastávají.

Přestože bylo pozváno více než 160 delegací, svou účast potvrdila jen více než polovina z nich. Zvláště pozoruhodná je absence Ruska a Číny, dvou klíčových hráčů na mezinárodní scéně. Čína opakovaně zdůraznila význam spravedlivé účasti všech stran na mírových jednáních. Bez účasti Moskvy se Peking rozhodl konference nezúčastnit, což si Ukrajina vyložila jako pokus o bojkot konference. Další země jako Pákistán a Brazílie zpochybnily užitečnost své přítomnosti na summitu, zatímco Indie se rozhodla vyslat pouze symbolického zástupce. Ani americký prezident Joe Biden se osobně nezúčastnil a pověřil tímto úkolem viceprezidentku Kamalu Harrisovou a poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana.

Konflikt na Ukrajině se ocitl v patové situaci, kdy obě strany nejsou schopny dosáhnout výrazného pokroku na frontě. Letní ukrajinská protiofenzíva nesplnila své cíle a ruské útoky v Charkově jen posílily podporu Kyjeva ze strany Západu. Tato patová situace posiluje dojem, že ani Rusko, ani Ukrajina nejsou ochotny vyjednávat, dokud nebude dosaženo rozhodující výhody. Postoj Ruska, které trvá na uznání „nové územní reality“ po anexi několika ukrajinských regionů, je pro Kyjev nepřijatelný. Ukrajina mezitím požaduje úplné stažení ruských vojsk z okupovaných území včetně Krymu jako podmínku, o níž nelze vyjednávat v rámci jakékoli mírové dohody.

Mírový summit ve Švýcarsku sice konflikt nevyřeší, ale závěrečné prohlášení bude sloužit jako barometr mezinárodního názoru na válku na Ukrajině. Mezinárodní společenství, zejména země globálního Jihu, bude sledovat známky jednoty či nejednoty ukrajinských spojenců. Bez účasti Ruska a jasné ochoty obou stran k dialogu se vyhlídky na trvalý mír zdají být vzdálené.