fbpx

Tajný plán španělské vlády přenést kontrolu hranic do Katalánska a Baskicka

Politika - 15 dubna, 2024

V pondělí 8. dubna se v různých médiích objevily informace o tom, že španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska prohlásil, že předání kontroly hranic Katalánsku a zemi Baque nepřipadá v úvahu. Toto prohlášení ministra bylo sdíleno na základě průběžného prohlášení, v němž se uvádí, že bylo nařízeno předat policejním složkám obou autonomních společenství, Baskicka a Katalánska, Ertzaintza a Mossos d’Esquadra, pravomoci v oblasti hraničních kontrol na letištích a v přístavech nacházejících se v obou lokalitách.

Španělský ministr učinil prohlášení s odkazem na nejnovější článek zveřejněný španělským deníkem „El Confidencial“, v němž bylo již dříve, téhož dne ráno, sděleno, že existuje plán ministerstva vnitra, který byl po několik týdnů utajován před policejními složkami a který stanovil možnost vzdát se kontroly nad letišti a přístavy v Katalánsku i Baskicku.

Jak potvrdila španělská média, tento plán je pokynem samotného ministra, dokumentem, který vypracoval tým Marlaskova důvěrníka ve státním sekretariátu pro bezpečnost, komisaře Josého Antonia Rodrígueze, jenž vede kabinet pro koordinaci a studie. Tento dokument znamená změnu historického rozdělení kompetencí v těchto klíčových infrastrukturách pro státní hranice.

Jedním z hlavních problémů, které s tímto plánem souvisejí, je skutečnost, že přístavy i letiště jsou vnějšími hranicemi schengenského prostoru, což znamená, že mají a umožňují plný přístup na evropské území, neboť schengenský prostor zahrnuje většinu území v Evropě a zahrnuje více než 27 zemí. V tomto smyslu by změna pravomocí policejních sil v oblasti hraničních kontrol na španělském území měla dopad nejen na španělský stát, ale také na ostatní země, které jsou členy Schengenu. Pokud by se tento plán uskutečnil, autonomní vlády by získaly nehoráznou moc a kontrolu nad bezpečností.

Tato myšlenka vede k ještě většímu problému, protože pasová kontrola občanů přicházejících ze třetích zemí, které nejsou členy schengenského prostoru, je výkonnou pravomocí španělských národních policejních sil a tímto plánem by španělské ministerstvo vnitra přeneslo tuto pravomoc na policejní síly autonomních společenství, Ertzaintza a Mossos d’Esquadra, včetně mnoha funkcí, jako je prevence kriminality, dohled, vyšetřování trestných činů, zásahy v případě narušení veřejného pořádku, zásahy v případě dopravních nehod a další.

Tento nový plán se vymyká tradičnímu uspořádání, kdy národní policejní síly navštěvovaly veřejná prostranství na letištích a v přístavech, zatímco civilní garda řešila situace v omezeném prostoru, který sahal od stanoviště, kde se odbavují zavazadla a cestující, až po přistávací dráhu. Pokud jde o tyto rozdíly, plán by znamenal reorganizaci struktury španělské policie, protože policistům přiznává širší odpovědnost, zatímco civilní garda by byla odsunuta a její pravomoci by se omezily na ochranu objektů, jako je střežení perimetru a kontrola přístupu.

Když se vrátíme k otázce, kde se tento nový plán vzal, změna v rozdělení policejních pravomocí po desetiletích existence by mohla být reakcí na požadavky nacionalistů a zastánců nezávislosti, parlamentních skupin, partnerů vlády Pedra Sancheze, kteří budou mít z této změny hraniční kontroly prospěch. Jiné zdroje potvrdily, že tento plán byl vypracován tajně a že je výsledkem tlaku parlamentních skupin, partnerů současné španělské vlády. V důsledku úniku informací o tomto plánu se Juan Fernandez, generální tajemník Sjednocené asociace občanských gard (AUGC) ve Španělsku, svěřil: „Napsali jsme prohlášení ministerstvu vnitra a další, nedávno státnímu tajemníkovi pro bezpečnost Rafaelu Perezovi, v němž jsme je požádali, aby tuto zprávu potvrdili nebo vyvrátili.“ Dále však uvedl, že „jsme neobdrželi žádnou odpověď“.

Marlaska prohlásil, že tento převod kontroly hranic na Katalánsko a Baskicko není možný, a ujistil, že „vše, co se týká kontroly hranic, je v kompetenci španělské centrální vlády, která spadá pod Civilní gardu a Národní policii“. Závěrem ujistil, že „neexistuje žádný tlak“ na vládu, aby tyto fakulty převedla, a že pokud by „hypoteticky“ bylo přijato některé z těchto opatření v bezpečnostních záležitostech, bylo by tak učiněno v „ústavním rámci“.