Subscribe
Více než polovina Rumunů se domnívá, že Rumunsku vstup do Evropské unie prospěl, a stejný podíl se domnívá, že při vstupu do EU byly zájmy země vyjednány velmi dobře nebo spíše dobře. Zároveň je procento těch, kteří jsou nespokojeni nebo velmi nespokojeni s tím, jak jsou v současné době v Bruselu zastupovány zájmy Rumunska, téměř o deset procent vyšší než procento těch, kteří jsou spokojeni nebo velmi spokojeni se současnými europoslanci, kteří je v Evropském parlamentu zastupují, což je rovněž více než 50 %. Takové jsou výsledky průzkumu veřejného mínění, který na začátku dubna provedla rumunská společnost IRES v rámci nedávno zveřejněného programu sociální odpovědnosti.
Zvýšený zájem Rumunů o volby do Evropského parlamentu
Naprostá většina – 80 % – dotázaných ve stejném průzkumu uvedla, že se určitě nebo spíše určitě zúčastní voleb do Evropského parlamentu 9. června. Z průzkumu však vyplývá, že o politiky projednávané na úrovni EU se zajímá jen o něco více než třetina Rumunů.
Většina Rumunů se domnívá, že vstup do Evropské unie byl pro zemi přínosem, a převážná část z nich je přesvědčena, že Rumunsko by mělo v EU zůstat alespoň několik příštích let. Přibližně 56 % respondentů průzkumu IRES uvedlo, že Rumunsko členstvím v EU více získalo, zatímco pouze 37 % uvedlo, že více ztratilo. Podíl těch, kteří uvedli, že nezískali ani neztratili, byl pouze 4 %, zatímco těch, kteří nebyli rozhodnuti a uvedli, že neví/nechtějí odpovědět, bylo pouze 3 %. Podíl těch, kteří si myslí, že by pro Rumunsko bylo v nadcházejících letech lepší zůstat v EU, je mnohem vyšší než těch, kteří si myslí opak – 73 % oproti 24 %.
Téměř 60 % Rumunů má rodinného příslušníka, který pracuje v EU.
Pokud jde o výhody členství v EU, většina respondentů uvedla, že v posledních deseti letech vycestovala do některé ze zemí EU (53 %) nebo že někdo z jejich rodiny pracuje v EU (59 %). Méně než čtvrtina (20 %) však uvedla, že pracovala v některé ze zemí EU, a procento těch, kteří mají někoho, kdo v EU studuje, nebo těch, kteří využili finanční prostředky EU, je velmi nízké (11 %, resp. 6 %).
Více než polovina dotázaných také uvedla, že Rumunsko může více získat než ztratit, pokud jde o přilákání zahraničních investic (73 %), výstavbu dálnic (68 %), opravu silnic (61 %), přístup ke zdravotním službám (60 %), zlepšení situace zranitelných skupin (lidé bez příjmů, zdravotně postižení, Romové atd.) (59 %), obnovu historických center/památek (57 %), vytváření pracovních míst (56 %), zahraniční politiku Rumunska (54 %), bezproblémový chod rumunských podniků (53 %). Méně než polovina respondentů se však domnívá, že členství v EU přineslo výhody v oblasti nezávislosti soudnictví (49 %), vyšší životní úrovně (48 %), vývozu rumunských výrobků (47 %), transparentnosti státní správy (46 %), boje proti korupci (44 %) a rumunského zemědělství (40 %).
Zajímavé je, že procento těch, kteří plně nebo částečně souhlasí s tvrzením „Integrace do EU znamenala pro Rumuny zvýšení blahobytu“, je mnohem vyšší než těch, kteří tvrdí, že členství v EU Rumunsku prospělo. Pro integraci se vyslovilo 74 % respondentů, kteří se domnívají, že přinesla blahobyt, zatímco pouze 56 % se domnívá, že celkově zemi prospěla. Na opačném konci žebříčku jsou ti, kteří tvrdí opak, tedy že vstup do bloku EU nepřinesl Rumunům blahobyt, a to pouze 25 % (zbytek je nerozhodnutý). Zároveň více než 60 % respondentů zcela (28 %) nebo částečně (33 %) souhlasilo s výrokem „Rumunsko získalo více, než kolik přispělo do rozpočtu EU“.
Na druhé straně více než 90 % respondentů plně nebo částečně souhlasilo s výrokem „Mladí Rumuni mají prospěch ze svobody studovat v jiných zemích EU“, více než 70 % s výrokem „Po integraci do EU je právo na práci lépe chráněno pro Rumuny pracující v EU“ a více než 60 % s výroky „Lidé žijící v chudobě mají z pomoci EU velký prospěch“, „Po integraci do EU jsou v Rumunsku lépe dodržována lidská práva“, „Rumunská demokracie po integraci do EU funguje lépe“. Podíl těch, kteří si myslí, že „Rumunsko má po integraci s EU lepší dopravní infrastrukturu (silnice, železnice)“, je však nižší, přibližně 50 % (56 %), zatímco těch, kteří si myslí, že „Korupce rumunských politiků se po integraci s EU snížila“, je něco málo přes 30 % (13 % souhlasí zcela a 22 % částečně). Na druhém konci škály je 61 % respondentů přesvědčeno, že integrace EU nevedla ke snížení korupce, přičemž 44 % s tímto názorem zcela nesouhlasí a 17 % s ním nesouhlasí částečně.
Integrační zájmy Rumunska byly spravedlivě vyjednány
Celkově je také vyšší podíl těch, kteří se domnívají, že zájmy Rumunska v oblasti integrace byly spravedlivě vyjednány, než těch, kteří tvrdí opak. Těch, kteří si myslí, že vyjednavači odvedli svou práci poměrně dobře, je 45 % a těch, kteří si myslí, že ji odvedli velmi dobře, je 9 %. Na druhém konci spektra se 25 % respondentů domnívá, že jednání proběhla spíše špatně, a 17 % si myslí, že zájmy Rumunska byly vyjednány velmi špatně. Zbývající 4 % jsou nerozhodnutá.
Podíl těch, kteří se nezajímají o to, co se v Bruselu projednává, je však téměř dvakrát vyšší než těch, kteří se o to zajímají, a těch, kteří jsou se současnými europoslanci nespokojeni, je výrazně více než těch, kteří jsou s nimi spokojeni. Podíl respondentů, kteří uvedli, že se o politiky projednávané na úrovni EU příliš nebo vůbec nezajímají, tak činil více než 60 % (63 %), zatímco podíl těch, kteří se o ně velmi nebo docela zajímají, byl o něco vyšší než 30 % (33 %). Zároveň podíl těch, kteří uvedli, že jsou velmi spokojeni se zastoupením Rumunska v Evropském parlamentu, činil pouze 7 %, a 37 % těch, kteří byli spíše spokojeni. Na druhém konci škály je 34 % dotázaných, kteří uvedli, že jsou se současnými europoslanci velmi nespokojeni, a 20 %, že jsou spíše nespokojeni. Pouze 54 % respondentů je však ohledně budoucnosti EU „spíše optimistických“, zatímco 44 % je „spíše pesimistických“. Pokud jde o budoucnost EU, drtivá většina Rumunů – téměř 80 % – si myslí, že by blok měl mít vlastní armádu. Většina respondentů – 40 % – se také domnívá, že hlavní hrozbou pro EU je válka zblízka, a přibližně 10 % respondentů označilo za tři největší hrozby pro budoucnost Unie terorismus a rozšířené využívání umělé inteligence.
Přibližně 76 % dotázaných uvedlo, že by s přistoupením Moldavska k EU souhlasilo ve velmi velké, spíše velké nebo spíše malé míře. Pro srovnání, se vstupem Ukrajiny do Evropské unie souhlasilo pouze 65 % dotázaných. Naprostá většina Rumunů – více než 80 % – ví, že 9. června se budou konat parlamentní i komunální volby, a pouze 9 % uvedlo, že to neví. Stejně významný je i podíl těch, kteří uvedli, že hodlají jít k volbám, ale podíl těch, kteří uvedli, že určitě půjdou nebo zvažují účast ve volbách do Evropského parlamentu, je o něco vyšší než podíl těch, kteří jsou rozhodnuti jít volit v komunálních volbách. V první kategorii je tedy 80 % osob, zatímco ve druhé 87 %.
50 % Rumunů tvrdí, že se mají hůře než před 10 lety
Průzkum se zabýval také vnímáním životní úrovně. Většina dotázaných se tedy domnívá, že se jim žije hůře nebo stejně špatně/dobře jako před deseti lety. Pouze 30 % respondentů uvedlo, že se jim žije lépe než před deseti lety, 50 % uvedlo, že se jim žije hůře, a 19 % uvedlo, že se jim žije stejně. Pokud jde o odhad budoucnosti, i zde je procento těch, kteří si myslí, že se jim bude za pět let žít hůře, vyšší než těch, kteří předpokládají lepší život: 39 % oproti 34 %. Těch, kteří si myslí, že jejich život bude za 5 let stejný, je 20 % a těch, kteří na otázku nedokázali/nechtěli odpovědět, je 6 %.
Průzkum byl proveden na vzorku 1 108 respondentů ve věku 18 let a starších metodou telefonického dotazování za pomoci počítače (CATI) s maximální přípustnou chybou ±2,9 %.