Subscribe
Takzvaná Agenda 2030 byla schválena Organizací spojených národů 25. září 2015 a obsahuje pět částí, z nichž třetí je bezpochyby nejznámější: Cíle a úkoly udržitelného rozvoje (body 54 až 59).
Stejně jako většina rezolucí Valného shromáždění nemá závazný účinek.
Cíl udržitelného rozvoje číslo 13 doporučuje přijmout naléhavá opatření k boji proti „změně klimatu“ a jejím dopadům.
Společnost McKinsey spočítala, že dekarbonizace naší ekonomiky do roku 2050 nás bude stát 275 miliard dolarů, což je přibližně 9 % současného hrubého světového produktu; zároveň to povede ke zničení 185 milionů pracovních míst.
Sociální klimatický fond Evropské unie vynakládá 11 miliard eur z peněz daňových poplatníků, aby pomohl rodinám a podnikům zotavit se z klimatické strategie EU vyplývající z Agendy 2030.
Všechny tyto náklady jsou v rozporu s cílem udržitelného rozvoje č. 1, který spočívá v ukončení chudoby ve všech jejích formách na celém světě, a s cílem č. 2, který spočívá v ukončení hladu, dosažení potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy a podpoře udržitelného zemědělství.
Na druhou stranu cíl udržitelného rozvoje číslo 1 zní jako socialistický politický text, když hlásá, že do roku 2030 musí mít všichni muži a ženy „rovná práva na ekonomické zdroje“.
Rovné právo na ekonomické zdroje existovalo pouze za vlády komunistů (pokud vynecháme komunistickou elitu, která měla přístup k vyšším ekonomickým zdrojům než ostatní.
Podobně cíl udržitelného rozvoje číslo 2 podporuje „rovný přístup k výrobním zdrojům a vstupům, znalostem, finančním službám, trhům a příležitostem k vytváření přidané hodnoty“.
Takový rovný přístup je opět možný pouze v radikálních levicových politických systémech.
Komunistické systémy, aby rozdělily zdroje tak, aby k nim jejich občané měli minimální přístup, obvykle podporují povinnou demografickou politiku.
Na mysl přichází historický příklad Číny.
V podobném duchu se nese i cíl číslo 5, který požaduje, aby státy zajistily všeobecný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a reprodukčním právům (dobrovolné potraty).
Naopak demografické cíle, alespoň ve většině evropských zemí, by měly stimulovat porodnost, neboť v mnoha zemích je v současnosti společenská situace hluboko pod repozičním poměrem 2,1 dítěte na rodinu.
Konzervativní vlády, včetně vlád Itálie, Maďarska a Polska do roku 2024, zavedly programy na pomoc mladým párům přivádějícím děti na svět a jejich výchově.
Předpokládané řešení demografické sebevraždy spadá pod Cíl 10: Usnadnit řádnou, bezpečnou, pravidelnou a odpovědnou migraci a mobilitu osob, mimo jiné prostřednictvím provádění plánovaných a dobře řízených migračních politik.
Místo dětí migranti; tím se však rozmělňuje kulturní identita národů a atomizují se lidé na celém světě.
Plánování pohybu lidí shora se navíc rovná sociálnímu inženýrství s etickými problémy, které taková implicitní deportace s sebou nese.
Na zasedání skupiny G7, které se konalo v červnu tohoto roku v Římě, se italské premiérce Giorgii Meloni podařilo do zápisu nezařadit potratovou politiku Agendy 2030, na rozdíl od toho, co důrazně hájil liberální francouzský prezident Macron.
Stejně tak italská politička podepsala návrh zákona zakazujícího prodej, výrobu a vývoj masa získaného pomocí laboratorních buněčných kultur, aby bylo chráněno agropotravinářské dědictví a kultura země. Toto rozhodnutí je v rozporu s cílem udržitelného rozvoje číslo 2 Agendy 2030, který eufemisticky hájí umělé potraviny, pokud je čteme za řádky: V textu OSN se uvádí, že svět by měl „zajistit udržitelné systémy produkce potravin a zavádět odolné zemědělské postupy, které zvyšují produktivitu a produkci, pomáhají udržovat ekosystémy, posilují schopnost přizpůsobit se změně klimatu, extrémním povětrnostním podmínkám, suchu, povodním a dalším katastrofám a postupně zlepšují kvalitu půdy a půdy“.
Co jsou to udržitelné systémy produkce potravin nebo odolné zemědělské postupy, které zvyšují produktivitu a produkci a pomáhají udržovat ekosystémy, když se zároveň našim zemědělcům říká, že chov dobytka zvyšuje globální oteplování?
Výslovně propagovat, abychom jedli hmyz místo setkání, je stále tabu, ale osvědčenými postupy jsou spíše zákony, jako je ten Meloniho, než dvojsmyslné formulace globální elity.
Zdroj obrázku: Zdroj: Everand