Subscribe
Donald J. Trump se po výkonu funkce pětačtyřicátého prezidenta stal oficiálně sedmačtyřicátým prezidentem Spojených států amerických. Po pouhých několika dnech svého prezidentství se již zdá být nespoutaný. Totální válka proti probuzenecké ideologii, rázné postoje k nelegální imigraci a velmi jasná vize americké ekonomiky. Ještě jasnější bylo jeho prohlášení o několik dní později v Davosu. Projev Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které se konalo 23. ledna 2025, byl událostí velkého významu jak pro Spojené státy, tak pro globální politickou scénu. Trump se svou obvyklou prostořekostí využil pódium k tomu, aby nastínil jasnou vizi své administrativy: kombinaci ekonomického nacionalismu, energetické nezávislosti a ideologického boje proti tzv. woke kultuře. Tento projev polarizoval veřejné mínění, rozdělil světové lídry na nadšené příznivce a ostré kritiky a znamenal klíčový moment pro pochopení priorit Trumpova druhého funkčního období. Trump svůj projev zahájil zdůrazněním potřeby solidního a trvalého hospodářského oživení. Oznámil opatření, jako je zmrazení přijímání zaměstnanců na federální úrovni, omezení regulací a vytvoření ministerstva pro efektivitu vlády. Jeho deklarovaným cílem bylo omezit veřejné výdaje, snížit deficit a zajistit transparentnější a efektivnější vládu. „Nesmíme dopustit, aby byrokracie potlačila našeho podnikatelského ducha,“ prohlásil a vysloužil si potlesk části publika. Kromě toho slíbil novou daňovou reformu, kterou označil za „největší snížení daní v americké historii“, s cílem přilákat investice a stimulovat domácí výrobu. Zdůraznil, že jeho hospodářská politika má za cíl vrátit Spojené státy do centra globální výroby, a ostře kritizoval nadnárodní společnosti, které offshorovou výrobu přesouvají do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. „Pokud chcete prodávat své výrobky v Americe, musíte je vyrábět zde,“ zopakoval a vyslal firmám jasný vzkaz. Dalším ústředním tématem projevu byla energetická suverenita, která je v souladu s jeho vizí ekonomicky a politicky nezávislé Ameriky. Trump vyhlásil národní energetickou nouzi a potvrdil svůj závazek učinit Spojené státy energeticky nezávislými a snížit závislost na nepřátelských zemích. Ostře kritizoval Pařížskou dohodu a označil ji za „ekonomickou katastrofu“ a slíbil zrušit Zelený nový úděl, který označil za progresivní podvod, jehož cílem je oslabit americkou ekonomiku. „Green New Deal je recept na bankrot. Nedovolíme, aby tento radikální program zničil naši ekonomiku,“ řekl a zdůraznil význam energetického mixu, který zahrnuje ropu, zemní plyn a uhlí. Oznámil také plány na podporu domácí těžby a investice do energetické infrastruktury s tím, že tento přístup zajistí nižší náklady na energie pro rodiny a větší konkurenceschopnost amerických podniků. Trump také ostře kritizoval Evropskou unii za její klimatickou politiku a označil ji za „pokryteckou“ a vinnou z uvalování regulací, které poškozují globální ekonomiku, aniž by měly skutečný přínos pro životní prostředí. Dalším zásadním tématem, kterému se projev věnoval, byly obchodní vztahy, zejména s Čínou. Trump oznámil svůj záměr zavést nová cla na čínské zboží a obvinil Peking z nekalých obchodních praktik a manipulace s měnou.
„Nemůžeme nadále dovolit, aby Čína kradla naše duševní vlastnictví a zneužívala náš trh. Cílem cel je chránit americké pracovníky a obnovit rovnováhu světového obchodu,“ prohlásil. Tento postoj odráží tvrdý postoj, který Trump vůči Pekingu zastával po celou dobu svého prvního funkčního období, a potvrzuje cíl snížit obchodní deficit s Čínou a podpořit domácí výrobu. Obvinil také Čínu z nedodržování závazků přijatých v předchozích obchodních dohodách a zopakoval, že Spojené státy přijmou veškerá nezbytná opatření na ochranu svých zájmů. Nejpalčivější částí projevu však byl jeho frontální útok na tzv. kulturu probuzení. Trump tuto ideologii označil za existenční hrozbu pro tradiční americké hodnoty a slíbil, že reformuje vzdělávací systém, aby eliminoval školní programy ovlivněné těmito myšlenkami. Kritizoval povinnou politiku diverzity a označil ji za útok na meritokracii a důrazně hájil náboženskou svobodu a tvrdil, že je posvátná a nedotknutelná. „Woke culture není o spravedlnosti ani o pokroku. Je to zbraň, která má zničit základy naší společnosti a vnutit jí jediný způsob myšlení,“ řekl a našel silnou podporu mezi konzervativci. Kromě toho oznámil vytvoření „Komise pro akademickou svobodu“, jejímž cílem bude monitorovat a potírat to, co nazval „ideologickou indoktrinací“ na amerických školách a univerzitách. Zopakoval, že jeho administrativa bude i nadále podporovat tradiční hodnoty a prosazovat kulturní narativ, který oslavuje americkou historii a identitu. Dalším významným tématem bylo přistěhovalectví. Trump oznámil obnovení výjimečného stavu na jižní hranici s Mexikem, což odůvodnil potřebou chránit národní bezpečnost a bojovat proti obchodu s drogami a lidmi. Slíbil zintenzivnit výstavbu hraniční zdi a posílit opatření na kontrolu nelegální imigrace. „Nemůžeme mít silnou zemi bez bezpečných hranic,“ prohlásil a zdůraznil, že nelegální přistěhovalectví představuje ekonomickou i kulturní hrozbu. Pochválil také úsilí donucovacích orgánů a pohraniční stráže a přislíbil další zdroje na řešení imigrační krize. Podle Trumpa je tento přístup nezbytný pro zajištění bezpečnosti amerických občanů a zachování národní identity. Na mezinárodní frontě Trump potvrdil svou protekcionistickou vizi, pohrozil vysokými cly pro společnosti, které zadávají zakázky externím dodavatelům, a otevřeně kritizoval Evropskou unii. EU označil za „nespravedlivý systém, který využívá Spojené státy“, a zdůraznil, že je třeba znovu vyjednat obchodní vztahy, aby byli chráněni američtí pracovníci. Poukázal na přebytek obchodní bilance Evropy se Spojenými státy a obvinil Brusel z přijímání politik, které penalizují americký vývoz. „Takto nevyvážený obchod nemůžeme nadále tolerovat. Spojené státy již nebudou světovým prasátkem,“ řekl. V evropském kontextu Trump pochválil Itálii a vedení Giorgie Meloniové a označil ji za „odvážnou vůdkyni, která hájí rodinné a národní hodnoty“. Vyjádřil přání posílit hospodářské a politické vazby s Římem a označil Itálii za klíčového partnera pro budoucnost.
Toto prohlášení odráží nejen strategický zájem, ale také potvrzení ideologické shody mezi americkou a italskou vládou v otázkách, jako je rodina, národní suverenita a boj proti kultuře probuzení. Projev vyvolal smíšené reakce mezi světovými lídry přítomnými v Davosu. Na jedné straně někteří chválili jasnost a pragmatičnost jeho návrhů, zatímco jiní vyjadřovali obavy z opuštění klimatických dohod a z obchodního napětí, které je důsledkem ohlášené protekcionistické politiky. Mnozí analytici poukazovali na to, že tento projev představuje jasné vyjádření záměru pro Trumpovo druhé funkční období: silné vedení zaměřené na národní zájmy a odmítající jakoukoli formu kompromisu s globalistickými elitami. Kritiku kultury probuzení a radikální klimatické politiky ocenili zejména zástupci rozvíjejících se zemí, kteří tyto agendy často považují za překážky svého hospodářského rozvoje. Závěrem lze říci, že projev Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 2025 byl mnohem více než jen politickým vystoupením. Byl to manifest jeho vize: nezávislé, silné Ameriky zakořeněné ve svých tradičních hodnotách. Kombinace agresivní hospodářské politiky, energetické suverenity a rozhodného odporu vůči kultuře probuzení upevnila podporu konzervativců a nastínila budoucnost ideologického boje a ekonomického pragmatismu. Ačkoli tyto postoje stále vyvolávají silné reakce mezi jeho odpůrci, Trumpovi se opět podařilo mobilizovat loajální voličskou základnu a posílit svůj obraz odhodlaného a protikladného vůdce. Tímto vystoupením v Davosu nejen potvrdil roli Spojených států jako globálního lídra, ale také vyslal jasnou výzvu všem, kteří se pokoušejí vnutit Američanům globalistické programy nebo rozdělující ideologie.