Trumpův plán v oblasti přistěhovalectví

Začátek druhého funkčního období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států se nese ve znamení řady drastických rozhodnutí týkajících se imigrace a zahraniční politiky. Dvě nedávné epizody zdůraznily odhodlání americké administrativy prosazovat tvrdý postoj jak vůči nelegálním migrantům, tak vůči zahraničním vládám, které brání deportacím. První se týká diplomatické roztržky mezi Spojenými státy a Kolumbií, která skončila rozhodným vítězstvím Washingtonu; druhá se týká oznámení o vybudování nových vazebních zařízení pro migranty na Guantánamu.

Případ Kolumbie: celní hrozba a Petrova kapitulace

V první epizodě vystupoval Gustavo Petro, kolumbijský socialistický prezident, který zpočátku odmítl povolit přistání amerických letadel s deportovanými migranty ve své zemi. Tento krok, odůvodněný ohledy na důstojnost migrantů a odmítnutím využívání vojenských letadel k deportacím, vyvolal ostrou reakci Trumpovy administrativy. Washington reagoval hrozbou uvalení cel na kolumbijský vývoz do Spojených států ve výši až 25 %, přičemž toto procento se mohlo během několika dní zvýšit až na 50 %. Vzhledem k tomu, že americký trh absorbuje 28 % kolumbijského vývozu – což představuje přibližně 18 miliard eur ročně, a to především díky ropě – měla hrozba obrovskou váhu. Petro se zpočátku pokusil čelit recipročním opatřením a oznámil 50% cla na dovoz z USA. Tato strategie se však ukázala jako neudržitelná vzhledem k hospodářské závislosti Kolumbie na americkém trhu. Kromě ekonomických opatření Trump vyhlásil řadu diplomatických sankcí, včetně zákazu cestování pro kolumbijské vládní představitele a zrušení víz pro zaměstnance institucí. Tento tlak se stal pro Bogotu neúnosným, a ta nakonec přijala všechny podmínky stanovené Washingtonem, včetně neomezeného navracení deportovaných nelegálních migrantů. Tento incident představuje první velký střet mezi Trumpem a latinskoamerickou zemí v jeho druhém funkčním období a ukazuje, jak je americká administrativa ochotna využít ekonomické a diplomatické nástroje k zajištění plné spolupráce v oblasti migrační politiky.

Guantánamo: Nové detenční centrum pro migranty

Souběžně s konfrontací s Kolumbií oznámil Trump svůj záměr zřídit na vojenské základně Guantánamo na Kubě nové zařízení, v němž by bylo možné zadržet až 30 000 migrantů vyhoštěných ze Spojených států. Rozhodnutí bylo formalizováno prostřednictvím prezidentského memoranda a je součástí série restriktivních opatření v oblasti přistěhovalectví. Guantánamo je známé svou věznicí s maximální ostrahou, která byla otevřena v roce 2002 a dlouho kritizována kvůli obviněním z mučení a porušování lidských práv. Trumpův plán však nepočítá s umístěním migrantů do této věznice, ale do samostatného existujícího zařízení, operačního střediska pro migranty (GMOC). Toto centrum, které dříve sloužilo k ubytování kubánských a haitských migrantů, má v současnosti kapacitu 120 osob, ale mohlo by být rozšířeno o dočasné stavby, jako jsou stany a baráky. Administrativa uvedla, že má v úmyslu využít GMOC jako plnohodnotné detenční zařízení pro nelegální migranty, kteří jsou považováni za nebezpečné. Podle Toma Homana, Trumpova poradce pro imigraci, by zde mohli být vězněni i migranti zadržení na moři pobřežní stráží. Očekává se, že toto rozhodnutí vyvolá kontroverze, zejména proto, že zpráva nevládní organizace International Refugee Assistance Project z roku 2024 označila podmínky v GMOC za „nelidské“.

Politický kontext: Laken Rileyho zákon a potlačování imigrace

Oznámení o Guantánamu se shodovalo s Trumpovým podpisem Laken Rileyho zákona, prvního zákona, který Kongres přijal v jeho druhém funkčním období. Zákon nařizuje předběžnou vazbu pro všechny migranty bez dokladů zatčené za krádeže nebo násilné trestné činy a urychluje deportační řízení. Zákon je pojmenován po Laken Rileyové, studentce, kterou v roce 2024 v Georgii zabil venezuelský migrant bez dokladů, což byl incident, který výrazně ovlivnil americké veřejné mínění. Toto opatření je součástí širšího zásahu proti imigraci: v posledních týdnech bylo do soukromých věznic, místních věznic nebo vojenských základen s povolením ICE převezeno již asi 40 000 migrantů.

Historická kontinuita Guantánama jako centra migrantů

Trumpův návrh na rozšíření Guantánama pro řízení imigrace není úplně nový. V 90. letech minulého století bylo na základně umístěno více než 34 000 haitských a kubánských migrantů, i když ne všichni najednou. V průběhu let prováděly americké bezpečnostní složky cvičení, aby se připravily na případnou rozsáhlou migrační krizi. Zatímco však předchozí využití základny bylo zarámováno do humanitárních pojmů, Trump zjevně usiluje o represivní přístup. To znamená výrazný odklon od předchozích demokratických administrativ, které se (neúspěšně) pokoušely věznici Guantánamo uzavřít.

Závěr: Nová éra politické přísnosti

Tyto dvě epizody ilustrují jasný obraz Trumpovy přistěhovalecké politiky: absolutní neústupnost a využívání ekonomických pák k zajištění spolupráce třetích zemí. Diplomatické vítězství nad Kolumbií ukazuje, jak je administrativa ochotna riskovat strategické ekonomické vztahy, aby prosadila svou agendu. Projekt Guantánamo zároveň představuje další krok ke stále restriktivnější imigrační politice, což vyvolává vážné humanitární obavy. V tomto scénáři stojí latinskoamerické vlády před obtížnou volbou: spolupracovat se Spojenými státy a přijmout přísné podmínky, nebo se postavit Washingtonu s rizikem vážných hospodářských a diplomatických následků. Kolumbie již kapitulovala. Budou ji následovat i další vlády?