Ukrajina a Švýcarsko budou hostit nové kolo mírových rozhovorů

Švýcarsko bude v blízké budoucnosti hostit celosvětový mírový summit o Ukrajině, oznámila prezidentka Viola Amherdová po setkání s ukrajinským prezidentem Volodimirem Zelenským během Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.

Zpráva o novém summitu, který bude pokračovat v jednáních o ukončení konfliktu na Ukrajině, přichází uprostřed zklamání ze summitu v Davosu, který v těchto dnech sleduje celý svět a čeká na průlom v řešení problému. Bohužel v malém švýcarském letovisku, kde se každoročně koná tradiční setkání světových lídrů, se Zelenskému podařilo získat pouze potvrzení sympatií od svých vyhraněných příznivců. Přání kyjevského vůdce jednat s představiteli velmoci Číny, která podporuje Rusko, zůstalo nenaplněno. Z tohoto důvodu se čínská přítomnost na nadcházejícím summitu ve Švýcarsku jeví jako ne-li klíčová, tak přinejmenším mimořádně důležitá. Cílem rozhovorů je vytvořit globální alianci na podporu požadavků Ukrajiny. Aby se tak stalo, musí být Čína u jednacího stolu. Uvidíme, zda se spoluorganizátoři rozhodnou, že svět je připraven přijmout Rusko k jednacímu stolu. Podle představitelů v Bernu před Davosem však Rusko zatím není ochotno jednat. Nebo v případě její absence lze v rozhovorech učinit pouze mezikroky, ať už jsou jakkoli rozhodující, protože jednání o smlouvě předpokládá i přítomnost agresora.

Zámořská média informovala o Zelenského neúčasti na prvním dni WEF, který na zahájení poslal svého šéfa štábu, a o tom, že jediným průlomem byla větší a rozmanitější skupinová fotografie než na předchozím zasedání mírové formule pro Ukrajinu na Maltě. A to proto, že summitu ve švýcarských Alpách se zúčastnilo více než 80 hlav států, zatímco na Maltě jich bylo méně než 70. Jako „dobrá zpráva“ však byla uvedena přítomnost nových aktérů v Davosu, což je pro mírovou formuli poprvé, například Rusku přátelské Jihoafrické republiky a Brazílie. I tyto dobré zprávy však zastínila nepřítomnost zástupců Číny, kteří se posledních jednání o mírové formuli nezúčastnili. Vzhledem k tomu, že na závěr chybělo společné veřejné prohlášení 83 přítomných vedoucích představitelů, zdá se, že závěr publicistů Financial Times je oprávněný.

Novináři Financial Times s odvoláním na zdroj, který hovořil o průběhu rozhovorů, zdůraznili, že „ačkoli to byla dobrá diskuse, skutečného diplomatického pokroku ve snaze stanovit parametry mírové smlouvy v prostředí 83 delegací nedosáhnete“.

Na druhou stranu šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis při zahájení WEF připustil, že k tomu, aby se podařilo vytvořit globální alianci, která by podpořila požadavky Ukrajiny, je zapotřebí, aby u jednacího stolu zasedla Čína. Čínský premiér Li Čchiang se zúčastnil WEF, kde druhý den hovořil o tom, jak bezpečná je jeho země pro investice. Čínský vůdce se však včerejšího jednání o mírové formuli nezúčastnil. Nedošlo ani k žádnému setkání mezi ním a Volodimirem Zelenským, a to navzdory spekulacím, které podpořily výroky ukrajinského prezidenta, jenž zdůraznil zásadní roli země v rozhovorech. Ve skutečnosti žádná taková schůzka naplánována nebyla, jak nakonec oficiálně uvedla ukrajinská strana.

Švýcarsko bude hostit nový summit o mírových jednáních na Ukrajině

I když je pokrok v davoských rozhovorech zanedbatelný, Zelenski získal příslib Švýcarska, že bude hostit nový summit mírové formule. Oznámení učinili oba prezidenti – švýcarský a ukrajinský – po svém setkání před cestou ukrajinského prezidenta do Davosu. V Bernu a Curychu se Zelenski setkal s prezidentkou Violou Amhertovou i s předsedou vlády Švýcarské konfederace Ignaciem Cassisem.

„Na žádost ukrajinského prezidenta souhlasilo Švýcarsko s uspořádáním summitu o mírové formuli,“ oznámila podle agentury Reuters švýcarská vláda.

Zelensky ani švýcarští představitelé neupřesnili datum ani místo konání summitu, ani seznam účastníků, pouze uvedli, že „na dalších podrobnostech se pracuje“. Zároveň, aby zdůraznily naléhavost, ale také skutečnost, že přinejmenším na straně spoluorganizátorů nejsou žádné výhrady, obě strany zdůraznily, že summit začne následující den.

Zelenski naznačil, že seznam účastníků je otevřený „všem zemím, které respektují naši svrchovanost a územní celistvost, ale zmínil se i o zemích globálního Jihu, které by prý rád viděl. Dalším očekávaným účastníkem jednání je Čína. Den před Zelenského odjezdem do Švýcarska Kyjev oznámil, že je nezbytné, aby se jednání o ukončení konfliktu zúčastnil Peking, jeden z klíčových spojenců Moskvy.

„Je důležité, abychom ukázali, že celý svět je proti ruské agresi a celý svět je pro spravedlivý mír,“ zdůraznil Zelenský.

Čínský premiér Li Čchiang a jeho delegace měli mnoho příležitostí setkat se se Zelenského týmem tváří v tvář, ať už v Bernu nebo v Davosu, ale nestalo se tak.

Na obzoru může být nová studená válka

Jádrem jednání o mírové formuli je Zelenského desetibodový plán pro spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině. Stanoví obnovení územní celistvosti Ukrajiny, stažení ruských vojsk, ochranu dodávek potravin a energie, jadernou bezpečnost a propuštění všech vězňů. Plán byl představen na setkání G20 v Indonésii, které ukrajinský vůdce nazval „G19“, s vyloučením Ruska, ačkoli ho zastupoval šéf diplomacie Sergej Lavrov.

Zelenski představil svůj desetibodový plán zástupcům velmocí na indonéském ostrově Bali, ačkoli válka na Ukrajině nebyla na oficiálním programu jednání G20, přesto toto téma dominovalo programu jednání v souvislosti s obavami, že konflikt rozděluje národy světa. Tyto obavy vyjádřil hostitel akce, indonéský prezident Joko Widodo , který ve svém úvodním projevu vyzval k „ukončení války“ a varoval před možnou novou studenou válkou.

Zelenski tento plán intenzivně prosazuje, a to i v Bílém domě, neboť podpora USA pro válku na Ukrajině v poslední době slábne, zejména v souvislosti s napětím na Blízkém východě, a splnění některých slibů Washingtonu je nyní zpochybněno. Zelenski své návrhy během plamenného diplomatického turné představil mimo jiné americkému prezidentovi Joe Bidenovi, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a indickému premiérovi Naréndrovi Módímu, jehož země převzala předsednictví skupiny G20. Později v prosinci ukrajinský prezident vyzval vedoucí představitele skupiny G7 (Skupina rozvinutých zemí – Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké), aby podpořili celosvětový mírový summit, který se měl konat začátkem tohoto roku a který se měl zaměřit na tento mírový plán.

Reakce světových „těžkých vah“ byla opatrná: přislíbily nastolit na Ukrajině mír „v souladu s jejími právy zakotvenými v Chartě OSN“.

USA, miliardy dolarů „investované“ do ukrajinského konfliktu

Prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena z konce prosince potvrzují určitou „únavu“ a ztrátu nadšení USA z podpory války, do níž dosud investovaly miliardy dolarů: Ukrajina musí být schopna se bránit a USA jsou odhodlány to zajistit.

Přestože se v uplynulých šesti měsících uskutečnila čtyři kola jednání o mírové formuli, technické týmy se neposunuly kupředu a světoví představitelé nedávají najevo, že by jednání měla nabrat dlouho očekávaný směr. I když bylo dosaženo malého pokroku – a účast na jednáních se postupně zvyšuje – vyjednávání mírové smlouvy vyžaduje přítomnost Ruska. Nebo Západ ještě není připraven zasednout s ním k jednacímu stolu tváří v tvář.

„Jsou to prostě rozhovory pro rozhovory.Cílem tohoto procesu nemůže být dosažení konkrétního výsledku, a to ze zřejmého důvodu – neúčastníme se ho,“ citovala agentura Reuters mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.