Subscribe
Kdo má právo účastnit se mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem? Kdo má schopnost a politické odhodlání rozhodnout? Ale především, kdo má právo rozhodovat? To jsou otázky, které víří pod zprávami a informacemi přicházejícími v těchto týdnech z různých bojišť na ukrajinském území a z kanceláří – nejen evropských – zabývajících se představami či projektováním budoucnosti této oblasti.
ANNOUNCED NEGOTIATION
Není pochyb o tom, že nedávné volby v USA a inaugurace nového prezidenta se v posledních měsících výrazně podepsaly na průběhu konfliktu. Vzhledem k tomu, že magnát prohlásil, že je připraven a plně schopen konflikt vyřešit během několika hodin, bojovalo se o každý získaný či ztracený metr s vidinou získání vlivu u jednacího stolu. Původní Trumpovo prohlášení pak bylo zmírněno a přiznáno, že řešení tohoto konfliktu není dosažitelné během několika dnů, pravděpodobně ani během několika týdnů. Zdá se, že všichni analytici se shodují, že i jen dostat se k jednacímu stolu je pomalé pilování práce.
KREMLINOVA POZICE
Cesta k jednacímu stolu je jistě klikatá. Zejména proto, že obě strany usilují o vyjednávání z pozice síly. V této fázi je však třeba vzít v úvahu dva prvky a oba lze vysledovat v postojích kremelského mluvčího Dmitrije Peskova. Zaprvé přiznání, že kontakty s Ukrajinou za jednacím stolem sice nebyly zahájeny, ale plánují se. Jazyková jemnost, která značí ani ne tak akci, jako spíše náchylnost k jednání, a to i tváří v tvář Trumpovým prohlášením. Tycoon totiž oznámil, že plánuje schůzky a rozhovory s různými stranami, a rovněž uznal, že kontakty mezi Ruskem a Ukrajinou probíhají „poměrně dobře“. Přiznání, které Moskva možná raději nechtěla zveřejnit. Druhé téma se týká partnerů pro jednání. Pro Rusko by totiž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebyl legitimní, aby svou zemi při jednáních zastupoval. Je to také Peskov, kdo nedávno připomněl, že na Ukrajině musí před uvedením přímluvce proběhnout řádné volby. Pro Kreml by totiž bez tohoto kroku neexistovaly minimální podmínky pro usednutí k jakémukoli jednacímu stolu. Pokud jde o volby, které se mají na Ukrajině konat, došlo také k určitému nátlaku ze strany Spojených států. Zejména u Trumpova zástupce pro Ukrajinu Keitha Kellogga, který v nedávném rozhovoru prohlásil, že konání řádných voleb na Ukrajině je pevným bodem i pro USA. Zejména pro americkou administrativu by se volby v Kyjevě měly uskutečnit, pokud bude dosaženo příměří v konfliktu. Otázka demokratického zastoupení na Ukrajině je otázkou, která bude jistě rozhodující pro dosažení dohody o příměří. Nelze totiž zapomínat, že řádné volby v Kyjevě byly odloženy kvůli válečnému stavu zavedenému po ruské invazi. Zároveň by pro Putina byl prezident Zelenskyj nelegitimní a volby by byly součástí procesu „denacifikace“, který by poháněl speciální operaci.
EVROPA A NEGACE
Pokud jde o evropský postoj k vyjednávání, ten spočívá v tom, že nechce Ukrajinu vydat napospas míru, který by drasticky zmenšil její území. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová ve svém projevu na konferenci velvyslanců EU vyzvala členské státy k jednotě v podpoře Ukrajiny a k sankcím vůči Rusku a prostředkům, které živí jeho válečnou mašinérii. Podle Kallasové je Rusko pro Evropu i nadále hrozbou. Podpora Ukrajiny, a to i získáním výhodných pozic u jednacího stolu, může být pro EU základem pro nové období stability, které sníží šance na prodloužení konfliktu.