Ukrajinské obiloviny vyvolaly nesouhlas v EU

Ukrajinské obilí vyvolává napětí mezi kyjevskou administrativou a dvěma jejími spojenci, kteří dosud poskytovali vojenskou podporu ve válce s Ruskem: Polsko a Slovensko. Tyto země se jednostranně rozhodly zachovat omezení na dovoz ukrajinského obilí, a to navzdory rozhodnutí Evropské komise zrušit blokádu, která byla zavedena před několika měsíci na žádost pěti zemí střední a jihovýchodní Evropy, aby ochránila jejich zemědělce a silniční infrastrukturu. Třetí zemí, která učinila totéž co Polsko a Slovensko, je Maďarsko, které není považováno za jednoho z hlavních podporovatelů Ukrajiny. Zatímco Bulharsko oznámilo své odstoupení od blokády jen několik dní před rozhodnutím EU, Rumunsko dosud konkrétně nereagovalo. Reakce Kyjeva byla rychlá a tvrdá. Ukrajina pohrozila, že podá žalobu k Soudnímu dvoru EU a okamžitě podá stížnost na tyto země u Světové obchodní organizace pro porušení práva EU.

Evropská komise omezení zrušila. Kyjev je nucen vypracovat plán kontroly dodávek obilí

Evropská komise se rozhodla zrušit omezení dovozu ukrajinských obilovin do pěti zemí uvedených na seznamu 15. září a zároveň vyzvala Kyjev, aby vypracoval plán účinných opatření na kontrolu dodávek. Před tímto rozhodnutím Bulharsko vystoupilo z ad hoc koalice o přijetí ukrajinského obilí poté, co to Národní shromáždění v Sofii navrhly tři strany podporující vládu.

Polsko, Slovensko a Maďarsko zjevně nesouhlasí se závěrem Evropské komise, že „narušení trhu v pěti členských státech sousedících s Ukrajinou zmizelo“, a proto oznámily, že omezení zachovávají na dobu neurčitou. Po několikadenním váhání bukurešťské úřady rovněž oznámily, že omezení prodlužují o 30 dní. Rozhodnutí bylo rovněž doprovázeno určitými podmínkami – Ukrajina musí okamžitě zavést účinná opatření pro kontrolu vývozu čtyř skupin zboží a urychleně předložit akční plán, což Rumunsku poskytlo důvod, aby prozatím nepřijalo pevné rozhodnutí. Jinými slovy, Bukurešť nejprve řekla, že čeká na akční plán Ukrajiny, a pak slíbila, že provede analýzu a stanoví „podmínky“. Rumunský premiér Marcel Ciolacu nakonec oznámil, že pojede do Kyjeva, aby o těchto podmínkách jednal.

„Každý den vedu na toto téma dialog s celníky a informuji je, pokud někdo požádal o vývoz na rumunské území a nebylo o něj požádáno,“ vysvětlil předseda PSD premiér Marcel Ciolacu, který zdůraznil, že nebylo dovezeno ani jedno zrno pšenice. Dodal, že memorandum bude provedeno, v 30 dnů milosti, a duální licenční systém, a to jak na území Ukrajiny a Rumunska.

Podle analýzy, kterou zveřejnil server adevarul.ro, „se zdá, že strategie představitelů Rumunska a Kyjeva nyní sleduje strategii prohloubení Bystroeského kanálu na jaře. Cílem prohloubení Bystroeského kanálu Ukrajinci (z 3,5 na 7 metrů) bylo vytvořit plavební kanál do Černého moře pro lodě přepravující obilí vypěstované na Ukrajině. Rumunsko tehdy obvinilo Ukrajinu z porušení Úmluvy o režimu plavby po Dunaji, která stanoví, že jediným splavným ramenem Dunaje do Černého moře je Sulina. Po obviněních rumunského státu provedli měření hloubky Bystrozubského kanálu také Ukrajinci a výsledky dosud nebyly zveřejněny.

„(…) poté, co se velká část rumunských politiků a mediálních subjektů tvářila, že vlastně k žádnému prohloubení nedochází, se později rumunští představitelé tvářili, že s tím něco udělají, že podniknou kroky a provedou měření Bystrozubského kanálu a Čilského ramene. Nakonec jako v komediální hře měření provedli sami Ukrajinci a bylo nám slíbeno, že výsledky „analýzy“ budou zveřejněny někdy v dubnu. Oficiální výsledky dosud zveřejněny nebyly, kanál byl od té doby prohlouben z 3,5 m na více než 6 m a nyní se zdá, že se již prohloubil nebo se prohlubuje na více než 7 m.“, říkají novináři z adevarul.ro.

Podle oficiálních evropských statistik bude do července 2023 z Kyjeva vyvezeno téměř 33 milionů tun obilí a dalších zemědělsko-potravinářských produktů prostřednictvím Iniciativy pro vývoz obilí z Černomoří. Ruská blokáda Černého moře nyní brání Ukrajině plně využívat její tradiční vývozní trasy a nutí ji hledat alternativní cesty, například po souši, přes sousední země.

Omezení zavedená Evropskou komisí loni v květnu přišla na základě stížností pěti zemí poté, co jejich úřady čelily protestům domácích zemědělců, kteří si stěžovali na tlak na odvětví kvůli nízkým cenám způsobeným nedostatkem cel a dokonce i na pochybnou kvalitu – oficiálně popíranou – těchto ukrajinských výrobků.

„Je pro nás zásadní stanovit, že členské státy nemohou individuálně zakázat dovoz ukrajinského zboží. (…) Proto proti nim podáváme stížnost,“ reagovala v prohlášení ministryně hospodářství Julia Svyrydenko na omezení uvalená Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Doufáme, že tyto země svá omezení zruší a že se nebudeme muset dlouho obracet na soud, abychom náš spor urovnali,“ dodal ukrajinský ministr v prohlášení.

Reakce ukrajinského prezidenta Volodimira Zelenského a následná protireakce polských úřadů však otevřeně hovoří o napětí mezi Varšavou a Kyjevem. Volodimir Želeski prohlásil, že některé země „předstírají solidaritu“ s Ukrajinou a že „politické divadlo“ vytvořené sporem o dovoz ukrajinského obilí slouží Rusku, zatímco polský prezident varoval Kyjev, že by si měl „pamatovat“ pomoc, kterou mu Varšava nabízí. Polská vláda později podle digi24 oznámila, že Ukrajině nedodá více zbraní, než bylo dohodnuto.

Polský prezident Andrzej Duda následně učinil krok k uklidnění situace a prohlásil, že problém bude vyřešen diplomatickou cestou.

„Nepochybuji o tom, že spor o dovoz obilí z Ukrajiny na polský trh je pouze fragmentem polsko-ukrajinských vztahů. Nemyslím si, že na ně bude mít významný dopad, takže tento problém musíme vyřešit mezi sebou,“ řekl Andrzej Duda na podnikatelské konferenci.

Je třeba připomenout, že Poláci byli 15. října svoláni k volbám, aby zvolili nový parlament, a že zemědělci hráli důležitou roli v předchozích volbách v letech 2015 a 2019 a současná vláda nechtěla riskovat nové protesty zemědělců po těch jarních. Podobně se rozhodli i na Slovensku, kde byli voliči svoláni k volebním urnám 30. října.

V Maďarsku je však situace jiná. Těsně před rozhodnutím EU zrušit omezení na dovoz ukrajinského obilí oznámil maďarský premiér Viktor Orbán „vážnou bitvu“ mezi východními členy EU a Bruselem. Ve stylu, na který si již zvykl, Viktor Orbán obvinil EU, že nehájí evropské, ale americké zájmy, „protože to, čemu říkáme ukrajinské obilí, samozřejmě není ukrajinské obilí, ale obchodní produkt z území, které pravděpodobně již dlouho patří Američanům“.