Subscribe
Ve dnech 8. a 9. června 2024 půjde k volbám přibližně 365 milionů lidí. Využití politické reklamy, ať už offline nebo online, bude mít proto zásadní význam pro konečný výsledek, protože v závislosti na způsobu jejího využití může překlopit miliony hlasů z jedné strany na druhou. Oblíbeným médiem se stala sociální média, která umožňují snadno oslovit velmi velké množství lidí při relativně nízkých nákladech. Snadnost, s jakou lze sociální média využívat, však představuje velké riziko možné manipulace s názory čtenářů. Ve skutečnosti je vše založeno na shromažďování a používání osobních údajů uživatelů: každý server shromažďuje osobní údaje lidí, kteří k němu přistupují. Údaje, které jsou následně shromažďovány a používány k identifikaci preferencí uživatele, jeho možného nebo skutečného životního stylu, zájmů. V komerčním sektoru se to již děje ve velkém měřítku, a to prostřednictvím strategie mikrocílení, kdy se údaje spotřebitelů využívají k zobrazování komerčních nabídek na zařízeních, která jsou blízká jejich zájmům. Potenciální podvodníci mohou samozřejmě také získat osobní údaje, aby oklamali uživatele pomocí emocionální manipulace a dezinformací.
Manipulace s mladými lidmi
To se může stát i v politické reklamě. Mikrocílení může dokonce vytvářet „komory ozvěny“, kde je uživatel vystaven pouze jednomu typu zpráv, což zcela změní jeho vnímání veřejné debaty. Z těchto důvodů byl přímý zásah EU nezbytný, aby se omezily škody způsobené možnými dezinformacemi. V roce 2020 například Evropská komise požadovala, aby online platformy s více než 45 miliony uživatelů měsíčně přijaly určitá opatření proti dezinformacím a zároveň byly transparentnější ohledně toho, jak fungují jejich algoritmy a jaký obsah se rozhodnou uživatelům zobrazit. Bylo však zjištěno, že mnoho platforem stále neposkytuje dostatek informací o této problematice. Tato otázka je pro Evropu velmi důležitá, protože 8. a 9. června půjde k volbám tolik mladých voličů. V roce 2019, kdy se konaly poslední volby do Evropského parlamentu, hrály klíčovou roli sociální média a účast mladých lidí na hlasování byla významná. Je třeba také poznamenat, že v některých zemích je volební právo uděleno od 16 let (Rakousko, Belgie, Německo a Malta) a od 17 let (Řecko). Tik Tok je jednou z nejpoužívanějších platforem pro mladé lidi, a proto i jednou z nejvlivnějších. Obavy ze zahraničního, zejména čínského vlivu jsou proto velké: v posledních měsících Komise a Parlament vyzvaly, aby se aplikace nepoužívala v osobních mobilních telefonech, a probíhá vyšetřování ochrany nezletilých.
Evropská akce na ochranu svobody informací
Evropský parlament proto loni v únoru přijal nové nařízení o politické reklamě. Cílem je poskytnout občanům co nejvíce informací, například proč je na ně reklama zaměřena. Jeho cílem je také bojovat proti nadměrnému mikrotargetingu, například stanovením, že nelze používat určité osobní údaje, jako je etnický původ, sexuální orientace nebo náboženské vyznání, nebo že nezletilí nemohou dostávat politickou reklamu. Dalším právním předpisem, který umožní větší ochranu sociálních médií než v minulosti, je zákon o umělé inteligenci, který se snaží omezit rizika spojená s umělou inteligencí zavedením požadavků na transparentnost, které musí být splněny. Například hlavní online platformy budou muset poskytnout nástroje pro zjišťování pravosti zpráv. Záměrem je zkrátka zajistit, aby uživatelé dostávali přesné informace. Mnoho předpisů přijatých Evropskou unií (např. zákon o umělé inteligenci) však vstoupí v platnost až po červnovém hlasování a riziko manipulace, včetně zahraniční, v příštím kole voleb zůstává vysoké.