Revize daňového systému bude díky novým technologiím efektivnější
Integrace umělé inteligence do italského daňového systému představuje významný krok směrem k účinnějšímu a modernějšímu přezkumu vnitrostátních finančních politik. Nedávný zákon o revizi daňového systému (zákon č. 111 ze dne 9. srpna 2023) položil základy pro využití umělé inteligence s cílem optimalizovat daňovou kontrolu a bojovat proti daňovým únikům. Ačkoli podrobnosti o praktickém provádění ještě nebyly definovány, umělá inteligence slibuje revoluci v oblasti vyměřování daní, zvýšení efektivity, transparentnosti a ochrany osobních údajů.
Tento projekt představuje významný krok ve vývoji italského daňového systému, který již zaznamenal první snahy o digitalizaci a zjednodušení, jak dokazuje aplikace VeRa, kterou používá finanční úřad pro analýzu rizika daňových úniků. Skutečná inovativní síla zmocňovacího zákona však spočívá v uznání umělé inteligence jako nedílné součásti reformy daňového systému. Prováděcí vyhlášky v současné době neobsahují konkrétní údaje o využití umělé inteligence při daňové kontrole a výběru daní. Nedávná tříletá dohoda mezi ministerstvem hospodářství a daňovou agenturou však zdůrazňuje závazek agentury používat technologie, jako je umělá inteligence, k posílení daňových kontrol a zlepšení účinnosti výběru daní.
Je důležité zdůraznit, že základy pro využívání umělé inteligence ze strany finančního úřadu byly položeny již v minulosti, a to zákonem o rozpočtu na rok 2020, který umožnil využití pokročilých technologií pro analýzu daňových rizik. Zavedení nástrojů, jako je VeRa, prokázalo účinnost takových přístupů při identifikaci potenciálních neplatičů a motivaci ke spontánnímu dodržování předpisů. Zdá se, že finanční zdroje potřebné k vytvoření „daňového systému 4.0“ jsou již k dispozici díky investicím plánovaným v národním plánu obnovy a odolnosti. Nedávná směrnice daňových úřadů navíc naznačuje jasný závazek využívat umělou inteligenci ke zlepšení analýzy rizik a k boji proti daňovým podvodům.
Pro plné pochopení potenciálu umělé inteligence v italském daňovém systému je užitečné rozdělit jednotlivé fáze vyměřování daní a určit oblasti, do kterých mohou pokročilé technologické systémy zasáhnout. Umělá inteligence může hrát klíčovou roli při zvyšování efektivity a přesnosti daňových operací, a to od sběru dat až po jejich výběr. Algoritmy strojového učení mohou například analyzovat velké množství dat a identifikovat podezřelé aktivity a předvídat budoucí chování daňových poplatníků, což vám umožní zaměřit zdroje na případy s největším rizikem daňových úniků. Během daňové kontroly může umělá inteligence pomáhat kontrolorům při vyhledávání a analýze příslušných dokumentů a transakcí, čímž se sníží počet lidských chyb při výpočtu daní. V procesu vymáhání pohledávek může umělá inteligence automatizovat manuální procesy a řídit komunikaci s daňovými poplatníky a vytvářet personalizované platební plány. Je však nezbytné zajistit rovnováhu mezi účinností technologie a ochranou osobních údajů a citlivostí daňových otázek.
Integrace umělé inteligence do italského daňového systému představuje významnou příležitost ke zlepšení efektivity a transparentnosti systému, je však nezbytné řešit problémy v oblasti ochrany osobních údajů a zajistit, aby byla umělá inteligence využívána eticky a odpovědně. Pouze vyvážený a uvědomělý přístup může skutečně přispět k transformaci systému. Integrace umělé inteligence (AI) do italského daňového systému představuje významnou oblast transformace, která vyžaduje hloubkovou analýzu technických, regulačních a etických aspektů. Nedávný zákon o delegaci pro revizi italského daňového systému otevřel dveře pro využití umělé inteligence k optimalizaci daňové kontroly a boji proti daňovým únikům. I přes tento slibný směr však nedostatek podrobností v prováděcích vyhláškách stále ponechává mnoho otevřených otázek týkajících se praktického provádění těchto technologií a záruk ochrany osobních údajů a práv daňových poplatníků.
Pro plné pochopení dopadu umělé inteligence v italském daňovém systému je užitečné prozkoumat zkušenosti z jiných zemí, například ze Spojených států, kde daňový úřad (IRS) již začal systematicky využívat umělou inteligenci k vyšetřování podvodů. V této souvislosti se umělá inteligence ukázala jako užitečná při odhalování nesrovnalostí mezi daňovými přiznáními a finančními údaji, označování potenciálních případů daňových úniků a usnadňování komunikace s daňovými poplatníky. Umělá inteligence může zvýšit efektivitu daňové kontroly, je však nezbytné tuto výhodu vyvážit ochranou soukromí a práv daňových poplatníků. Garant ochrany osobních údajů již vyjádřil obavy ohledně ochrany soukromí daňových poplatníků a zdůraznil potřebu aktivní role při zajišťování toho, aby využívání umělé inteligence v daňovém systému respektovalo zásady ochrany osobních údajů.
Alessandro Fiorentino