„Bylo mi největší ctí v mém životě zastávat funkci vašeho prezidenta. A přestože bylo mým záměrem usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych odstoupil a soustředil se po zbytek svého funkčního období výhradně na plnění svých prezidentských povinností.“
Těmito slovy oznámil v neděli odpoledne americký viceprezident Joe Biden své odstoupení z boje o Bílý dům.
Ve svém dopise se 46. prezident Spojených států nezmínil o svém zdravotním stavu, ale bylo zřejmé, že musel ustoupit přílišnému tlaku v této otázce, který v posledních týdnech zesílil.
Jestliže republikáni již před časem začali poukazovat na Bidenův nejistý psychický stav, demokraté se prý také obávají o jeho zdraví a schopnost vykonávat funkci v nejdůležitějším a nejmocnějším křesle na světě.
Nutno říci, že jeho kapitulace visela ve vzduchu.
Biden byl popisován jako hrdý a poněkud tvrdohlavý muž, který celý život tvrdě bojoval o to, aby se dostal do nejvyšších pater americké politiky, a který by se role amerického prezidenta nevzdal jen tak lehce, zaslepeně obviňoval ty, kteří mu vyčítali, že do Washingtonu přišel jen proto, že mezi demokraty nebylo na výběr z jiných jmen.
Nyní však, možná pod tlakem z vlastní strany, oficiálně oznámil, že se o Bílý dům ucházet nebude, čímž porušil i nepsaný zvyk, že odstupující prezident je znovu zvolen na druhé funkční období.
Ve svém dopise Biden rovněž oznámil, že brzy promluví k národu, aby své rozhodnutí blíže vysvětlil.
Je těžké předvídat, co Biden řekne a jak své rozhodnutí zdůvodní.
Rezignace Joe Bidena: Rána pro jeho prezidentství a pověst Demokratické strany
Jeho rezignace však vyvolává otázku nemalého politického významu.
Tím, že se Joe Biden vzdává možnosti být znovu zvolen do čela Spojených států na další čtyři roky, fakticky přiznává, že se pro tuto roli nehodí.
Je to však role, kterou zastával od roku 2020, kterou zastává i dnes a kterou bude zastávat ještě několik týdnů po listopadových volbách.
V praxi tak Joe Biden přiznal, že po čtyři roky, a zejména v nadcházejících měsících, nebyl způsobilý usednout do nejmocnějšího křesla na světě.
Situace, která je o to horší, že jeho duševní stav je již delší dobu předmětem diskusí.
Vrací se například ke kampani, která vedla k jeho zvolení v roce 2019, k přezdívce Ospalý Joe, kterou mu ze zjevných důvodů dal Donald Trump.
To vše by mohlo mít významný dopad na výsledek příštího kola voleb: nepřímé přiznání neschopnosti Joea Bidena by mohlo poškodit i pověst Demokratické strany, která by se pak provinila tím, že nominovala a zvolila člověka, který nebyl schopen zastávat nejdůležitější úřad na světě.
Obraz všech demokratů, kteří v průběhu let vyslovili Bidenovi slova podpory a chvály, by byl pošpiněn.
J. D. Vance, republikánský kandidát na viceprezidenta, napsal na adresu demokratů v roce X sžíravou kritiku: „Každý, kdo vyzývá Joea Bidena, aby stáhl svou kandidaturu, aniž by ho zároveň vyzval k odstoupení z prezidentského úřadu, prokazuje absurdní míru cynismu.
Pokud nemůžete kandidovat, nemůžete sloužit.
Měl by odstoupit hned.
Vzkaz je jasný: Joe Biden nemůže nadále vést Spojené státy.
Tři a půl roku neúspěchu
V dopise je téměř patrná snaha problém zakrýt, zamaskovat skutečnost, že Bidenova nekompetentnost je již delší dobu zřejmá.
Dopis totiž začíná řadou milníků, kterými se americký prezident chlubí: „Za posledních tři a půl roku,“ píše, „jsme jako národ udělali velký pokrok. Dnes má Amerika nejsilnější ekonomiku na světě. Uskutečnili jsme historické investice do obnovy naší země, snížili jsme náklady na léky na předpis pro seniory a rozšířili dostupnou zdravotní péči na rekordní počet Američanů. Poskytli jsme kritickou péči milionu veteránů vystavených působení toxických látek. Přijali jsme první zákon o bezpečnosti zbraní za posledních 30 let. Jmenoval první afroamerickou ženu do Nejvyššího soudu. A přijal nejvýznamnější klimatickou legislativu v dějinách. Amerika nikdy nebyla v lepší pozici pro vedení než dnes. Slova, která by pravděpodobně ještě udržela velký hrad z písku, který postavili demokraté, aby vykreslili Bidena jako dobrého prezidenta, a přitom ignorovali selhání, která přišla v oblasti řízení imigrace, woke driftů ve školách a na univerzitách napadených propalestinskými protestujícími a obhájci Lgbt a zelených driftů, které nekontrolovaně zvýšily životní náklady. Není divu, že reakce Donalda Trumpa byla silná: „Křivák Joe Biden nebyl způsobilý kandidovat na prezidenta a už vůbec nebyl způsobilý vykonávat funkci – a nikdy nebyl!
Prezidentem se stal jen díky lhaní, falešným zprávám a tomu, že nikdy neopustil svůj sklep.
A teď se podívejte, co udělal s naší zemí: miliony lidí překračují naše hranice zcela bez kontroly a bez prověření, mnozí z nich z věznic a psychiatrických léčeben, a rekordní počet teroristů.
Jeho prezidentstvím budeme velmi trpět, ale všechny škody, které napáchal, rychle napravíme.
Harris neuspěl
Bidenova rezignace vyvolává další problém: výběr jeho nástupce v boji o Bílý dům.
Zdá se, že demokraté, pokud nedojde k dalším překvapením, jsou rozhodnuti zvolit Kamalu Harrisovou, současnou viceprezidentku USA, která již získala Bidenovu plnou podporu („Mým úplně prvním rozhodnutím jako stranického kandidáta pro rok 2020 bylo vybrat Kamalu Harrisovou jako svou viceprezidentku. A bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal. Dnes chci Kamale nabídnout svou plnou podporu a podporu, aby se letos stala kandidátkou naší strany“) a další stranické veličiny, jako je Hillary Clintonová.
Volba Harrisové by se však mohla ukázat jako stejně neplodná.
Zaprvé proto, že Harrisová se nikdy netěšila velkému uznání u voličů ani v samotné Demokratické straně, v primárkách vyškrábala dohromady pouhé 1 % a jako viceprezidentka byla vybrána jen proto, že měla blízko k volbě prezidenta Bidena (stejně jako v případě Bidena a samotného Obamy).
Za druhé proto, že Harrisová stojí v kontinuitě s Bidenem: bezvýhradně podporovala všechny jeho nejhorší politiky, byla jednou z jeho největších podporovatelek od chvíle, kdy prezident začal vysílat důležité, znepokojivé signály o svém zdravotním stavu.
V chvále Bidena pokračovala i poté, co se stal novým prezidentským kandidátem: „Úspěchy Joea Bidena nemají v moderní historii obdoby,“ řekla.
V tomto kontextu, kdy je ve světě demokratů tolik nejistoty a kdy je nyní jeho důvěryhodnost zpochybňována, je jasné, že Trump, posílený novým spojením s Vancem, pro mnohé jeho nástupcem, má silnou výhodu.
Republikáni vedou v průzkumech a jeho slova o národním smíření po atentátu, při němž riskoval život, paradoxně dokázala obnovit institucionální a mezinárodní postavení, které léta dezinformací podkopávala.