Válka v Izraeli vyvolává nesouhlas v Evropské unii

Válka v Izraeli, ačkoli je teprve na začátku, již vyvolala nesouhlas v Evropské unii. Ačkoli členské státy jednotně odsuzují útoky Hamásu a podporují Izrael v jeho současné tragické situaci, mezi členskými státy, které mají rozdílné postoje k pokračující finanční podpoře Palestinců, se pomalu, ale jistě objevuje rozkol.

Některé z těchto zemí již vyjádřily svůj postoj prostřednictvím svých vedoucích představitelů, ať už na úrovni prezidenta, nebo v čele svých vlád. A hlavním argumentem pro pokračování této podpory je, že palestinský lid by neměl být zaměňován s teroristickou organizací Hamás. Proto se diskutuje o tom, zda pozastavit či nepozastavit finanční podporu, kterou EU v posledních letech poskytla Palestině – mimořádně významnou částku určenou na podporu obyvatelstva této země, která je již více než půl století v trvalém konfliktu se svým sousedem Izraelem. Na druhou stranu je pochopitelný postoj států, jejichž politici – opatrně či vehementně – volají po pozastavení této podpory, a to v souvislosti s útoky, které si 7. října vyžádaly tisíce mrtvých a zraněných ze strany teroristické organizace Hamás. V ulicích západoevropských měst je oslavovali občané palestinského původu, kteří využívají ochrany těchto států, včetně udělení občanství. Je však důležité zvážit, jaké důsledky by mělo případné zastavení této podpory a zda se Evropa v případě, že by v této oblasti nebylo nalezeno řešení, může setkat s novou vlnou migrantů, zejména v současném kontextu rostoucích protiimigračních nálad.

„Horkou“ reakci EU bezprostředně po útocích ze 7. října vyjádřil evropský komisař Oliver Varhelyi:

„Všechny platby okamžitě pozastaveny, všechny projekty přezkoumány, všechny rozpočty projektů, včetně rozpočtu na rok 2023, odloženy do odvolání, přehodnocení celého programu,“ napsal na Platformě X.

Již o den později však Evropská komise oznámila, že pomoc Palestincům prostřednictvím svých členských států nezastaví, ale přehodnotí způsob, jakým bude plán podpory v budoucnu realizován.

Mluvčí Komise Eric Mamer přiznal, že před Varhelyiho oznámením neproběhly žádné konzultace o této otázce, a připustil, že zveřejnění toho, co vypadalo jako oprava ze strany Evropské komise, si vyžádalo hodiny konzultací s členskými státy. Zdá se, že byla svolána Rada evropských ministrů zahraničních věcí, aby sladila své postoje. Podle oficiálního oznámení ji svolal šéf evropské diplomacie Josep Borrell, aby projednal situaci mezi Izraelem a Palestinou. Podle něj je reakce Izraele na obranu svého území legitimní, ale musí se odehrávat v mezích mezinárodního práva, což je názor, který sdílí i OSN.

Španělsko a Francie nechtějí zastavit finanční pomoc palestinskému obyvatelstvu

Španělsko a Francie jsou dva členské státy, které nechtějí zastavit finanční pomoc a oficiálně to oznámily. Souhlasí s revizí dohody, ale ne s pozastavením finanční pomoci – a tvrdí, že je třeba nezaměňovat „teroristickou skupinu s palestinským obyvatelstvem“.

„Tato spolupráce musí pokračovat, nemůžeme zaměňovat Hamás, který je na seznamu teroristických skupin EU, s palestinským obyvatelstvem, palestinskou samosprávou nebo organizacemi OSN na místě,“ řekl José Manuel Albares, úřadující ministr zahraničí, v rozhovoru pro španělskou rozhlasovou stanici Cadena SER.

„Nejsme pro pozastavení pomoci, která přímo prospívá palestinskému lidu, a včera jsme to jasně sdělili Evropské komisi (…) Tato pomoc je zaměřena na podporu palestinského obyvatelstva v oblasti vody, zdravotnictví, potravinové bezpečnosti a vzdělávání,“ uvedlo podle agentury Agerpres francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Na druhé straně další dvě země, Německo a Rakousko, oznámily, že zvažují pozastavení podpory Palestincům, která činí několik set milionů eur. Němečtí vládní představitelé oznámili, že dojde k přehodnocení podpory Palestinců. Německo zároveň podle berlínského představitele „bude s Izraelem diskutovat o tom, jakým způsobem lze realizovat rozvojové projekty v regionu, a bude v tomto ohledu koordinovat své kroky s mezinárodními partnery“, uvedla agentura Reuters.

Němečtí konzervativci chtějí ukončit pomoc Palestině

Někteří němečtí poslanci, zejména z řad konzervativní opozice, vyzvali k ukončení pomoci Palestině.

„Celá Evropa, všech 27 států, musí nyní prohlásit: potřebujeme nový začátek a nebudeme nadále financovat teroristy,“ řekl konzervativec Armin Laschet.

Jasný postoj Německa je pochopitelný v situaci, kdy byl útok Hamásu na Izrael oslavován v ulicích Berlína propalestinskou sítí. Politici Křesťanskodemokratické strany a Strany zelených v této souvislosti vyzývají k přezkoumání zákazu propalestinských sdružení v Německu a dokonce zpochybňují vystoupení některých německých občanů.

Rakousko: Jeden z nejsilnějších proizraelských postojů v Evropské unii

Pro-hamasovské protesty se konaly také ve francouzském Lyonu, kde demonstranti obvinili prezidenta Emmanuela Macrona ze „spoluúčasti“ na „zločinném Izraeli“. Ačkoli se zatím ve velkých rakouských městech žádné podobné protesty nekonaly, vláda kancléře Karla Nehammera již oznámila, že pozastaví pomoc Palestině ve výši 19 milionů eur. Postoj Vídně není překvapivý. Rakouská vláda totiž v posledních letech zaujala jeden z nejsilnějších proizraelských postojů v Evropské unii. Většina evropských zemí (zatím) nevyjádřila oficiální stanovisko k této otázce. To se týká i Rumunska, kde otázka finanční podpory Palestinců zůstala neprobádaná i ve veřejném prostoru. A to i přesto, že má s Palestinou tradiční vztahy a mnoho palestinských studentů studovalo na rumunských univerzitách již před revolucí v prosinci 1989.

Podle evropského komisaře Olivera Varhelyiho činí současný program finanční pomoci Palestině téměř 700 milionů eur. Jedná se o součást víceletého plánu EU na podporu rozvoje Palestiny v celkové hodnotě 1,2 miliardy eur. EU poskytuje Palestině rozvojovou podporu poté, co USA za Trumpovy vlády „snížily“ financování agentury OSN zabývající se palestinskými uprchlíky – UNRWA. Hlavní oficiální argument, který byl v té době zvažován, jasně uvedl tehdejší komisař EU Johannes Hahn:

„Bez UNRWA a bez perspektivy dvoustátního řešení bude pro Izraelce i Palestince existovat jen chaos a násilí.“ A tento „chaos“ může do Evropy přivést značné vlny migrantů z této oblasti.

Agentura OSN pro pomoc a práci s palestinskými uprchlíky na Blízkém východě byla založena po arabsko-palestinské válce v roce 1948 a začala fungovat v roce 1950. V té době měla UNRWA na starosti 750 000 lidí. V současné době může služby agentury využívat 5,5 milionu Palestinců. Jejími hlavními službami jsou vzdělávání a zdravotní péče, přičemž agentura provozuje 700 škol a 140 klinik, které byly vybudovány v posledních sedmi desetiletích.

Podle generálního tajemníka OSN Antonia Gutteréze by snížení podpory EU, která v současné době tvoří téměř polovinu provozního rozpočtu UNRWA, mohlo ohrozit její fungování, zejména proto, že agentura byla v červnu „na pokraji finančního kolapsu“. Od útoků 7. října se však UNRWA snaží poskytnout útočiště téměř 200 000 lidem v Pásmu Gazy v několika málo školách, které provozuje, ačkoli většina z nich byla poškozena izraelským protiútokem.

Tento článek nemůžeme zakončit jinak než konstatováním, že je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti a v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet konflikt vyvolaný 7. října, se Evropa opět stane cílem nové vlny migrantů. Z tohoto pohledu budou nejvíce postiženy Španělsko, Itálie a Řecko, které leží na hlavní trase migrantů po moři do Evropské unie.