Subscribe
V Bruselu se konalo dvoudenní zasedání Evropské rady, na němž vedoucí představitelé 27 členských zemí Evropské unie jednali o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, finančním rámci na období 2021-2027, válce na Ukrajině a přistěhovalectví.
Tématem, které vedlo k otázkám a rozdělení přítomných, byla válka na Blízkém východě. Po dlouhých a vášnivých jednáních trvajících více než pět hodin se dospělo k závěru, že nebude vyhlášeno „příměří“, jak navrhoval španělský socialista Pedro Sanchez a po něm irský premiér, ale spíše krátkodobé „humanitární přestávky“. Problém „příměří“, jak ve středu v italském parlamentu vysvětlila prezidentka Giorgia Meloniová a poté zopakovali nizozemský premiér Mark Rutte i rakouský kancléř Karl Nehammer, spočívá v tom, že by povzbudilo Hamás k dalšímu postupu a Izraelcům by řeklo, že nemají právo se bránit.
Namísto toho, jak bylo zmíněno,„humanitární přestávky“ byly vybrány. Cílem této formulace je poskytnout palestinským civilistům možnost úniku z válečných oblastí. V textu dohodnutém mezi 27 hlavami států si můžete přečíst: „Evropská rada vyjadřuje své největší znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a vyzývá k nepřetržitému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci a k tomu, aby se pomoc dostala k potřebným prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně koridorů a přestávek pro humanitární potřeby“. Kromě toho spolupracuje s partnery v regionu na ochraně civilního obyvatelstva a zajišťuje pomoc a přístup k potravinám, vodě, lékařské péči, palivu a přístřeší.
Tento postoj je v souladu s vyjádřením předsedkyně frakce Evropských konzervativců a reformistů Giorgie Meloniové. Ten na závěr prvního dne zasedání Rady prohlásil: „Společně pracujeme na deeskalaci, abychom se vyhnuli konfliktu, který by mohl mít nepředstavitelné rozměry. V tomto ohledu panuje plnost záměrů a jednota. Myslím, že EU může v této fázi sehrát důležitou roli.“ Řešením, které označil italský premiér a které ocenily i ostatní hlavy států, je přiznat větší váhu Palestinské samosprávě. Toho lze dosáhnout pouze tak, že se určí vládnoucí třída, která bude schopna a schopna rozvíjet dialog se Západem. Meloni se o tuto vizi podělil také během telefonického rozhovoru se šesti zástupci Spojených států amerických, Kanady, Spojeného království, Německa a Francie.
Samozřejmě se hodně mluví o válce na Ukrajině, která, přestože se již nedostává na první stránky novin, stále trvá a trvá již 614 dní. Evropskou podporu zpochybňují Robert Fico, nově zvolený předseda vlády Slovenské republiky, a Viktor Orbán, maďarský premiér. Oba nesouhlasí s tím, aby se na Ukrajinu posílaly další peníze. Plán navržený Evropskou komisí obsahuje plán podpory ve výši 50 miliard EUR: EUR ve formě půjček a 17 miliard EUR ve formě grantů. Italská vláda tuto logiku odmítá a podporuje pomoc Kyjevu, zdůrazňuje však, že je třeba najít jednotnou dohodu, která by zahrnovala i dohodu o imigračních fondech. Dohoda musí být uzavřena co nejdříve, jinak se Ukrajina od 1. ledna ocitne bez pomoci.
Ústředním tématem bylo také téma migrantů. Zdá se, že italská vize, kterou zastává i Evropská komise, je nyní tváří v tvář válce na Blízkém východě sdílena. Mezi návrhy patří: vyhodnotit prodloužení námořní mise Irini, zefektivnit repatriace a navýšit finanční prostředky určené na migrační dokumentaci. K tomu je nezbytné spolupracovat se zeměmi severní Afriky, především s Egyptem.