Vedoucí představitelé ECR v Nikósii zhodnotili energetickou bezpečnost Evropy

Na programu konference pořádané stranou ECR na Kypru ve dnech 28. až 31. března byla environmentální politika vnucovaná Evropskou komisí členským státům, o níž členové ECR diskutovali před impozantním publikem v Nikósii v rámci „Evropského kulturního víkendu – Výzvy evropské energetické bezpečnosti“, kde toto citlivé téma vyvolává mezi evropskými lídry rozporuplné názory.

Ekologická transformace, kterou chtějí představitelé EK pro budoucí zelenou Evropu, je založena především na snižování emisí uhlíku, ale bohužel bruselské politiky nepodporují každý členský stát zvlášť. Proč to říkáme? Vezmeme-li si totiž příklad Kypru, tak ačkoli je tato země schopna vyrábět energii pomocí technologie fotovoltaických panelů a má slunečné dny 365 dní v roce, hlavní zdroj energie využívaný v domácnostech je založen na fosilních palivech, tj. energetické potřeby kyperského státu jsou vyráběny z ropy. Většina řečníků proto tvrdila, že politiky přechodu by měly být přizpůsobeny specifikům každé země. Zároveň byla zpochybněna závislost Evropské unie na dovozu především z Číny. Je dobře známo, že většina technologií (solární panely, větrné mlýny atd.), které umožňují využívání obnovitelných zdrojů energie, se v současné době v zemích EU nevyrábí, a tam, kde se tyto technologie vyrábějí (v zemích EU), jsou náklady mnohem vyšší než na asijském trhu. To se odráží v konečných nákladech, které běžný občan zaplatí, když chce využívat obnovitelný zdroj energie. Jedním ze závěrů debaty bylo, že v oblasti nových energií je dobré být zcela nezávislý a nebýt závislý na ostatních (zemích mimo EU).

Ideologický přístup představitelů EK k tomuto tolik prosazovanému projektu Green Deal a implicitně i k dosažení klimatické neutrality Evropy má ve třetích zemích mnohem vyšší náklady. Zde máme na mysli náklady na těžbu surovin potřebných k vytvoření technologie na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Tyto suroviny pocházejí ze zaostalých zemí a často mají negativní dopad na životní prostředí. Jinými slovy, Evropa se stává zelenou, klimaticky neutrální, zatímco africké a asijské země zvyšují míru globálního znečištění. Tyto africké a asijské země jsou také hlavními zdroji migrantů, které jsou Evropané do jisté míry povinni podporovat finanční pomocí.

Proto je nutné si uvědomit, že každý členský stát Evropské unie má jinou kapacitu obnovitelných zdrojů energie. Důvodem jsou především zeměpisné rozdíly. Země na jihu EU by mohly vyrábět elektřinu pomocí fotovoltaického systému, zatímco země na severu Evropy a na pobřeží Atlantiku by měly vyrábět obnovitelnou energii pomocí větrného, vodního a geotermálního systému. Pojem geotermální energie znamená, že teplo z nitra země lze přeměnit na energii, kterou lze využít k vytápění domů nebo k výrobě elektřiny v geotermálních elektrárnách.

Závěrem konference v Nikósii o energetické bezpečnosti Evropy je, že budoucí poslanci Evropského parlamentu nejen musí, ale dokonce jsou povinni zajistit prostřednictvím budoucích zákonů, které budou přijaty v EP, ekonomickou a sociální udržitelnost opatření prováděných Evropskou komisí, aby skutečně existovala rovnováha mezi všemi členskými státy.

Foto: Facebook / Strana evropských konzervativců a reformistů