Subscribe
Ačkoli je veřejné mínění o větrné energii obecně stále pozitivní, zejména proto, že se tato technologie stále těší velké mediální a politické podpoře, v očích trhu se mohou nenápadně projevit i stinné stránky tohoto ekologického zdroje energie. Ve Švédsku začaly investice do větrné energie klesat, naznačuje analýza vývoje trhu v roce 2024. Podle oborové organizace Svensk Vindenergi je v současné době prognózovaná poptávka po výrobě energie mnohem vyšší, než kolik se podaří větrné energetice dodat.
Souboj politických vůlí učinil ze Švédska pro větrnou energetiku poměrně skalnatý terén, protože místní zájmy vetovaly výstavbu nových větrných turbín ve svém okolí, zatímco většina stran na centrální úrovni země je obecně pro rozšíření zelené energie. V roce 2024 bylo vyřazeno až 13 plánovaných velkých větrných elektráren, z nichž většina měla být postavena na pevnině. Místo toho se perspektivy větrné energie přesunuly na moře, přičemž většina v současnosti probíhajících větrných elektráren je plánována mimo švédské pobřeží.
Tyto plány jsou však také nejisté kvůli souvisejícím nákladům, které občas přiměly i formálně pozitivně naladěné vládní strany k váhání. Slábnoucí přitažlivost větrné energie umocňuje debata o připojení Švédska k evropskému energetickému trhu. Ta se na konci roku 2024 stala zdrojem slovního konfliktu mezi švédskou vládou a Německem, zemí, která občas velmi poptává levnou švédskou energii, aby zmírnila svou vlastní energetickou krizi, která se sama také běžně připisuje přílišné závislosti na větrné energii. Vzhledem k tomu, že zelená politika a politika obnovitelných zdrojů v uplynulém desetiletí nedokázala zajistit ani cenově dostupnou energii pro domácnosti, není divu, že hnutí za větrnou energii ztrácí na síle.
Ekonomika větrné energie ve Švédsku byla kriticky posouzena odborníky z oblasti technických věd, přírodních věd a ekonomie, z nichž mnozí se v poslední době začínají objevovat v hlavních médiích. Hlavní kritika těchto hlasů se týká především přílišného spoléhání na větrnou energii na úkor předvídatelných zdrojů energie, jako je například jaderná energie. Přílišná horlivost při stavbě větrných turbín vede ke klesajícím výnosům, protože nadprodukce větrné energie za příznivých povětrnostních podmínek častěji než jindy nevede k finančním ziskům. Místo toho se přebytečná energie vyváží na kontinent jako levná a vydatná elektřina. Na druhou stranu je zřejmé, že drahé větrné turbíny nepřinášejí žádný užitek, pokud jsou statické. Podle kritických odborníků je samozřejmé, že větrná energetika nepokrývá své náklady.
Pochybná budoucnost větrné energetiky ve Švédsku se v jemné rovině odráží i ve vysokoškolském vzdělávání. Švédský veřejnoprávní rozhlas v loňském roce informoval o nedostatku techniků v oblasti větrné energie v zemi a o tom, že dvě třetiny z téměř 200 míst na univerzitách v zemi v programech zaměřených na technologie větrné energie jsou neobsazené. Fakulty, které mají vychovávat a školit jádro inženýrů určených k údržbě rostoucího počtu větrných turbín v zemi, mají endemický problém nejen s obsazením svých míst, ale také se studenty, kteří zanechávají studia ještě před jeho ukončením. A to navzdory obecně pozitivnímu vnímání zelených technologií veřejností a všudypřítomné víře v možnost transformace na trh s obnovitelnými zdroji energie, která se odráží v průzkumech veřejného mínění i v politických volbách.
Z osmi stran zastoupených ve švédském parlamentu je pouze jedna, nacionalistická strana Švédští demokraté, více či méně ideologicky proti větrné energii. Současná vláda dává přednost obnově jaderné energetiky, ale přesto zachovává někdy pragmatický a někdy propagační přístup k zakládání nových větrných elektráren. Neochota investorů a inženýrů zapojit se do větrného průmyslu ukazuje, že navzdory neutuchajícímu politickému a mediálnímu zájmu může být pro tento druh zelené energie ve Švédsku konec.