Většina Lotyšů si přeje přísnější hraniční kontroly a zeď na hranicích s Běloruskem

Zdá se, že Pobaltí je novou trasou pro migranty z Blízkého východu. Zejména Litevci vnímají přistěhovalectví jako hrozbu a k jakékoli skupině migrantů, dokonce i z geograficky nejbližších zemí, přistupují obezřetně. Podle nedávného průzkumu třetina obyvatel považuje dopad přistěhovalectví na rozvoj země za negativní a lotyšská společnost má stále mírně nepříznivý postoj k přistěhovalcům.

Litva postavila zeď na hranici s Běloruskem, aby zastavila masovou nelegální migraci.

Litva již dokončila práce na ocelové zdi na hranici s Běloruskem, která má zastavit masovou nelegální migraci ze země, zatímco lotyšské úřady se k takto drastickému opatření staví váhavě, ačkoli podle průzkumu lotyšských sociologů z roku 2019 se značná část obyvatelstva staví k tomuto opatření kladně. Desetitisíce lidí, převážně z Blízkého východu, kteří se v loňském roce dostali přes běloruské hranice, se zaměřili nejen na Litvu, ale také na další dva členské státy EU, Polsko a Lotyšsko.

Zatímco litevské úřady uprostřed krize v srpnu 2021 oznámily výstavbu zdi na hranicích s Běloruskem, úřady v Rize se omezily na zavedení výjimečného stavu v několika regionech na jihovýchodě a jihu země, v blízkosti hranic s Běloruskem.

Postoj spíše podporující drastičtější opatření vůči Bělorusku – od zpřísnění sankcí EU až po stavbu zdi na společné hranici – jako řešení k zastavení vln migrantů ukazuje studie o vnímání migrace a přistěhovalců v lotyšské společnosti, kterou loni provedl Institut filozofie a sociologie Rižské univerzity. Za zmínku stojí, že tato studie porovnává postoje Lotyšů k autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi s jejich postojem k těmto opatřením vůči Bělorusku.

Polovina Lotyšů má negativní postoj k běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi

Podle průzkumu má více než polovina Lotyšů negativní postoj k běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který otevřeně vyhrožuje, že do Běloruska bude posílat migranty z válkou zmítaných zemí, jako je Sýrie, Afghánistán a Irák, jako odvetu za sankce uvalené Evropskou unií za závažné porušování lidských práv v Bělorusku. Existuje však i lotyšská menšina, která se domnívá, že režim v Minsku není vinen organizováním nelegální imigrace do zemí EU.

Lotyšští výzkumníci tvrdí, že negativní postoj obyvatelstva k přistěhovalcům se za posledních 20 let nezměnil.

Podle autorů studie, kteří porovnávali údaje z nedávného průzkumu s výsledky jiných barometrů provedených v posledních dvou desetiletích, má lotyšská společnost stále mírně nepříznivý vztah k přistěhovalcům. V dotaznících provedených v roce 2021 projevila téměř třetina respondentů – 26 % – velmi nepříznivý postoj k přistěhovalcům. Podle autorů studie je tento postoj způsoben četnými stereotypy o nich. Imigrace je často vnímána jako hrozba a s každou skupinou přistěhovalců, dokonce i z geograficky nejbližších zemí, se zachází opatrně, uvádějí autoři studie. Postoj k přistěhovalcům se však za posledních 13 let zlepšil a polarizoval. Lidé si nyní přistěhovalce méně spojují s kriminalitou nebo ohrožením trhu práce, ale spíše s přesvědčením, že jsou zátěží pro systém zdravotního pojištění.

Významné procento obyvatel se domnívá, že otázka přistěhovalectví nemá v politické debatě význam.

Podle rižských sociologů by si dnes značná část lotyšské společnosti od přistěhovalců raději udržovala odstup. Sociodemografická analýza odhalila společný vzorec – protiimigrační nálady jsou specifické pro lotyšské muže starší 55 let se skromnými příjmy. Na rozdíl od venkovského obyvatelstva, kde je etnická fragmentace méně rozšířená a kde převažují etničtí Lotyši, je městské obyvatelstvo otevřenější vůči přistěhovalcům, upozorňují lotyšští výzkumníci. Výsledky průzkumu z loňského roku ukazují, že podíl Lotyšů, kteří se nejvíce obávají sousedního přistěhovalce nebo zahraničního pracovníka, je stejný jako v roce 1990, tedy přibližně 30 %, poté co v roce 1999 klesl na pouhých 10 % a v roce 2008 vzrostl na 21 %. Přibližně třetina obyvatel také vnímá dopad přistěhovalectví na rozvoj země jako negativní. Zároveň se většina Lotyšů – 58 % domnívá, že není ani pozitivní, ani negativní, a 10 % ji vnímá pozitivně.

Pokud jde o otázku, zda Lotyši dávají přednost zaměstnání před přistěhovalci, převážná část dotázaných v loňském roce s tímto přístupem souhlasila, zatímco pouze 9 % bylo na opačném konci spektra a 18 % nemělo žádný názor. Podle výsledků průzkumu se 59 % Lotyšů domnívá, že na otázce přistěhovalectví záleží jen málo nebo vůbec. Na otázku „Pokud byste zítra volili do parlamentu, jak důležitý je pro vás postoj strany k otázce imigrace?“ odpovědělo 15 % respondentů, že na tom vůbec nezáleží, a 44 %, že na tom záleží málo. Podle loňského průzkumu by na této otázce velmi záleželo 41 % Lotyšů.

Většina Lotyšů si přeje přísnější hraniční kontroly a zeď na hranicích s Běloruskem

Většina Lotyšů si přeje přísnější hraniční kontroly a přísnější vízový režim jako řešení pro zastavení migrace. Značná část Lotyšů – 62 % – se domnívá, že by se měly zpřísnit hraniční kontroly a vízový režim, a téměř stejný podíl – 60 % – se domnívá, že přistěhovalci přispívají k nárůstu kriminality a teroristických hrozeb.

Značná část Lotyšů podporuje sankce proti Bělorusku a drastická opatření, jako je výstavba zdi na společné hranici, jako řešení, které by zastavilo nelegální přistěhovalectví z této země. Je třeba poznamenat, že průzkum zjišťoval postoje lidí k autoritářskému vůdci Běloruska Alexandru Lukašenkovi a koreloval je s jejich postojem k určitým opatřením, která mají zabránit masové imigraci z Běloruska. Podle lotyšských výzkumníků, kteří jsou autory studie, ukazují data z průzkumu nepřímou úměru mezi postoji k Lukašenkovi a postoji k možným opatřením na zastavení migrace z Běloruska. Jinými slovy, čím pozitivnější je postoj k autoritářskému vůdci, tím slabší je podpora výstavby zdi na hranicích s Běloruskem nebo zpřísnění sankcí EU vůči této zemi, uvádějí autoři studie.

Podle průzkumu má 56 % Lotyšů negativní postoj k Lukašenkovi, a proto by podpořili přísnější sankce EU vůči Bělorusku, zatímco 78 % by podpořilo výstavbu zdi na společné hranici. Podle lotyšských výzkumníků by jedním ze závěrů získaných údajů mělo být, že existuje lotyšská menšina, která Lukašenka schvaluje a která nevěří, že by Bělorusko bylo vinno z organizování nelegální migrace na společné hranici.

Migrační trasa přes severovýchodní Evropu je ve skutečnosti přizpůsobením se těch, kteří koordinují příliv migrantů a obohacují se na úkor těch, kteří se chtějí dostat do evropských zemí, jež nabízejí vyšší míru sociálního zabezpečení. Tradiční trasy na trase Turecko-Řecko-Bulharsko-Maďarsko již nejsou v důsledku zpřísnění hraničních kontrol tak dobře rozvinuté. I když je cesta přes Lotyšsko delší a pro migranty rizikovější, vědí, že je mnohem snazší dostat se do Německa, země s rozvinutým sociálním systémem, která migrantům nabízí mnohem více možností než zbytek Evropy.

The text was translated by an automatic system