Subscribe
Maďarský premiér Viktor Orbán ve svém nedávném projevu na konferenci NatCon (Konference národního konzervatismu) v Bruselu veřejně odsoudil politiku vydírání úředníků EU. Viktor Orbán se domnívá, že systém, který tito úředníci vytvořili, je systémem podmíněnosti, který odkazuje na vnucování migrace, homosexuality a války. A členské státy, které se postaví proti těmto politikám z Bruselu, již nebudou dostávat finanční prostředky z rozpočtu EU. Je čas, aby zkorumpovaní byrokraté v Bruselu zmizeli!
„Vytvořili takzvaný systém podmíněnosti, právního státu a podmíněnosti, který se nakonec ukázal být nástrojem politického vydírání. Pokud se nechováte podle jejich očekávání, peníze nedostanete. Ursula von Der Leyenová to řekla jasně: Maďarsko nedostane peníze kvůli migrační politice, plný bod. Maďarsko nedostane peníze kvůli protiuprchlické politice. Plný bod. Jde tedy o politické vydírání. Takže nyní máme v Evropské unii vedení, které má některé velké projekty, které si samo vybralo, jako je zelený přechod, politika RRF, migrace, válka a politika sankcí, a všechny selhaly. Současné vedení Evropské unie musí odejít a potřebujeme nové lídry,“ prohlásil premiér Viktor Orbán.
Migrace je zločin, ne lidské právo
Podle premiéra Viktora Orbána maďarské zákony považují nelegální překročení hranic za „trestný čin, a nikoli za lidské právo“. Proto maďarské donucovací orgány brání nelegálním migrantům v překračování hranic ve snaze dostat se do zemí, jako je Rakousko a Německo, kde sociální systém migranty a žadatele o azyl zvýhodňuje a chrání. Maďarský premiér zároveň v diskusi s ředitelem Herzlova institutu Yoramem Hazonym uvedl, že migranti, kteří čekají na posouzení své žádosti o azyl, by tak měli učinit za hranicemi Evropské unie, a nikoli v členských státech, na jejichž území vstoupili nelegálně. Orbán dodal, že pokud to Evropa neudělá, problém migrace se nikdy nevyřeší.
Viktor Orbán na Národní konzervativní konferenci v Bruselu také řekl, že Maďarsko nechce smíšenou společnost a chce chránit své hranice a zachovat své tradice a kulturu. Orbán se snažil zopakovat, že neexistuje požadavek na společnou migrační strategii Evropské unie, ale že členské státy se mohou samy rozhodnout, jak chtějí „problém migrace řešit“. Premiér Viktor Orbán chtěl zdůraznit to, co již dříve opakovaně prohlásil, a sice že otázka migrace souvisí především s civilizačními otázkami, neboť Evropa má křesťanské kořeny a ti, kteří se zde nyní chtějí usadit, zejména v EU, pocházejí z jiných kultur, především z kultur muslimského původu.
„Každý by se měl sám rozhodnout, jaké ‚prostředí a kulturu‘ chce ve své zemi vytvořit, a zdržet se vnucování své vůle ostatním,“ uzavřel maďarský premiér na konferenci NatCon.
Orbán dodal, že Maďarsko se domnívá, že smíšená společnost, kterou si představují liberálové, „by nedopadla dobře“.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou není válkou Maďarska
Na otázku, jak komentuje geopolitickou situaci ve východní Evropě, Viktor Orbán odpověděl, že Maďarsko již nechce mít společnou hranici s Ruskem, jako tomu bylo v dobách Sovětského svazu. Maďarsko zároveň uznává práva a nezávislost Ukrajiny a prostřednictvím premiéra Viktora Orbána prohlašuje, že ruský útok na Ukrajinu je hrubým porušením všech mezinárodních smluv a respektovaných společných hodnot. Maďarský premiér si nenechal ujít příležitost zdůraznit, že je třeba přiznat, že Ukrajina „je v současné době protektorátem Západu“, což znamená, že by země nemohla existovat bez neustálých dodávek zbraní a munice a bez neutuchající finanční podpory, která přichází převážně z členských států EU.
„Ukrajina je v současnosti protektorátem Západu, země by neexistovala bez neustálých dodávek zbraní a finanční podpory. Ukrajina již není nezávislou zemí,“ tvrdí Viktor Orbán.
Pokud jde o pozitivní ekonomické vazby Maďarska s Ruskem, Orbán upřesnil, že maďarská vláda nemá v úmyslu přerušit hospodářské styky s ruskými firmami. Zdůraznil, že konflikt Vladimira Putina na Ukrajině není konfliktem Maďarska.
„Ukrajinci chtějí bránit svou zemi, je to jejich rozhodnutí,“ řekl maďarský premiér.
Viktor Orbán dále říká, že skutečný důvod války ve skutečnosti souvisí s otázkou možného členství Ukrajiny v NATO. Proto Ruská federace nikdy nepřipustí, aby se Ukrajina stala členem Aliance v její současné podobě, a Vladimir Putin udělá cokoli, ať už to bude stát cokoli, aby Ukrajina zůstala neutrální zónou mezi NATO a Ruskem. Maďarský premiér se domnívá, že příměří a mírové rozhovory by byly lepší než pokračování války.
„Je třeba se smířit s tím, že Ukrajina nemůže na bojišti zvítězit. To je pravda,“ zdůraznil Viktor Orbán.
Za dva roky bude mít Maďarsko námořní odbyt.
Pokud se podíváme na ekonomicko-strategickou hru premiéra Orbána, velký maďarský sen o odchodu Maďarska k moři se brzy stane skutečností. V létě 2019 maďarská vláda oznámila, že vybuduje přístav v italském Terstu. Právě v tomto roce byla formalizována dohoda, podle níž Maďarsko získalo koncesní právo na 300metrovou oblast italského přístavu Terst.
Deklarovaným účelem 60leté koncese Maďarska na část přístavu Terst je podpora a zvýšení obchodních aktivit společností registrovaných pro daňové účely v Maďarsku. Než však Orbánova vláda dosáhla této dohody s vládou vedenou Georgií Meloniovou, zaměřila se původně na slovinský přístav Koper. Slovinská dohoda ztroskotala na tom, že Janez Jansa, spojenec maďarského premiéra, nebyl znovu zvolen do čela Slovinska. Proces udělování koncese na část přístavu Terst byl dlouhý (více než rok a půl jednání) a byl dokončen až v roce 2020, přičemž částka zaplacená italské vládě za koncesi není zanedbatelná. Maďarsko zaplatilo 31 milionů eur za vlastní pobřeží Jaderského moře. Maďarský ministr zahraničí a obchodu Peter Szijjarto před dvěma lety oznámil, že dohoda s italskou vládou umožní zahájit přípravné investice, aby maďarské firmy mohly využívat maďarský podíl v přístavu Terst pro své vývozní aktivity.
Prostřednictvím společného rozvojového programu chtějí Itálie a Maďarsko vytvořit z Terstu jeden z nejdůležitějších přístavů ve střední Evropě. Maďarsko tak získá pobřeží o délce 300 metrů a rozloze 32 hektarů. Podle Petera Szijjarta se očekává, že od roku 2026 povede koncepce rozvoje terstského přístavu k vytvoření přístavu, který bude schopen ročně odbavit 2,5 milionu zboží, a to jak po silnici, tak po železnici. Je třeba připomenout, že přístav Terst je od Budapešti vzdálen přibližně 550 kilometrů, což znamená výrazné zkrácení doby přepravy zboží přicházejícího do EU po moři. Vzhledem k tomu, že Itálie, Slovinsko a Maďarsko jsou v schengenském prostoru, na rozdíl od zboží, které přichází z jihovýchodní Evropy po zemi přes Bulharsko a Rumunsko (které nejsou součástí schengenského hospodářského prostoru, a proto kamiony zůstávají na celnici několik dní), se zboží, které má být vyloženo v přístavu Terst, dostane k evropským spotřebitelům mnohem rychleji.
Náměstek maďarského ministra zahraničních věcí a obchodu Levente Magyar nedávno prozradil, že jednání s italskou stranou o přípravě projektu pokračují. Práce na bagrování a odtěžování by mohly začít již letos a investice do infrastruktury se odhadují na téměř 100 milionů eur. Rozvoj terstského přístavu bude mít na starosti maďarská státní společnost Adria Port. Tato zpráva je povzbudivá, zejména proto, že Peter Tibor Garai, generální ředitel společnosti Adria Port, oznámil, že přístav by mohl být uveden do provozu za dva roky, tedy v roce 2026. Zda to bude možné, se teprve ukáže.