Subscribe
V Evropě je průměr 6,5 a existuje projekt na jejich odstranění.
V diskusi o vzdělávání a domácích úkolech se jako významný příklad ukazuje Itálie, jejíž údaje ukazují, že středoškolští studenti se domácím úkolům věnují v průměru 11 hodin týdně, což je výrazně více než evropský průměr, který činí 6,5 hodiny. Tento fenomén vyvolává zájem a obavy nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni, kde vzniká řada studií a projektů, jejichž cílem je pochopit dopad domácích úkolů na učení žáků a nastínit nové vzdělávací strategie. Analýza údajů, včetně těch, které shromáždila OECD-PISA v roce 2018, zdůrazňuje, že mladí Italové věnují domácím úkolům značné množství času, zejména na středních a vysokých školách. Tyto údaje v kombinaci s relativně nízkou klasifikací italského vzdělávacího systému podle Pearsonova přehledu vyvolávají otázky ohledně efektivity a spravedlnosti systému.
V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je patrná různorodost přístupů, od omezení domácích úkolů v zemích, jako je Dánsko, Finsko a Švédsko, až po jejich úplné odstranění v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku a Dánsku. Dokonce i Francie, přestože je v ní značný podíl domácích prací, je pod italským průměrem. Mimo Evropu věnují domácím úkolům méně času než Itálie například Brazílie, Argentina, Japonsko a Velká Británie. Existuje několik pedagogických důvodů, které podporují snížení nebo odstranění domácích úkolů. Za prvé, čas strávený doma by měl být věnován odpočinku a relaxaci, což má zásadní význam pro celkový rozvoj žáků, a za druhé, domácí úkoly mohou prohlubovat nerovnosti, protože ne všichni žáci mají prostředky nebo podporu potřebnou k jejich efektivnímu plnění.
Odstranění domácích úkolů by mohlo vést k větší spravedlnosti ve vzdělávacím systému a umožnit studentům trávit ve škole více času praktickými, interaktivními a společnými aktivitami. Tento přístup podporuje aktivní učení a získávání měkkých dovedností, které jsou důležité pro úspěch v moderním světě. Pro úspěšné zavedení strategie snižování nebo odstraňování domácích úkolů jsou nutné investice do dalších vzdělávacích zdrojů, včetně dobře vyškolených učitelů, moderního výukového vybavení a vhodných prostor pro společné učení. Dále je důležité aktivně zapojit studenty do rozhodovacího procesu o vzdělávacích aktivitách a podporovat je v účasti na tvorbě učebních osnov.
Analýza vzdělávacích postupů v zemích, jako je Finsko, Německo a Španělsko, nabízí zajímavé podněty pro revizi domácích úkolů také v Itálii. Například ve Finsku neexistuje žádná přísná regulace domácích úkolů a důrazně se podporuje rovnováha mezi školní prací a volným časem žáků. Finští učitelé podporují aktivní učení a zkoumání, čímž snižují závislost na domácích úkolech. Dokonce i v Německu a Španělsku existují předpisy a směrnice, které upravují množství a druh zadávaných domácích úkolů s důrazem na rovnováhu mezi školní prací a volným časem žáků. Aktivní přístup učitelů a zapojení rodičů jsou v těchto souvislostech klíčovými prvky.
Evropská unie sice nemá zvláštní předpisy týkající se domácích úkolů, ale podporuje politiky, které nepřímo ovlivňují vzdělávací praxi, jako je mobilita studentů, využívání digitálních technologií a inkluze. Iniciativy, jako je Evropský monitor vzdělávání a strategie Evropa 2020, poskytují rámec pro zlepšení kvality vzdělávání a podporu aktivnějšího a inkluzivnějšího učení. Analýza dopadu domácích úkolů na vzdělávání a pohodu žáků vyžaduje komplexní přístup a společné odhodlání hledat inovativní a vyvážená řešení. Přijetí vzdělávacích postupů založených na aktivním a společném učení během vyučovacích hodin by mohlo přispět ke zlepšení prospěchu žáků, snížení nerovností a jejich lepší přípravě na výzvy budoucnosti.Kulturní kvalita národa vyžaduje moderní a špičkové přístupy ke zdánlivě nevýznamným otázkám, jako jsou domácí úkoly, které se však mohou ukázat jako zásadní v panoramatu evropského společenství.