Vlna protestů dorazila i do Budapešti

Vlna protestů, která se na začátku roku přehnala Evropou od západu na východ, dorazila i do Budapešti. Mezinárodní tisk označil demonstraci v maďarském hlavním městě za jednu z největších za poslední roky.Maďaři vyšli do ulic v souvislosti s tzv. skandálem s milostmi. V centru skandálu se ocitla bývalá maďarská prezidentka Katalin Novaková, první maďarská prezidentka, kterou strana FIDESZ premiéra Viktora Orbána nominovala do funkce v roce 2022.

Co skutečně vyvolalo hněv Maďarů, kteří vyšli do ulic v Budapešti, kromě rozhořčení nad tím, že byl omilostněn muž odsouzený za spoluúčast na pedofilii? A především, dotkne se tento skandál dlouholetého premiéra Viktora Orbána, který se nesmírně rychle vzdal dvou svých hlavních politických spojenců, prezidenta Nováka a bývalé ministryně spravedlnosti Judith Vargové, kteří dekret o milosti kontrasignovali?

Katalin Novak omilostnila odsouzeného v případu pedofilie

V dubnu loňského roku podepsala prezidentka Katalin Novaková před návštěvou papeže Františka prezidentský dekret, kterým udělila milost kromě několika dalších odsouzených osob také osobě odsouzené za pedofilii. Muž byl odsouzen ke třem letům vězení poté, co byl shledán vinným z toho, že jako zástupce ředitele kryl zneužívání v dětském domově, za což byl odsouzen i jeho šéf, který byl rovněž odsouzen k osmi letům vězení. V souvislosti se stejným skandálem odstoupila také bývalá ministryně spravedlnosti Judith Vargová a hlava reformované církve, bývalý ministr v předchozí vládě Viktora Orbána Zoltan Balogh, který je obviněn z toho, že přesvědčoval Katalin Novakovou, jejíž byl zpovědníkem, aby dotyčnému muži udělila milost. A premiérovi Viktoru Orbánovi – jak komentují někteří analytici v mezinárodním tisku – skandál s milostmi zjevně způsobil nepříjemnosti.

Přinejmenším se zdá, že to omezilo jeho chuť k triumfalismu, který obvykle předváděl v projevu, jímž začátkem února představil bilanci za uplynulý rok. „Rok 2024 nemohl začít hůře“ – to byla první slova Viktora Orbána k maďarskému národu 17. února, týden po rezignaci prezidenta Nováka a den po masových protestech na Bulváru hrdinů. Maďarský premiér se však ve svém projevu nezmínil o protestech ani o podrobnostech skandálu, ale zmínil se o bývalé prezidentce Novakové, jejíž rezignace by byla nevyhnutelná, protože se „již nepředstavuje jednotu maďarského národa“, jak měla (vzhledem k tomu, že její část nesouhlasila s rozhodnutím o milosti-n.r.).

Co Maďary rozzlobilo?

Dvojí metr politického systému Viktora Orbána, který v posledních letech učinil z ochrany dětí záminku pro propagandu proti LGBT (jako v případě zákona zakazujícího homosexuální propagandu ve školách, což je legislativní akt, který EU ostře kritizovala)?

Skutečnost, že příliš snadno neobětoval své dvě věrné kolegyně, prezidentku Katalin Novakovou a bývalou ministryni spravedlnosti Judith Vargovou, která kontrasignovala zákon o milosti a která se v důsledku skandálu nejen vzdala místa na čele kandidátky FIDESZu – strany premiéra Orbána – do Evropského parlamentu, ale také oznámila, že odchází z politiky?

Nebo jsou Maďaři rozhořčeni, že Viktor Orbán nepřebírá osobní odpovědnost za chyby systému, který sám od roku 2010 zavedl?

Je Viktor Orbán v patové situaci? Má jeho kapitulace před Bruselem v podobě souhlasu s poslední pomocí EU Ukrajině, přijetí – polovičaté – posledního balíčku sankcí pro Rusko a nevyhnutelné odmítnutí zablokovat vstup Švédska do NATO skutečně tak výrazné dopady, cítí, že ztrácí popularitu u svých příznivců, že musí pozornost svých příznivců přesouvat od těchto „selhání “ – přinejmenším z hlediska jeho vlastní rétoriky – ve starších domácích otázkách, jako je „ochrana dětí“, pedofilové, homosexuálové atd.?

Viktor Orbán osobně má dostatek času, aby se z tohoto skandálu vzpamatoval, protože do příštích parlamentních voleb v Maďarsku zbývají ještě dva roky. Pro jeho stranu FIDESZ by to mohlo mít okamžité následky v červnových volbách do Evropského parlamentu, ale trend vzestupu krajní pravice je příliš silný na to, aby stranu budapešťského nacionalistického politika výrazně poškodil. Zvláště když po vypuknutí skandálu zareagoval rychle a své věrné příznivce ujistil, že změní ústavu tak, aby pedofilové nemohli být omilostněni.

V Budapešti vyšlo do ulic přes 100 000 lidí

Protest 16. února, kterého se zúčastnily desetitisíce Maďarů – podle některých zdrojů dokonce více než 100 000 – byl zjevně intenzivnější než protest učitelů o několik týdnů dříve, kdy byli nespokojeni s výší platů a s plány vlády zbavit je statusu státních zaměstnanců. Nedávné protesty v Maďarsku – v zemi, kde obyvatelé v posledních deseti letech téměř nevycházeli do ulic, a dokonce by se dali označit za lhostejné k politickému prostředí nebo spíše nedůvěřivé k tomu, že by se systém mohl změnit – jsou první. A to zejména proto, že tyto demonstrace organizovali influenceři, kteří opustili své virtuální prostředí a zorganizovali něco konkrétního v reálném světě.

Je dobře známo, že jen málo budapešťských médií zůstalo skutečně nezávislých i po deseti letech opatření, která přijaly po sobě jdoucí vlády pod vedením Viktora Orbána. Vlivní činitelé, kteří stojí za těmito protesty, jsou hlasy kritické vůči Orbánovu režimu a snaží se prostřednictvím státní nadace vyvážit misky vah proti centrálně financovanému tisku, který je jedinou šancí na přežití maďarských médií v době, kdy se zahraniční mediální trusty, které po roce 2010 do maďarského tisku po roce 1990 výrazně investovaly, postupně stáhly.

Zdá se však, že je těžké najít rovnováhu. Zatímco zahraniční – a někteří maďarští – novináři tvrdí, že hněv protestujících je namířen proti premiérovi Viktoru Orbánovi, jeho vládě a straně FIDESZ, která je zodpovědná přinejmenším za jmenování dvou kontroverzních osobností do funkcí – Nováka a Vargy -, tisk přátelský Viktoru Orbánovi vykresluje protest jako protest na ochranu dětí. A to v době, kdy Viktor Orbán po Novakově rezignaci oznámil, že přijme ještě tvrdší opatření k potrestání pedofilů. Jinými slovy, shromáždění mohlo být snadno vnímáno jako shromáždění na podporu slibované moci a opatření Viktora Orbána.

V souvislosti s nejnovějším skandálem v Budapešti však zůstávají další otázky. Zákon o milosti podepsal bývalý prezident Novak rok před vypuknutím skandálu a na světlo se zřejmě dostal náhodou, když dotyčný muž požádal Nejvyšší soud o očištění svého rejstříku, včetně zákona o milosti, který byl veřejný. Není také jasné, jaký vztah měl tento muž k hlavě maďarské reformované církve Zoltánu Baloghovi, který je obviněn z toho, že do udělení milosti zasahoval u prezidenta Nováka. Jisté je, že Katalin Novaková není první prezidentkou, kterou Viktor Orbán prosadil do funkce a která v polovině funkčního období odstoupila. Stejně jako ona byl v roce 2012, pouhé dva roky po svém nástupu do funkce maďarského prezidenta, nucen odstoupit Pál Schmitt kvůli obrovskému plagiátorskému skandálu. Bývalý závodní sportovec a bývalý předseda Maďarského národního olympijského výboru Schmitt tehdy nebral rezignaci na lehkou váhu jako Katalin Novaková, a to navzdory tlaku ulice, kdy maďarští studenti požadovali jeho odstoupení při pouličních protestech po verdiktu nejvyššího akademického orgánu o plagiátorství. Mimochodem, protest z 16. února letošního roku se konal týden poté, co maďarský prezident odstoupil z funkce.

Mezi oběma rezignacemi je ještě jedna souvislost – ať už náhodná, nebo ne: u zrodu obou stojí stejný tiskový server, nástupce ekonomického týdeníku z 80. let, který po určitou dobu vlastnil zahraniční trust a který po svém odchodu z Maďarska „vrátil se do starého vlastnictví“.