Konzervativní a unionistická strana, jedna ze dvou hlavních současných politických stran ve Spojeném království, utrpěla v červencových parlamentních volbách nejcitelnější porážku ve své historii. Od roku 2015, kdy konzervativci pod vedením Davida Camerona vytvořili první konzervativní většinovou vládu od roku 1992, přičemž v Dolní sněmovně získali pouhých 119 křesel, premiér Rishi Sunak oficiálně oznámil svou rezignaci na funkci předsedy vlády a učiní tak jako předseda Konzervativní strany.
„Dal jsem do práce všechno, co jsem mohl, ale vy jste vyslali jasný signál, že vláda Spojeného království se musí změnit a záleží jen na vašem úsudku,“ řekl Sunak v projevu k voličům před svou kanceláří na Downing Street.
Krátce po oznámení výsledků voleb již začala obviňování a debata o budoucím směřování Konzervativní strany. Některé hlasy tvrdí, že neúspěch konzervativců pramenil z opuštění jejich centristické orientace, zatímco jiné tvrdí, že Reformní strana vedená Nigelem Faragem získala voliče, kteří se domnívali, že Konzervativní strana opustila své kořeny.
Bývalý předseda Dolní sněmovny a ministr pro brexit Jacob Rees-Mogg v rozhovoru pro BBC řekl, že hlavní příčinou porážky strany bylo rozhodnutí zbavit se Borise Johnsona. Na otázku novináře, co se straně nepovedlo, Rees-Mogg odpověděl, že se vyskytly „problémy se změnou lídra“.
„Voliči očekávají, že premiér, kterého zvolili, zůstane premiérem, a je na voličích, aby rozhodli, kdy se tato osoba změní… Obávám se, že Konzervativní strana vzala své voličské jádro za své, a proto vidíte, že tolik lidí, kteří dříve mohli volit Konzervativní stranu, přechází k jiným stranám. Pro stranu to byla strašná noc,“ prohlásil Jacob Rees-Mogg pro BBC.
Obnova britské Konzervativní strany bude obtížná
Pokud lze usuzovat z výsledků letošních voleb, britským konzervativcům se podařilo vyhnout totální porážce. Předpovědi některých průzkumníků, že strana bude mít dvouciferný výsledek, se ukázaly jako mírně mylné a konzervativci nakonec získali 119 křesel v Dolní sněmovně. Tyto ztráty, které jsou pro britské konzervativce považovány za katastrofální, bude těžké během jednoho volebního období nahradit a obnova strany bude nesmírně obtížná. Obětí voleb se staly těžké váhy Konzervativní strany včetně bývalé premiérky Liz Trussové a bývalých ministrů Penny Mordauntové, Granta Shappse a Jacoba Rees-Mogga.
Bývalá britská konzervativní premiérka Liz Trussová (48), která je známá jako nejkratší dobu působení v čele země, odstoupila z funkce premiérky pouhých 44 dní po převzetí úřadu od Borise Johnsona. Důvodem její tehdejší rezignace byl zmatek, který její plánovaná opatření způsobila na finančních trzích v době vrcholící krize životních nákladů. Jinými slovy, Trussová jako premiérka dokázala svým selháním způsobit krach na trhu s dluhopisy a zhroucení libry šterlinků. Liz Trussová s 11 217 hlasy ve volebním obvodu Jihozápadní Norfolk ztratila v předčasných parlamentních volbách svůj poslanecký mandát, když zvítězila nad kandidátem labouristů Terrym Jermym, který získal 11 847 hlasů. Přestože Liz Trussová pro mnoho voličů symbolizovala chaos a neúspěchy konzervativní vlády, zůstává vlivným hlasem mezi poslanci britské Konzervativní strany.
Dalším lídrem, který ztratil mandát, je britský ministr obrany Grant Shapps. Shapps. prohlásil, že je pro něj „ctí“ zastupovat volební obvod Welwyn Hatfield.
„Je mi jasné, že tyto volby nevyhráli labouristé, ale spíše konzervativci. Strana zapomněla na základní pravidlo politiky: lidé nevolí rozdělené strany,“ řekl Grant Shapps.
Další velkou ranou pro člena konzervativní vlády byla Gillian Keeganová, která přišla o křeslo v Chichesteru a o své portfolio ministryně školství, zatímco Johnny Mercer, bývalý ministr pro záležitosti veteránů, ztratil svůj mandát ve prospěch labouristického kandidáta v Plymouthu Moor View. Fred Thomas ho porazil o 5 604 hlasů.
Nebezpečí Nigela Farage
Na britské politické scéně se objevil maskot brexitu Nigel Farage. Farage nyní vede stranu Reform UK, s níž se umístil na třetím místě. Je překvapivé, že v době, kdy Rishi Sunak převzal vládu, byla straně vedené Faragem přisuzována pouze 2 % hlasů. Nigel Farage, známý svou protiimigrační a probrexitovou kampaní, získal v anglickém městě Clacton poprvé křeslo v britském parlamentu. Pohodlně porazil kandidáta konzervativců Gilese Watlinga, který toto křeslo zastával již dříve.
„Mým plánem je vytvořit masové národní hnutí. Toto je jen první krok něčeho, co vás všechny ohromí,“ řekl Nigel Farage.
Zdá se, že britskou politickou scénu zhoršuje malá, ale velmi hlasitá skupina populistických poslanců. Ve skupině jsou Nigel Farage, Richard Tice a Lee Anderson. Zatímco se konzervativci snaží přeskupit a zotavit, tato malá populistická skupina má potenciál vyvolat chaos a dále rozdělit konzervativní stranu. Nadcházejícímu souboji o post lídra britských konzervativců dominuje otázka:
„Co dělat s Faragem a jeho stranou – držet je u sebe, nebo je vyhnat?“
Voliči, kteří se přiklonili k reformní straně UK, sehráli velkou roli v tom, co je považováno za katastrofální výsledky Konzervativní strany. Nigel Farage nyní může tvrdit, že jeho strana je druhá za labouristy. Jediným malým paprskem naděje pro konzervativce je skutečnost, že navzdory vítězství labouristů první signály ukazují, že podíl jejich hlasů se od roku 2019 výrazně nezvýšil. Lze tedy říci, že velikost většiny nemusí odrážet lavinu nadšení veřejnosti pro Keira Starmera, předsedu Labouristické strany. Reformní Spojené království získalo 13 křesel – nepatrný zlomek z 650 křesel v Dolní sněmovně Političtí analytici předpovídají, že by se Nigel Farage mohl stát novým vůdcem opozice a dostat populistickou pravici do čela britské politiky, jako se to stalo v jiných západních zemích, například v Německu, Nizozemsku a nedávno ve Francii. Rozdíl v letošních volbách mezi dvěma hlavními stranami na britské politické scéně je směsicí účinné kampaně labouristů a propadu hlasů konzervativců. Britští konzervativci dosáhli nejhoršího výsledku ve své historii a v příštích letech budou mít v opozici co dělat, aby získali zpět většinu a vrátili se do čela Británie.
Historie v Británii. První žena na postu ministra financí po téměř 800 letech
Nový britský premiér Keir Starmer jmenoval v pátek 5. července Rachel Reevesovou, bývalou ekonomku Bank of England, kancléřkou pokladu, což je druhá nejprestižnější funkce v britské vládě. Jmenování Reevese „kancléřem státní pokladny“, což je tradiční titul osoby zastávající funkci kancléře státní pokladny, bylo oznámeno v prohlášení Downing Street. Rachel Reevesová se tak podle agentury AFP stala první ženou na postu kancléřky státní pokladny v britské historii. Rachel Reevesová, která věří, že „změna přijde pouze díky železné disciplíně“ ve veřejných financích. Reeves to zdůraznil bezprostředně poté, co byl znovu zvolen poslancem za volební obvod na severu Anglie. Nový kancléř státní pokladny však prohlásil, že „tento úkol nebude snadný“.
„Je to pocta na celý život. Neexistují žádná rychlá řešení a čekají nás těžká rozhodnutí,“ napsala Rachel Reevesová na X ihned po svém jmenování do funkce.
V Británii vládly 14 let bouřlivé konzervativní vlády a nová vláda bude mít omezený manévrovací prostor. Podle analytiků nejsou veřejné finance v dobré kondici, přestože se hospodářský růst mírně zrychlil a inflace se vrátila do cílového pásma Bank of England. Za posledních 14 let se ve Spojeném království vystřídalo 5 premiérů, což způsobilo určitou nestabilitu vlády. Po finanční krizi v roce 2008, krizi kupní síly, ranách, které globální ekonomice zasadila pandemie, brexitu a finančních zmatcích, které způsobilo krátké působení Liz Trussové v úřadu, občané Spojeného království očekávají, že Starmerova vláda vrátí stabilitu na politickou scénu i do ekonomiky.
Boj o vedení Konzervativní strany pokračuje. Kdo jsou favorité?
Krátce po oznámení konečných výsledků britských voleb začal v Konzervativní straně boj o místo bývalého premiéra a předsedy Rishiho Sunaka. Sunak oznámil, že zůstane ve funkci až do jmenování svého nástupce na konci tohoto roku. V britském tisku se objevuje několik jmen, která by mohla převzít vedení Konzervativní strany. Pravidlem britských konzervativců je, že v čele strany musí stát poslanec. Skutečnost, že tucet vysoce postavených ministrů přišlo o poslanecký mandát, Penny Mordauntovou a několik dalších favoritů vyřadila ze souboje ještě před jeho začátkem. Kemi Badenochová, Robert Jenrick a Suella Bravermanová se pustí do tvrdého boje o vedení strany.
Boris Johnson, bývalý premiér, Priti Patelová – bývalá ministryně vnitra, Jeremy Hunt – odstoupivší kancléř státní pokladny, James Cleverly, současný ministr vnitra (považovaný za jednoho z nejzkušenějších konzervativců) – to jsou některá z jmen, o nichž se mluví jako o těch, kteří by mohli Rishiho Sunaka nahradit v čele Konzervativní strany. Mezi potenciální favority však patří Kemi Badenochová – ministryně pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii. Badenochová zaujala členy strany svým přístupem a v současnosti je favoritkou na post příštího lídra. Tom Tugendhat – ministr bezpečnosti v demisi je druhým favoritem sázkových kanceláří. Podle sázkových kanceláří je Suella Bravermanová navzdory svým kontroverzním názorům na imigraci a právo a pořádek čtvrtým favoritem na post příštího předsedy konzervativců. Do vedení strany se hlásí také David Cameron – bývalý premiér Spojeného království v letech 2010-2016, v současnosti člen Sněmovny lordů a ministr zahraničí od roku 2023. Další jméno, které se skloňuje, je Robert Jenrick, který zastával několik ministerských postů, včetně ministra pro imigraci. Jenrick odstoupil kvůli návrhu zákona Rishiho Sunaka o Rwandě.