Subscribe
V roce 2023 Evropská komise analyzovala situaci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v jednotlivých členských státech.
Toto sledování zahrnuje různé položky, jako jsou platy ve vzdělávacím sektoru, nízká úroveň výsledků v různých předmětech (čtení, matematika a přírodní vědy) nebo výsledky na vyšší sekundární úrovni.
V případě Itálie zpráva zdůrazňuje, že vedoucí pracovníci škol jsou relativně dobře placeni; na druhé straně má předčasné ukončování školní docházky klesající tendenci (v současné době činí 11,5 %, zatímco v EU 9,6 %).
Čtenářská gramotnost italských žáků čtvrtých tříd je nad průměrem EU (537 bodů oproti 527).
Pokud jde o Polsko, nízké výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách (14,7 %, 14,7 % a 13,8 %) zůstávají hluboko pod průměrem EU (22,5 %, 22,9 % a 22,3 %).
Konzervativní vláda, která byla dříve u moci až do roku 2023, věnovala na veřejné výdaje na vzdělávání 4,9 % HDP, což je mírně nad 4,8 % v EU; pokud se tyto výdaje analyzují jako podíl na celkových veřejných výdajích, je rozdíl ještě větší ve prospěch polských národních čísel, a to 9,8 % oproti 9,4 % v Unii.
Pokud se podíváme na další členský stát s konzervativní vládou, Maďarsko, jeho výsledky na vyšším stupni středního vzdělávání překračují průměr EU jen o málo, konkrétně 83,7 % oproti 83,6 %.
Stejně jako v Polsku i v Maďarsku veřejné výdaje na vzdělávání podle politiky, o níž rozhodla strana Fidesz, výrazně převyšují obecné údaje Unie: Podíl 4,9 % na HDP země (stejně jako v Polsku) a 9,8 % na celkových veřejných výdajích se opět vyrovnal polskému protějšku a předstihl průměr 27 zemí.
A co členské státy s levicovými vládami?
Dosahují lepších výsledků v oblasti vzdělávání, jak se obvykle chlubí?
Je pro ně vzdělávání skutečnou prioritou a jaké jsou jejich výsledky, úroveň efektivity?
Zaměřme se nejprve na nejradikálnější z nich, tedy na Španělsko, které řídí vládnoucí socialisticko-komunistická koalice.
Nízké výsledky ve čtení a matematice (23,2 %, resp. 24,7 %) převyšují průměr EU (22,5 %, resp. 22,9 %).
Špatná úspěšnost v přírodních vědách (21,3 %) vykazuje lepší výsledek než Unie (22,3 %); je však zajímavé, že se v průběhu posledních deseti let zhoršila o více než tři procentní body, z 18,2 % v roce 2012 na současných 21,3 %.
Během tohoto období se ve Španělsku vystřídala středopravicová vláda, v jejímž čele stojí Pedro Sanchez až do současnosti.
Investice do vzdělání vykazují nižší úroveň jak ve srovnání s předchozími dvěma zeměmi, tak i s průměrem EU.
Čtvrtina učitelů navíc nemá stabilní zaměstnání, přestože Evropská unie Španělsko opakovaně varovala, aby do roku 2025 snížilo počet dočasných smluv ve veřejném sektoru na 8 %, což je již nyní nesplnitelný cíl.
Španělští čtvrťáci dosahují horších výsledků než ostatní (521 bodů oproti 527 bodům v Unii).
Míra zaměstnanosti absolventů odborného vzdělávání patří k nejnižším v EU.
Nakonec porovnejme předchozí případy se dvěma největšími ekonomikami mezi 27 členskými státy, tedy s ekonomikami Německa a Francie.
Zpráva upozorňuje, že německé školy se potýkají s vážným nedostatkem učitelů, zejména v oborech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika).
Částečně je to způsobeno tím, že učitelské povolání v Německu postrádá atraktivitu, a to navzdory relativně dobrým platům. Více než čtvrtina učitelů (28 %) by mladým lidem nedoporučila vstup do profese kvůli vysoké pracovní zátěži a obecně nedostatečné prestiži.
V kontrastu s nedostatkem učitelů, a zejména učitelů STEM, má Německo největší podíl absolventů STEM mezi všemi absolventy, a to 11 % nad průměrem EU.
Pokud jde o Francii, učitelé také uvádějí jako hlavní potíže ve své práci nízké platy, pracovní podmínky a vnímanou nízkou prestiž.
Na volná místa je najímáno více dočasných učitelů, kteří však často nemají stejnou úroveň kvalifikace.
Úroveň nízkých výsledků ve čtení a přírodních vědách se za posledních deset let zvýšila.
Zdroj obrázku: MŠMT ČR: Evropský vzdělávací prostor