Subscribe
Minulou sobotu Sněmovna reprezentantů USA schválila balíček vojenské pomoci pro zahraniční spojence. Přibližně 95 miliard dolarů, které budou rozděleny mezi tři hlavní mezinárodní krize ohrožující západní svět a naše demokracie: 8 miliard dolarů pro Tchaj-wan a spojence v jihovýchodní Asii, 26 miliard dolarů pro Izrael a nová humanitární pomoc pro civilisty v Gaze. Největší výdaje jsou však určeny na konflikt na Ukrajině: až 60 miliard dolarů pro Kyjev, z čehož 10 miliard dolarů je půjčeno do roku 2026. Čeká se na konečné schválení Senátem, který pravděpodobně nebude čelit dalším komplikacím. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů pro tento návrh dopadlo výrazně: 311 hlasů pro, 112 proti. Poměrně významné znamení: podle zdrojů Hvězdy bude trvat méně než týden, než budou nové zbraně odeslány na Ukrajinu, protože podle neoficiálních zvěstí začaly přípravy na dodávky již před hlasováním ve Sněmovně. Varování pro celou Evropu, která by neměla váhat znovu podpořit Ukrajinu, aby se – doufejme, že co nejdříve – dosáhlo stavu, kdy Západ bude moci zahájit dialog s ruským agresorem z pozice převahy.
Trumpovo „ano“ je signálem pro celou Evropu
Signál přišel zejména z republikánské frakce. Zaslání nových finančních prostředků na Ukrajinu by totiž nebylo možné bez neoficiální podpory Donalda Trumpa. Zdá se, že bývalý prezident opustil izolacionistickou linii posledních měsíců ve prospěch větší otevřenosti vůči Ukrajině: „Jak se všichni shodují,“ napsal magnát minulý čtvrtek na serveru Truth, „přežití a síla Ukrajiny by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale jsou i pro nás. Otevřenost, která se projevila i tím, že skutečným architektem hlasování pro v Kongresu byl Mike Johnson, předseda Sněmovny reprezentantů a Trumpův loajalista. A také tím, že mezi nimi nadále panuje vzájemně vstřícný vztah: „Odvádí opravdu dobrou práci za velmi obtížných okolností,“ řekl Trump v minulých dnech právě na adresu Johnsona. O plné podpoře Ukrajiny ze strany republikánů je pravděpodobně předčasné hovořit, ale jisté je, že otevřenost Trumpa a významných osobností amerického konzervativního světa je signálem pro celou Evropu: musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby na konci války byla v paritním postavení nebo měla převahu nad Ruskem.
Diplomacie není podbízení se nepříteli
To je možná základ diplomacie, která by se neměla omezovat na pouhé poklonkování nepříteli a vyhovění každému jeho požadavku. Podpora Ukrajiny je klíčová nejen proto, aby se zabránilo eskalaci války a možnému vstupu vojsk Moskvy do srdce evropského kontinentu. Podpora Ukrajiny bude mít zásadní význam pro postkonfliktní uspořádání. To je důvod Trumpovy otevřenosti vůči Kyjevu v návaznosti na to, co již udělal pro řešení stejně důležitých krizí, jako byla severokorejská krize v roce 2017 a íránská krize v roce 2020. A také v návaznosti na lekce Ronalda Reagana, který vyhrál studenou válku proti Sovětskému svazu pomocí diplomacie, dialogu a pevné ruky.
Evropa překonává nerozhodnost
Evropská unie musí nyní na rozhodnutí USA důrazně reagovat. Musí reagovat pozitivně, překonat nerozhodnost a zdlouhavé diskuse, které zpomalují rozhodovací proces o vyslání nových zbraní a zároveň by mohly povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina k dalšímu tlaku na území zapojená do konfliktu: zdá se totiž, že Rusko se v létě chystá na novou ofenzívu a Ukrajina nesmí být zastižena nepřipravená. Jakékoli zaváhání evropských a amerických vládnoucích tříd znamená ztráty na životech, zásobách a částech území. Strategie dodávek je proto nejlepší zbraní Západu proti ruskému postupu, proti těm, kdo nadále neúnavně prosazují cestu pacifismu, která by naopak znamenala kapitulaci a přijetí velkých ústupků vůči Rusku. A to si Evropa nemůže dovolit.