Vzdát se není mír. Svoboda není zadarmo

„Svoboda není nikdy zadarmo. Je to právo, které je třeba odvážně a odhodlaně bránit.“ Tato slova pronesla předsedkyně skupiny G7 Giorgia Meloniová na včerejším zasedání v Kyjevě, kde obnovila podporu ukrajinské věci.

Dva roky po začátku rusko-ukrajinského konfliktu chtěla italská premiérka Giorgia Meloniová uspořádat v Kyjevě jedno z prvních zasedání skupiny G7 pod italským předsednictvím. Místo plné významu pro Evropu, ale i pro celý svět. Scénáře zničující války, v níž ještě dnes, od 24. února 2022, proti sobě stojí dva světy: na jedné straně svobodný svět, který bojuje na obranu dodržování mezinárodního práva a svobody, na straně druhé ti, kteří by slabší přemohli silou.

Bylo to 24. února 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin oznámil zahájení akce, kterou se snažil nazvat „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině, která však byla skutečnou rozsáhlou invazí na ukrajinské území. Událost, která nevyhnutelně znamenala zlom v mezinárodní politice. Uplynulo několik týdnů, než ukrajinský lid zahájil protiofenzívu proti Rusku. „Operace“, která měla podle kremelských prognóz – nebo možná záměrů – skončit v krátké době, blesková válka. Tato hypotéza se však během několika dní rozplynula.

Společensko-politické a ekonomické důsledky tohoto konfliktu měly rušivý dopad nejen na Ukrajinu, ale také na Itálii a celou Evropskou unii. Ukrajina, národ, který bojuje za svou svobodu, důstojnost a suverenitu, utrpěla nejpřímější důsledky konfliktu. Válka, která si vyžádala a stále vyžádá obrovské náklady, a to jak na lidských životech (není snadné ověřit odhady počtu mrtvých v konfliktu, které se mohou v závislosti na zdrojích značně lišit). Podle nedávných zpráv Wall Street Journal a New York Times, vycházejících z hodnocení provedených americkými zpravodajskými službami, lze odhadovat, že od začátku invaze bylo zraněno nebo zabito kolem 315 tisíc ruských vojáků; na ukrajinské frontě však americký generál Mark Milley odhaduje počet zabitých na přibližně 100 tisíc ukrajinských vojáků a 40 tisíc civilistů zapojených do konfliktu), tak v rovině sociální, ale i ekonomické. V tomto posledním aspektu Ukrajina, která se již tak nachází ve zvláště křehkém stavu, zaznamenala další oslabení. Odpor ukrajinského lidu však ukázal světu sílu jeho odhodlání a lásky ke svobodě a své zemi.

Úloha prezidenta Zelenského

Během těchto dvou let války sehrál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj klíčovou roli, která umožnila jeho národu být přítomen a protagonistou na hlavních mezinárodních scénách v přítomnosti a po boku největších světových mocností. Během tohoto období se jistě vyskytlo mnoho obtíží, ale prezident Zelenskyj i nadále odhodlaně podporoval svou věc a vedl ukrajinský lid.

Mezinárodní reakce: EU a USA

Příčina, která okamžitě našla silného spojence v západní komunitě. Zásadní roli při podpoře ukrajinského lidu během tohoto konfliktu sehrály zejména Spojené státy americké a Evropská unie. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku poskytly Spojené státy Ukrajině již 71 miliard dolarů, zatímco státy Evropské unie přes 60 miliard dolarů. Podpora, která se projevovala nejen v ekonomické rovině, ale také prostřednictvím pozvání k vojenské pomoci. Zejména Evropská unie zintenzivnila svou politickou, humanitární a finanční podporu s výhledem do budoucna, kdy bude po skončení konfliktu obnoveno ukrajinské území a sociální struktura. Právě v minulém měsíci dosáhla Evropská rada dohody o fondu ve výši 50 miliard EUR, z něhož bude Ukrajina v příštích čtyřech letech financována. Krátce po zahájení zasedání Rady to oznámil předseda Charles Michel.

Sankce proti Rusku

Současně s přímou podporou Ukrajiny uvalila Evropská unie na Rusko tvrdé sankce, jejichž cílem bylo omezit obchod a snížit dodávky zdrojů a surovin do Ruska s jasným záměrem podkopat hospodářskou stabilitu země a ohrozit tak válečné plány Kremlu. Podle očekávání se však hospodářské důsledky projevily i v mnoha evropských zemích. Itálie byla mimo jiné do značné míry závislá na ruském zemním plynu, což vedlo k nevyhnutelnému dramatickému růstu nákladů na dodávky energie. Stručně řečeno, tento konflikt postavil evropské vlády před významný úkol: najít rovnováhu mezi energetickými potřebami a zásadním významem podpory a pomoci Ukrajině tváří v tvář ruskému utlačovateli a útočníkovi.

Současný kontext: odpor a výhled do budoucnosti

Po dvou letech konfliktu je situace na Ukrajině stále napjatá, protože ukrajinský lid pokračuje v odporu, který má širokou mezinárodní podporu. Právě proto, aby na sebe upozornili a potvrdili tuto podporu, se včera, v den druhého výročí útoku, sešli v Kyjevě vedoucí představitelé skupiny G7 pod italským předsednictvím.

Summit G7

Zasedání, kterému předsedal předseda Meloni, se zúčastnili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, kanadský premiér Justin Trudeau, belgický premiér Alexander De Croo, který vykonává rotující předsednictví Rady EU, a dále prezident Spojených států amerických Biden, britský premiér Sunak, německý spolkový kancléř Scholz a japonský premiér Kišida. Chyběl pouze francouzský prezident Emmanuel Macron, který byl zaneprázdněn „náročným dnem“ – jak popsal prezident Meloni, který zajistil, že jeho nepřítomnost byla odůvodněna a předem oznámena.

Dvoustranná dohoda Itálie – Ukrajina

Během summitu podepsali prezident Zelenskyj a italská prezidentka Giorgia Meloniová dvoustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci mezi oběma státy. Místopředseda vlády a ministr zahraničí Antonio Tajani (FI) to oznámil již při svém přijetí na společném zasedání zahraniční a obranné komise italského parlamentu: „Považoval jsem za důležité a naléhavé informovat vás o jednáních s ukrajinskými orgány o podpisu dvoustranné dohody o bezpečnostní spolupráci, kterou se premiér chystá podepsat. Považuji za svou povinnost předestřít Parlamentu obsah a kvalifikační aspekty probíhajících jednání, která, jak doufáme, budeme moci v nejbližších dnech dotáhnout do konce“.

Z dohody však nevyplývají žádné závazky ani povinnosti na úrovni mezinárodního nebo finančního práva, a proto nebude nutná ratifikace Parlamentem. Dohoda mezi Itálií a Ukrajinou potvrzuje a vytváří pevný základ pro dlouhodobé partnerství zaměřené na více bodů a cílů. Od vojenské spolupráce k ekonomické a vojenské spolupráci; od posílení bezpečnosti ke spolupráci v kybernetických a zpravodajských záležitostech; od závazku k humanitární podpoře a obnově ke spolupráci zaměřené na zajištění potravinové a energetické bezpečnosti Ukrajiny.

Závěry summitu

Zelenskij doufá, že „rok 2024 bude rozhodujícím rokem pro dlouhodobou bezpečnost“, zatímco vedoucí představitelé G7 v závěrech prohlašují: „Vyzýváme Rusko, aby okamžitě a zcela zastavilo svou útočnou válku a bezpodmínečně stáhlo své vojenské síly z území, které je mezinárodně uznáváno jako území patřící Ukrajině.“ Cílem je dosáhnout „celosvětového, spravedlivého a trvalého míru, který bude v souladu se zásadami Charty OSN a mezinárodního práva a bude respektovat svrchovanost a území Ukrajiny“.

Všichni vedoucí představitelé potvrdili svou „neochvějnou podporu Ukrajině“, a to díky 50 miliardám z EU, intervenci Japonska na podporu ukrajinského veřejného rozpočtu, novému financování z Kanady a společnému závazku podpořit ukrajinské hospodářství a zaplnit zbývající mezeru ve státním rozpočtu na rok 2024.
A zatímco válka pokračuje, svět s nadějí vyhlíží řešení konfliktu.