Začíná Matteiho plán

Italsko-africký summit byl včera večer zahájen večeří v hotelu Quirinale. Vláda pod vedením konzervativce Giorgia Meloniho si klade za cíl diskutovat o budoucnosti afrického kontinentu a ovlivňovat ji.

„Most pro společný růst“ je název summitu, který se uskuteční v pondělí 29. ledna v italském Senátu. „Je to sázka na Itálii, která chce mít zahraničněpolitickou strategii a vrátit se na centrální pozici ve Středomoří. Není náhodou, že se jedná o první mezinárodní iniciativu našeho předsednictví G7,“ prohlásil Meloni pro italské noviny Il Giornale.

Přítomno bude 25 hlav afrických států a vlád. Kromě toho se jednání zúčastní i hlavní představitelé významných institucí: premiérka Giorgia Meloniová, italský ministr zahraničí Antonio Tajani, vedoucí představitelé EU Ursula von der Leyenová, Roberta Metsola a Charles Michel, předseda Africké unie Azali Assoumani, předseda Komise Africké unie Moussa Faki, zástupkyně generálního tajemníka OSN Amina Jane Mohammedová a ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Jak předseda Meloni několikrát zopakoval, tento přístup není dravý vůči kontinentu, ale globální. Přítomnost předsedy Evropské komise, předsedy Evropského parlamentu a předsedy Evropské rady podtrhuje závazek Evropské unie podílet se na tomto procesu změn iniciovaném Itálií.

„V souvislosti se summitem Itálie-Afrika vítáme Matteiho plán,“ uvedl mluvčí EU pro italskou tiskovou agenturu Lapresse. „Jsme přesvědčeni, že je v souladu se společnou vizí pro rok 2030, k níž se vedoucí představitelé EU a Africké unie zavázali na 6. summitu EU-AU, a také s investičním plánem Global Gateway v Africe, který pokračuje ambiciózními projekty v oblasti energetiky, digitálních technologií nebo posílení potravinové bezpečnosti.“

Globální brána je program EU, který zahrnuje plán v hodnotě 300 miliard eur, z nichž polovina je určena na projekty v Africe, jejichž cílem je čelit vlivu Číny. Matteiho plán mezitím usiluje o uvolnění 4 miliard eur na příští čtyři roky. Zároveň se nespoléhá pouze na veřejné prostředky, ale zapojuje také velké státní podniky z různých odvětví, aby společně určily a financovaly infrastrukturní programy.

K účasti budou vyzvány veřejné finanční instituce a soukromé banky, přičemž zvláštní zájem projeví společnosti Eni a Enel, které již na africkém kontinentu působí a zaměřují se na Alžírsko, Tunisko, Libyi, Egypt, Etiopii a Pobřeží slonoviny. Společnost Terna projevuje značný zájem o projekt Elmed, podmořský kabel o délce 220 kilometrů, který umožní elektrické propojení mezi Tuniskem a Itálií a stane se strategickým energetickým uzlem pro Evropskou unii. Matteiho plán, který dnes představil premiér Meloni, zahrnuje také konkrétní opatření na podporu italského vývozu do Afriky, spolupráci s italskými univerzitami na vzdělávacích projektech a iniciativy na podporu růstu střední třídy, které přispějí k rozvoji této oblasti. Otázka migrace není opomíjena, přičemž cílem je zlepšit ekonomiku a vytvořit podmínky, které by odrazovaly od přistěhovalectví do Evropy, a tedy i do Itálie. Existuje možnost, že by se model dohody s Albánií, zahrnující italská přijímací střediska spravovaná ve třetích zemích, opakoval v maghrebských a subsaharských regionech. Hmatatelným příkladem je memorandum, které Meloni podepsal loni v červenci s von der Leyenovou a tuniským prezidentem Kaisem Saiedem a které pomohlo snížit odchody migrantů z Tuniska do Itálie.

„Pokud chceš jet rychle, jeď sám. Chceš-li dojít daleko, jdi společně,“ citoval africké přísloví prezident Sergio Mattarella během slavnostní večeře. Zopakoval: „Aby naše cesta byla společná a směřovala k cílům blahobytu a míru v Africe, Evropě a ve světě, musíme společně představit své vůle.“

Itálie je připravena získat zpět svou roli: Řím caput mundi.