Subscribe
Bylo snadno představitelné, že otázkám souvisejícím s vývojem umělé inteligence bude postupem času věnováno více prostoru v debatě na mezinárodní úrovni. Důkazem toho bylo například výjezdní zasedání skupiny G7 pod italským vedením na summitu 13.-15. června v Apulii, které bylo zaměřeno právě na tyto otázky. Při této příležitosti si premiérka Giorgia Meloniová dokonce zajistila přítomnost papeže, který jednání zahájil zasvěceným projevem, v němž vyjádřil svůj obdiv a zájem o nástroj, který označil za „fascinující a ohromný“, pohybující se na pomezí etiky a algoretiky.
INVESTIČNÍ ZPRÁVY
Téma umělé inteligence se nyní vrací do mezinárodní debaty, a to především díky touze Elona Muska rozšířit svůj zájem o tuto oblast. Za druhé pak kvůli prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na plenárním zasedání summitu AI Action Summit v Grand Palais, podle něhož by chtěla prostřednictvím EU navrhnout investice do rozvoje umělé inteligence ve výši 200 miliard eur. Ten, který von der Leyenová oznámila, je spojenectvím mezi institucemi Evropské unie a některými významnými soukromými partnery. Iniciativa nazvaná „EU AI Champions Initiative“ sdružuje více než šedesát společností, včetně významných průmyslových skupin, jako jsou Airbus, L’Oréal, Mercedes a Siemens, a také technologických partnerů, včetně společností Spotify a Mistral AI. Cílem, o který prezidentka von der Leyenová touto novou iniciativou usiluje, je učinit z Evropy významného hráče v oblasti technologického rozvoje a umělé inteligence. Přání, které by šlo ruku v ruce s rozhodnutím Evropské unie zaměřit se na gigafactory, na něž již bylo vyčleněno 20 miliard eur.
STOP MUSKOVI A POZICE USA
Nepřátelská nabídka Elona Muska na OpenAI (údajně 97,4 miliardy dolarů) byla učiněna s cílem získat zpět vlastnictví společnosti, kterou jihoafrický magnát spoluzaložil. Transakce, která se uskutečnila současně s přítomností Sama Altmana, Muskova bývalého partnera a současného generálního ředitele OpenAI, v Paříži. Altmanovou odvetou, která v praxi označila prodej společnosti za nemožný, bylo nabídnutí (provokativně) 9,74 miliardy za odkoupení X od Muska. Reakce, na kterou mnozí komentátoři poukazovali i v rámci počáteční nejistoty USA ohledně závěrečného dokumentu pařížské schůzky, které se zúčastnil americký viceprezident J. D. Vance. K podpisu USA, stejně jako Velké Británie, nakonec nedošlo (zatímco podepsalo 61 zemí včetně Číny a Indie) především kvůli pasážím vyjadřujícím vůli rozvíjet inkluzivní umělou inteligenci. Ve skutečnosti je nyní jasné, že jedním z bojů magnáta je boj proti prvkům inkluzivity v americké společnosti a extremistickým přístupům kultury probuzení. Vance ve svém projevu zdůraznil, že je třeba zdržet se rozvoje odvětví umělé inteligence s režimy, které jsou považovány za autoritářské, nebo dokonce se zeměmi, které mají nadměrné regulace. V posledním případě rozhodně útočí na Evropskou unii, která byla několikrát obviněna z příliš regulačního přístupu k umělé inteligenci a rozvoji tohoto odvětví zahraničními velkými technologiemi. To je prvek nátlaku, který již použil sám Vance, když pohrozil, že pokud Evropská unie zasáhne proti platformě X Elona Muska, půjde tak daleko, že vystoupí z Atlantické aliance.
PŘEMÝŠLENÍ O ENERGII
Kromě mezinárodních ekonomických spekulací a investičních projektů, které představil předseda Evropské komise, existuje několik velmi aktuálních údajů, které mohou do debaty o umělé inteligenci vnést zásadní prvky. Jedná se o čísla uvedená v nejnovější zprávě neziskové organizace „Beyond Fossil Fuels“, která se zdají být v rozporu s cíli Evropské unie v oblasti technologického rozvoje a s tolik propagovanou (ideologickým způsobem, přičemž se debata vyhýbá konstruktivní kritice) Zelenou dohodou. Údaje se týkají především spotřeby energie datových center na evropské úrovni a postupného nárůstu, který by tato spotřeba mohla mít v příštích pěti letech. Nejedná se tedy o dlouhodobé analýzy, ale spíše o čísla týkající se příštích pěti let. Odhaduje se totiž, že do roku 2030 by datová centra mohla spotřebovat 287 TWh ročně, což představuje nárůst přibližně o 160 % oproti současnosti. Tato spotřeba by mohla být způsobena především rozvojem a využíváním umělé inteligence a byla by srovnatelná se spotřebou energie ve Španělsku v roce 2022. Při analýze těchto čísel je samozřejmě zřejmé, že pokud rostoucí poptávku po elektřině nebude možné plně pokrýt obnovitelnými zdroji (i vzhledem k přísným cílům, které Evropská unie členským státům v příštích letech uloží), budou fosilní paliva hrát v dodávkách energie v Evropské unii i nadále důležitou, ne-li významnou roli. Právě v tomto scénáři může být diverzifikace zdrojů energie bez předsudků a předpojatosti, která byla několikrát navržena – včetně Meloniho vlády pro Itálii – skutečným odrazovým můstkem pro technologický rozvoj a pro digitální obrat, který členské státy EU tolik potřebují.
ENERGETICKÝ FAKTOR A MEZINÁRODNÍ OBLAST
Energetické faktory a přetváření dodavatelské oblasti jsou tedy prvky, které plně vstupují do debaty o technologickém rozvoji a umělé inteligenci na úrovni EU. Společným cílem rozhodně není odsunout členské státy do druhořadé role z technologického a digitálního hlediska ve srovnání se Spojenými státy nebo Čínou. Evropská unie musí mít ve skutečnosti všechny charakteristiky, aby mohla hrát roli partnera a rovnocenného partnera s ostatními velkými obchodními a technologickými mocnostmi. K tomu je však třeba vybudovat infrastrukturu a přehodnotit zdroje dodávek bez ideologických předsudků a předpokladů. Aby bylo možné přejít od zásadních prohlášení k faktům, nelze v debatě o evropské zelené dohodě nebo o digitálním obratu členských států opomenout reorganizaci zdrojů energie, která nemůže být spojena pouze se snahou o snížení emisí bez zohlednění národních specifik a spravedlivých očekávání národů a ekonomik jednotlivých členských států. Za tímto účelem nelze řešit krize a výzvy na mezinárodní scéně pouze s ideologickými předsudky. Evropská unie právě teď potřebuje vrátit se k analýze problémů a otázek s obnovenou svěžestí pohledu a s otevřenou myslí. Po 24. únoru 2022, kdy Rusko vtrhlo na ukrajinské území, se samozřejmě diverzifikace dodavatelů energie stala pro EU klíčovou otázkou. Nahrazení dodávek plynu z Ruska postavilo Itálii do ústřední role související s dodávkami energie. Její geografická poloha v centru Středomoří staví Itálii do pozice klíčového hráče při reorganizaci dodavatelů energie do Evropy. V tomto procesu – který jistě nebude trvat dlouho – je však třeba mít stále na paměti, že nelze přehlížet ekonomická a růstová očekávání států. To znamená, že musí být zaručena autonomie členů při rozhodování o vlastním energetickém mixu v souladu s průmyslovým a růstovým plánem daného státu. A to vše by mělo být spojeno s politikou zvyšování investic do výzkumu a vývoje, které jdou ruku v ruce s energetickou suverenitou a nezávislostí. Digitální vývoj a investice do umělé inteligence nelze v žádném případě oddělit od reorganizace evropského energetického systému.