Subscribe
V březnu 2022 schválil Evropský parlament první usnesení o zahraničním vměšování. Tato rezoluce o zahraničních zásazích do demokratických procesů Evropské unie a jejích členských států byla přijata velkou většinou: 552 hlasů pro, 81 proti a 60 se zdrželo hlasování. Tento dokument se týká především nebezpečí vměšování, které by mohlo přijít zRuska aČíny, vzhledem kvelmi složitému geopolitickému scénáři, vněmž žijeme.
Usnesení se zaměřuje zejména na problematiku digitálních dezinformací vedených zahraničními mocnostmi, a proto má za cíl zakázat dary a financování ze strany zahraničních mocností mimo Evropu pro jakoukoli stranu, nadaci nebo politickou osobnost zastávající veřejnou nebo volenou funkci.
Toto usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla víceúrovňovou meziodvětvovou strategii a vyčlenila odpovídající finanční zdroje, které EU a členské státy vybaví vhodnými politikami odolnosti a odstrašujícími nástroji. Tato strategie by měla být založena na přístupu založeném na rizicích a měla by zahrnovat jak společnost, tak vlády.
Usnesení stanoví zejména několik cílů, jako je posílení odolnosti EU prostřednictvím situačního povědomí, mediální gramotnosti a vzdělávání, podpora sociální odolnosti vůči dezinformacím během volebních procesů a zavedení režimu sankcí a omezujících opatření za účelem boje proti dezinformacím.
Na 10. března 2022 byla vytvořena nová zvláštní komise, známá jako ING2, kterou Evropský parlament pověřil, aby na usnesení navázala. Nová Komise měla za úkol ve spolupráci a po konzultaci se stálými výbory analyzovat stávající právní předpisy a politiky s cílem identifikovat možné mezery, mezery a překrývání, které by mohly být zneužity za účelem zákeřného zasahování do demokratických procesů; vypracovat návrhy týkající se způsobů odstranění těchto mezer; a podpořit právní odolnost EU; úzce spolupracovat s dalšími orgány EU, orgány členských států, mezinárodními organizacemi, občanskou společností, jakož i nestátními partnery ve třetích zemích s cílem posílit opatření EU proti hybridním hrozbám a dezinformacím; zajistit podrobná a důsledná opatření v návaznosti na zvláštní zprávu komise INGE 1 a přispět k celkové institucionální odolnosti vůči zahraničnímu vměšování, hybridním hrozbám a dezinformacím v období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.
Jednalo se tedy o velmi intenzivní práci, která vyžadovala značné úsilí.
Po přijetí první rezoluce v roce 2022 se poslanci Evropského parlamentu začali setkávat s tvůrci národních, evropských a mezinárodních politik, zpravodajskými službami členských států EU, NATO StratCom v Rize, Centrem excelence pro hybridní hrozby (tzv. Hybrid Coe), australskou vládou a úřady a příslušnými orgány OSN v New Yorku a se svými protějšky a příslušnými orgány v Kyjevě na Ukrajině.
Až do letošního 31.. května 2023 Evropský parlament odhlasoval návrh strategie, která by mohla zvýšit evropskou obranyschopnost proti zahraničnímu vměšování a manipulaci s informacemi s cílem ochránit nadcházející evropské volby v roce 2024.
Podle poslanců parlamentu by totiž v období bezprostředně před volbami, tedy od 6. do 9. června, mohly informační útoky exponenciálně narůstat a nabývat sofistikovanějších forem. Na tuto skutečnost upozornila zpráva Zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii. Zpráva byla na plenárním zasedání přijata 469 hlasy pro, 71 proti a 75 členů se zdrželo hlasování.
Zpráva analyzuje především problémy související s rušením online platforem a zaměřuje se také na potřebnou ochranu kritické infrastruktury a strategických odvětví. Dalším klíčovým problémem je zasahování do volebních procesů, což je otázka související také se skrytým financováním politických aktivit zahraničními aktéry a odolností vůči kybernetickým útokům.
Je zřejmé, že v současné situaci vidíme pachatele nebo potenciální pachatele tohoto vměšování, především Rusko a Čínu, nejen v Evropské unii, ale také v přistupujících zemích včetně západního Balkánu a v zemích globálního Jihu.
Parlament proto odsoudil nebezpečný fenomén „nájemných dezinformačních služeb“. na, který zahrnuje všechny ty poskytovatele, kteří nabízejí dezinformační služby vládním i nevládním aktérům pomocí nástrojů, jako je tzv. dark web, s cílem ovlivnit volební procesy.
Pokud jde o nezákonné finanční transakce, které pocházejí ze třetích zemí a směřují do politického systému EU, poslanci vyzývají Komisi, aby usnadnila vysledovatelnost darů, a vyzývají evropské země, aby urychleně řešily otázku darů ze třetích zemí pro národní politické strany.
V neposlední řadě zpráva vypracovaná Evropským parlamentem upozorňuje na rizika ekonomické závislosti, špionáže a sabotáže. Znovu se tak objevuje přání zakázat TikTok na všech úrovních státní správy a v institucích EU. Rada a Komise se rovněž vyzývají, aby zakázaly používání zařízení a softwaru od výrobců z rizikových zemí, což se vždy týká Číny a Ruska, jako jsou ByteDance Huawei, ZTE, Kaspersky, NtechLab nebo Nuctech.
Evropský parlament proto obecně jednomyslně rozhodl o zavedení koordinované strategie na evropské úrovni, a to podporou nových iniciativ a zefektivněním stávajících předpisů v této oblasti. Vyzývá se také k financování, které může být užitečné při řešení dezinformací a podpoře demokratických procesů.
Pro realizaci tohoto zásadního procesu je důležitá role Evropské komise, která má v nejbližší době předložit balíček opatření na ochranu demokracie a právních předpisů proti hybridním hrozbám v EU.
Zpravodajka Sandra Kalniete k nedávné zprávě parlamentu uvedla: „Zahraniční vměšování do demokratických procesů představuje rostoucí hrozbu pro bezpečnost členských států EU a EU, zejména na pozadí rychlého technologického rozvoje a pokračující války Ruska na Ukrajině. Musíme urychleně jednat a rychle realizovat naše doporučení. Je třeba významně a dlouhodobě investovat do naší demokratické odolnosti a využít přitom zkušeností našich partnerů, jako je Ukrajina a Tchaj-wan.“
Práce, kterou evropský volební orgán vykonává již několik let, je zaměřena na to, aby Evropská unie a její informace byly co nejpravdivější a nejnezávislejší a aby byla zavedena společná strategie, která se dokáže vypořádat s rostoucími riziky spojenými s vnějšími zásahy.
Zdá se však, že činnost Evropského parlamentu nepřináší žádné výsledky v Evropské komisi, která má podivnou tendenci neřídit se tím, co navrhují poslanci Evropského parlamentu, zvolení z vůle evropských občanů.
Právě v boji proti zahraničnímu vměšování Evropská komise ustupuje, přestože Parlament v této otázce vyjádřil svou vůli. A namísto toho, aby Komise příští týden předložila „balíček na obranu demokracie“, rozhodla se provést interní analýzu s cílem posoudit možné důsledky tohoto návrhu.
Při zpětném pohledu by se však balíček nezaměřoval pouze na čínské a ruské hackery a roboty, ale také na nevládní organizace, známé ONG. Ty se zdají být v tomto ohledu obzvláště náchylné, protože silně kritizovaly plán, který má zájmové skupiny přimět k odhalení zahraničního financování.
Ústup Komise je odůvodněn tím, že je třeba více času a nových analýz k posouzení dopadu, který by tento balíček mohl mít v hospodářské, sociální a politické oblasti.
Potřeba transparentnosti je však jednou z výsad Evropské unie, která chce být skutečně demokratická. Stejnou potřebu transparentnosti navíc v mnoha dalších oblastech silně podporují nevládní organizace, které nevynechají žádnou příležitost, aby hlásaly důležitost demokratických a transparentních procesů.
Z tohoto důvodu se zdá být vůbec zvláštní, že u návrhu, který má chránit občany a informace, existují pochybnosti o jeho vývoji. Možná proto, že při bližším pohledu se ukáže, že první, kdo nejsou zcela transparentní, jsou právě ti, kdo o transparentnost usilují, ale jen tehdy, když se jim to hodí.