Zákon o digitálních službách: nová pravidla pro velké technologické firmy

Téměř každý aspekt našeho života je online. Zatímco v mnoha ohledech se to jeví jako pozitivní faktor, například pokud jde o některé pracovní aspekty, jsou značně zjednodušeny, pokud jde o osobní sféru každého z nás, na druhou stranu, být zcela online může způsobit poměrně dost problémů.

S vědomím této skutečnosti je proto nezbytné, aby byla síť také regulována a aby byla i v internetovém vesmíru zaručena práva surfujících uživatelů, zejména pokud jde o slabší subjekty, jako jsou nezletilí.

Potřeba regulovat život online se stala nutností, kterou již nelze odkládat.

Evropská unie se proto rozhodla zavést všechny potřebné nástroje a vypracovala zákon o digitálních službách, který oficiálně vstoupí v platnost v pátek ²⁵. srpna 2023.

Poprvé máme k dispozici společný soubor pravidel, který definuje povinnosti a odpovědnost zprostředkovatelů na jednotném trhu, což otevře nové možnosti v oblasti přeshraničního poskytování digitálních služeb a zároveň zajistí vysokou úroveň ochrany všech uživatelů bez ohledu na to, kde v EU pobývají.

Zákon o digitálních službách (zkráceně DSA) je skutečně revolučním právním předpisem, uvážíme-li, že naposledy byl takový předpis zaveden před více než dvaceti lety, což ztěžuje jeho aplikaci na současný kontext.

Nové evropské nařízení se uplatňuje jednotně v celé Evropské unii. Uživatelé tak budou mít v každém členském státě zaručena stejná práva bez rozdílu. Stejně tak budou mít společnosti k dispozici jediné nařízení, které jim bude sloužit jako referenční rámec, a nebudou se muset zabývat legislativou, která se pokaždé liší podle toho, kde se nacházejí. DSA se zaměřuje na zprostředkovatelské služby, hostingové služby a online platformy se zaměřením na velké platformy. Na všechny online zprostředkovatele, kteří nabízejí své služby na jednotném trhu, se bude vztahovat DSA bez ohledu na to, zda mají sídlo v EU či nikoli.

Hlavní novinkou je skutečnost, že všechny tyto subjekty budou muset podléhat různým pravidlům v závislosti na jejich rozměru. To tedy znamená, že na tzv. velké technologické firmy budou kladeny stále přísnější požadavky, a to právě s ohledem na skutečnost, že jejich vliv je větší než vliv ostatních subjektů. Společnosti definované jako Big Tech dnes již nejsou abstraktní entitou a novinářským pojmem, ale byly definovány samotnou Evropskou unií. Evropská komise totiž ²⁵. dubna 2023 vypracovala zvláštní seznam společností, které rozdělila na VLOP(velmi velké online platformy) a VLOSE(velmi velké online vyhledávače). Při sestavování tohoto seznamu bylo sledováno specifické kritérium, a to určit největší platformy, stránky a společnosti, které jsou schopny mít největší dopad na evropské občany.

Zejména tak známá velká technologická odvětví jsou díky své velikosti náchylnější k šíření nelegálního obsahu, což v důsledku poškozuje celou evropskou společnost. Pro platformy, které oslovují více než 10 % ze 450 milionů evropských spotřebitelů, jsou proto stanovena zvláštní pravidla. Patří mezi ně například sociální sítě Facebook, Instagram, Snapchat, TikTok, X (dříve Twitter), Linkedin, Pinterest, YouTube a další weby, jako jsou Booking.com, Amazon, Zalando, Google Shopping, Alibaba, AliExpress, dále Apple App Store a Google Play, Google Maps a Wikipedia a konečně také dva nejznámější vyhledávače, tedy Google a Bing od Microsoftu.

Pokud jde o nelegální obsah zveřejňovaný uživateli, společnost Big Tech bude muset mít tým, který se bude věnovat hlášením od úřadů a uživatelů, pro něž bude muset být připraven jednodušší a účinnější systém. Platformy budou muset povinně odstranit určitý obsah, pokud jej nahlásí vnitrostátní orgány nebo jednotlivci. Prodejní weby budou muset také věnovat větší pozornost kvalitě výrobků nabízených k prodeji, nárazově odstraňovat nelegální výrobky a v případě, že si je uživatelé zakoupili, budou tyto platformy povinny informovat stejného kupujícího nebo tuto informaci zveřejnit na svých webových stránkách.

Kromě toho budou muset platformy uživatele, kterým hrozí pozastavení, varovat a upřesnit jim podrobnosti o možném rozhodnutí o pozastavení. Jedná se o důležitý krok, neboť již nebude stačit pouhý odkaz na porušení podmínek, ale uživatelé budou mít právo být přesně informováni o důvodech, proč byl jejich obsah odstraněn nebo proč byla omezena jeho viditelnost či zpeněžení.

Kromě toho budou muset být podmínky stanoveny jasněji a jednodušeji, aby byly pro všechny srozumitelnější.

Podle DSA budou muset velké platformy vypracovávat výroční zprávu, v níž budou posuzovat rizika pro základní práva, svobodu projevu, veřejnou diskusi a nezletilé osoby související s nezákonným zneužíváním nebo využíváním jejich služeb. Po identifikaci těchto rizik budou muset předložit řešení, která zmírní jejich dopad. Společnosti budou rovněž podrobeny externím auditům.

Každých šest měsíců budou navíc platformy muset poskytovat informace, které dosud zůstávaly ve stínu, například podrobnosti o personálu, který moderuje jejich obsah, jako je velikost, kvalifikace a evropské jazyky, jimiž hovoří. Jedná se o důležitý krok z hlediska transparentnosti a bezpečnosti.

Velmi přísná omezení platí také pro vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo zdraví lidí. V těchto případech budou společně s Komisí aktivovány krizové protokoly, aby se snížil škodlivý účinek takového obsahu.

Dalším ústředním prvkem DSA je kontroverzní otázka algoritmů. Podle nového nařízení již nebudou o způsobu zobrazení obsahu rozhodovat platformy, ale uživatelé si budou moci vybrat, zda chtějí obsah zobrazit způsobem, který navrhne algoritmus, tedy personalizovaně nebo chronologicky. Toto opatření tak zajišťuje menší vystavení vnějším vlivům.

Podobně byla zavedena omezení týkající se reklamy. Podle DSA nebude online reklama smět využívat informace týkající se citlivých údajů, jako je náboženství, zdravotní stav, sexuální orientace, a především bude zakázáno využívat údaje dětí k nabízení personalizované reklamy.

Společnosti budou muset sledovat investory do reklamy, u každého reklamního příspěvku budou muset uchovávat informace o tom, kdo jej inzeroval a kdo zaplatil za sponzoring, jak dlouho byl příspěvek zobrazován a jaké skupině (věk, pohlaví, zájmy, umístění) byl zobrazován.

A konečně zákaz tzv. temných vzorů, což jsou specifické nástroje, které vedou uživatele k potenciálně škodlivému chování, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů, tím, že je ovlivňují, aby poskytli více údajů, než je nutné, prostřednictvím triků v obsahu nebo webovém rozhraní.

Zákon o digitálních službách bude od února 2024 závazný nejen pro velké technologické společnosti, ale také pro všechny platformy, které mají méně než 45 milionů uživatelů, přičemž sankce mohou činit až 6 % celosvětových příjmů.

Nová pravidla obsažená v zákoně o digitálních službách mají chránit práva spotřebitelů online, což se zdá být v historickém okamžiku, který právě prožíváme, prioritou. Ale nejen to, protože díky tomuto nařízení se konečně stanoví společný a jasný rámec pro transparentnost a odpovědnost online platforem, zejména těch větších, které mohou ovlivnit obrovské množství lidí.

Cílem nových opatření je vytvořit z webu bezpečné prostředí pro všechny evropské občany, kde existuje větší demokratická kontrola a dohled nad společnostmi a platformami, aby se snížila rizika pro zdraví a bezpečnost uživatelů a následně také dezinformace a manipulace se společností. Nechyběly protesty ze strany zúčastněných platforem, které často považovaly taková opatření za příliš přísná, takže se odvolaly.

Prioritou však musí zůstat zajištění bezpečnosti, transparentnosti a spravedlivého informování evropských občanů, i kdyby kvůli tomu musely být obětovány některé zájmy velkých digitálních mocností.