Zákon o digitálním trhu začíná fungovat

Od 7. března platí v EU nová pravidla. Šest velkých technologických a dvaadvacet dotčených služeb

Od 7. března 2024 začnou platit povinnosti vyplývající ze zákona o digitálním trhu, nařízení, které chtěla Evropská unie spravedlivěji a pečlivěji upravit systém hospodářské soutěže ve světě služeb nabízených na digitálním trhu. Nařízení navrhla Evropská komise na konci roku 2020. Podle plánovaného harmonogramu mělo nařízení po přijetí Evropským parlamentem a Evropskou radou vstoupit v platnost 1. listopadu 2022. Od května 2023 se začala uplatňovat pravidla.

Zákon o digitálních trzích zavádí nové regulační ustanovení zaměřené na omezení nekalých obchodních praktik, které má zajistit konkurenční režim, jenž podporuje lepší rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy, což má zlepšit správu digitálního světa.

Identifikace strážců a regulačních ustanovení

Zákonem o digitálních trzích („DMA“) chtěla EU nejprve regulovat postavení tzv. velkých společností na digitálním trhu. Termín „big tech“ označuje společnosti, které dnes mají monopol v digitálním odvětví a jejichž kapitálový obrat se pohybuje od 500 miliard do 2 bilionů USD.

EU především stanovila objektivní kritéria potřebná k určení tzv. „strážců“, tj. velkých platforem, které poskytují digitální služby. Do tohoto seznamu byly okamžitě zařazeny například vyhledávače, sociální sítě a služby rychlého zasílání zpráv. Nařízení stanoví, jaké povinnosti musí strážci dodržovat, aby mohli pracovat v Evropské unii, a jaké činnosti jsou zakázány. Aby zajistila dodržování ustanovení DMA, provedla Evropská komise průzkumy trhu, jednak aby kvalifikovala společnosti jako strážce, jak to vyžaduje nařízení, a jednak aby v případě potřeby aktualizovala povinnosti, které je třeba vymáhat, a poskytla užitečné nástroje a strategie k zabránění porušování nařízení.

Nařízení stanovilo, že od května 2023 budou muset dotčené společnosti do dvou měsíců informovat Evropskou komisi, zda mohou splnit požadovaná kritéria pro působení v EU. Komise by měla o určení strážců rozhodnout do 45 dnů. Určené společnosti by pak musely do šesti měsíců od rozhodnutí Komise splnit požadavky DMA.

Dosud se do něj zapojilo šest tzv. velkých společností, a to Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft, celkem 22 služeb, které spadají do působnosti nového evropského nařízení. Patří mezi ně například sociální sítě Facebook, TikTok a Instagram, služby rychlého zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Messenger, vyhledávače Chrome a Safari a operační systémy (Google Android, iOs a Windows Pc Os. Do projektu je zapojeno 6 takzvaných Big Tecků.

EU je jednou z prvních zemí na světě (jak na mezinárodní, tak na národní úrovni), která se touto problematikou začala zabývat, a proto je DMA jedním z prvních právních předpisů, které stanovují pravidla v tomto hospodářském a obchodním odvětví. Doposud společnosti působící na digitálním trhu vykonávaly svou činnost bez zvláštních pravidel nebo se spoléhaly na pravidla vydaná v předdigitální éře. Tímto způsobem chce EU omezit dominanci velkých technologických firem a podpořit účast dalších hráčů.

Je však důležité zdůraznit a objasnit, že DMA nezasahuje změnou systému pravidel hospodářské soutěže, která již v EU platí, ale doplňuje již uplatňovaná pravidla.

Jaké jsou však tyto povinnosti a zákazy zákona o digitálním trhu? Mezi „věcmi k vyřízení“ (tj. povinnostmi) najdeme například možnost umožnit třetím stranám, aby mohly komunikovat se službami správce brány; umožnit uživatelům platformy propagovat nabídky a uzavírat nové smlouvy se svými zákazníky i mimo platformu správce brány; umožnit těm, kteří na platformách zveřejňují inzeráty, provádět nezávislá ověření a poskytovat k tomu veškeré užitečné nástroje a informace. Mezi „zákazy“ (tj. zákazy) patří například zvýhodňování vlastních služeb oproti podobným službám nebo produktům nabízeným třetími stranami, bránění spotřebitelům v propojení se společnostmi mimo platformy, bránění odinstalování předinstalovaného softwaru a aplikací, sledování uživatelů a zasílání reklamy bez výslovného souhlasu.

Jednotná právní úprava a sankce

Přijetí Aktu o digitálním trhu nejenže vneslo jasno do regulace ekonomicky stále důležitějšího odvětví, které dosud postrádalo jasná a určitá pravidla, ale také pomohlo sjednotit ustanovení v členských státech, jejichž vnitrostátní právní předpisy v této oblasti přispívaly k roztříštěnosti právních předpisů EU.

Nařízení stanoví sankce až do výše 10 % celkového obratu pro společnosti, které neplní své povinnosti. Kromě toho nařízení stanoví, že pokud společnost poruší pravidla podruhé, může být pokuta zdvojnásobena. V reakci na to začala společnost Big Tech oznamovat, že v nadcházejících měsících dojde k zásadním a podstatným změnám v poskytování jejích služeb. Prozatím však není nic jisté a konkrétní, protože společnosti čekají na rozhodnutí Evropské komise o navrhovaných úpravách.

Co se mění pro uživatele a případ společnosti Apple

Jaké změny tedy nastanou ve využívání služeb, které Evropská komise určila mezi těmi, které podléhají pravidlům DMA? Společnost Meta připravila placené verze služeb Facebook a Instagram bez reklam, aby vyhověla novým evropským pravidlům; kromě toho bude nabízet možnost zablokovat výměnu dat mezi různými službami, například mezi službami Facebook a Instagram. Google si dal novou podobu a pracuje na svém designu, aby nabídl prostor pro větší viditelnost ve svém vyhledávači službám podobným těm, které nabízí ostatní. Společnost Google také oznámila, že pracuje na zprůhlednění systému Google Ads. A konečně, stejně jako Meta, i Google plánuje zavést možnost zablokovat výměnu dat mezi různými nabízenými službami, například mezi Mapami Google a prohlížečem Chrome.

Složitější je situace společnosti Apple, která dosud měla nad nabízenými službami větší kontrolu a byla méně otevřená konkurenci. Americký technologický gigant čeká na odpověď Evropské komise ohledně adaptačního plánu, ale atmosféra mezi společností a EU je již nyní horká kvůli pokutě, kterou EK v minulých týdnech udělila ve výši 1,8 miliardy eur za protisoutěžní chování.

Podle EK společnost Apple konkrétně nedodržela antimonopolní pravidla EU tím, že poskytla omezení, která bránila uživatelům systému iOS dozvědět se o levnějších službách předplatného hudby a využívat je. Podle EK kalifornská společnost svým jednáním porušila článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Margrethe Vestagerová uvedla, že společnost Apple více než deset let „zneužívala svého dominantního postavení na trhu“ a bránila „…vývojáři informovat spotřebitele o dostupnosti alternativních a levnějších hudebních služeb mimo ekosystém Apple. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné.“ a je, jak již bylo zmíněno, důvodem pokuty udělené velké technologické společnosti se sídlem v Cupertinu.

Právě proto je jednou z prvních novinek, které Apple svým zákazníkům nabízí, právě možnost přístupu k alternativním a konkurenčním obchodům s aplikacemi.

Proto očekáváme, jak v nadcházejících měsících toto nové nařízení přispěje ke spravedlivějšímu trhu v Evropě a k dalšímu zlepšení služeb nabízených občanům.