Subscribe
Zelené snílky čekalo kruté probuzení, když jejich bublina náhle splaskla. Northvolt, podpořený švédský rádoby výrobce lithium-iontových baterií, měl západnímu průmyslu elektromobilů dodávat domácí materiály, aby nebyl závislý na Číně. Měl také stát v čele rozvoje ekologické výroby a recyklace baterií.
Ve středu 12. března společnost definitivně oznámila svůj úpadek a likvidaci podle švédského práva obchodních společností.
Nakonec může celý projekt v hodnotě několika miliard eur skončit v čínských rukou, zatímco v areálu továrny leží tisíce tun neúspěšně rafinovaných kovů, u nichž hrozí znečištění životního prostředí.
Zelená jízda
Sága Northvolt až do posledního vývoje byla na stránkách The Conservative již dříve popsána v jednom z dřívějších článků, ale pro stručnost ji v tomto článku shrneme jako dokonalý příklad toho, jak zelená plánovaná ekonomika EU a jejích členských států poškozuje skutečné ekonomické hodnoty a podnikání.
Northvolt, nesený miliardami eur v podobě půjček, záruk a veřejných investic, dlouho unikal negativní publicitě díky růžovým brýlím médií na některá témata. Jednalo se o křížení posedlosti mediální třídy tzv. zeleným přechodem a bojem proti klimatickým změnám a záliby politické třídy ve velkých veřejných prestižních projektech. To, co se odehrálo v období od nástupu společnosti Northvolt do povědomí v roce 2017 až do roku 2024, kdy se závažné chyby v řízení a nemožný obchodní model společnosti staly neúnosnými, byla téměř nepřetržitá propagační kampaň.
K vybudování Northvoltu ve městě Skellefteå přispěli poskytovatelé služeb z veřejného i soukromého sektoru. Investovalo se do bydlení, infrastruktury, škol a dalších veřejných zařízení. Zdálo se, že společnost, oslavovaná jako zachránce místní ekonomiky, globálního klimatu a národní hrdosti Švédska, je příliš velká na to, aby zkrachovala.
V roce 2024 si však příliš optimistické ekonomické prognózy začaly vybírat daň na investorech společnosti Northvolt. Účty a mzdy nebylo možné zaplatit. Pracovní síly musely být propuštěny. Navzdory sedmi letům vývoje nevyrobila megatovárna ve Skellefteå údajně ani jednu baterii.
Svědectví zevnitř továrny
Mnohé nedostatky uvnitř továrny odhalila v únoru veřejnoprávní televize SVT. Z rozhovorů se zaměstnanci údajné továrny na baterie vyplynulo, že společnost Northvolt nevyráběla vlastní katody, což je kritická součástka. Pokročilý výrobní proces, který zahrnuje takzvané NMC neboli oxidy lithia, niklu, manganu a kobaltu, přinesl pouze tuny kovových zbytků. Podlaha továrny byla plná pytlů s materiálem, který měl být zlikvidován.
. Formálně měly být zbytky z hlavních výrobních linek v továrně recyklovány do méně kvalitních baterií v jiném závodě s názvem Northvolt Revolt. Tato implementace oběhového hospodářství byla součástí obchodního modelu společnosti Northvolt a jejího tržního apelu, ale stejně jako zbytek projektu nikdy nesplnila, co bylo slíbeno.
Odpad byl také odhalen, tentokrát médiem Riks, jako potenciální tikající časovaná bomba v oblasti životního prostředí. Společnost Northvolt nevěděla, co si počít se stovkami tun NMC a nekvalitních baterií, a tak nechala zbytky ležet ve stovkách nákladních kontejnerů na pozemku továrny. Vzhledem k tomu, že činnost v areálu je kvůli konkurzu téměř pozastavena, není dnes jisté, kdo a kdy nebezpečný materiál řádně odstraní. Bude sanační proces součástí demontáže společnosti, a bude tedy hrazen z prodeje majetku Northvoltu, nebo odpovědnost padne na místní orgány, které nakonec vystaví účet daňovým poplatníkům?
Podle svědků, kteří hovořili s SVT, společnost Northvolt nejenže nesplnila své ekologické ambice, ale rozhodla se dovážet materiál vyrobený v Číně, aby nahradila to, co nedokázala vyrobit sama. Od podzimu 2024 bylo známo, že továrna ve Skellefteå je závislá na čínských strojích, které zase musí obsluhovat čínští subdodavatelé. Bylo známo, že v továrně pracovalo více než 500 čínských subdodavatelů, kteří měli podle obchodního časopisu Affärsvärlden často silné vazby na čínskou vládu. V jejich nepřítomnosti museli zaměstnanci továrny používat překladač Google, aby porozuměli návodům k obsluze, tvrdil jeden z bývalých inženýrů továrny.
Není překvapením, že Northvolt byl místem nejméně dvou smrtelných nehod strojů, k oběma došlo v roce 2023. V témže roce také odbory alarmovaly kvůli „otrockým“ podmínkám některých pracovníků v továrně.
Obecná přílišná závislost společnosti Northvolt na zahraniční pracovní síle byla také dobře zdokumentována. Podle švédského migračního úřadu bylo v letech 2020 až 2024 uděleno více než 6 000 osob z celého světa pracovní vízum vázané na zaměstnání v některém ze závodů společnosti Northvolt ve Švédsku. Toto číslo nezahrnuje pracovní migranty z EU, kteří žádná taková víza nepotřebují. V médiích byla rozsáhlá migrace pracovníků do společnosti vysvětlována jako dovoz odborníků a inženýrů, ale vzhledem ke mzdám zaměstnanců to bylo zpochybňováno.
Northvolt kritizoval švédskou vládu, která zvýšila hranici příjmu pro pracovní víza migrantů na 80 % průměrného příjmu v zemi. Jakou výlučnou kompetenci má údajný inženýr, který patří do dolní poloviny pracující populace měřené podle příjmu?
Toto pozadí pomáhá vysvětlit pochybnou bezpečnost a může mít velký podíl na tom, proč společnost Northvolt neuspěla. Národnostně smíšená pracovní síla bezpochyby vytvářela v továrně nesoulad, který byl zřejmě modelován na základě předpokladu, že když hodíte partu inženýrů (pokud jimi skutečně byli) do jedné místnosti, povede to k výsledkům a že na kultuře, jazyce, sounáležitosti a komunitě nezáleží.
Svědectví o tom, jak zhýčkaná společnost šetřila na každém kroku, však přišla příliš pozdě na to, aby zastavila katastrofu, kterou se Northvolt stal.
Následky
Na cestě společnosti Northvolt k platební neschopnosti se ukázala řada morálních selhání. Členové správní rady společnosti se obohatili prodejem akcií těsně předtím, než se hospodářské potíže společnosti Northvolt dostaly na veřejnost. Spoluzakladateli a bývalému generálnímu řediteli Peteru Carlssonovi se podařilo získat 200 milionů švédských korun (20 milionů eur), jak odhalil deník Aftonbladet. Carlsson upadl v další nemilost, když na tiskové konferenci 12. března, kdy byl oznámen bankrot společnosti Northvolt, odmítl otázku týkající se jeho ziskuchtivosti jako „neuvěřitelně hloupou“.
Ekonomičtí reportéři spekulují, že krach společnosti Northvolt může být podnětem k vyšetřování Úřadu pro hospodářskou kriminalitu, protože indicie o zločinech bílých límečků a korupci jsou dostatečně silné. Předpokládá se, že proces likvidace bude trvat nejméně deset let a v příštích letech pravděpodobně vyplave na povrch spousta špinavých detailů.
Jedním z nejvíce ironických zvratů bylo, když likvidační manažer s vědomím, že padla veškerá přetvářka. nevyloučil prodej slupky společnosti čínským investorům, když byl dotázán na riziko převzetí Číňany.
V současné době jsou Northvolt a jeho dceřiné společnosti téměř 70 miliard švédských korun (7 miliard eur) v červených číslech. Zatím není známo, do jaké míry budou odškodněni ti, kteří byli krachem společnosti nejvíce poškozeni. Patří sem švédské společnosti, které měly od Northvoltu nasmlouvané dodávky určitých služeb, nástrojů a materiálů a které dosud nedostaly zaplaceno. Začátkem roku 2025 se společnost Northvolt dostala ve Švédsku na titulní stránky novin, když využila americkou právní firmu a pohrozila svým věřitelům soudním sporem, pokud se budou nadále domáhat toho, co jim dluží.
Zbývá zjistit, jaké hodnoty si nakonec Northvolt vezme s sebou do kanálu. Její fiasko aktivně poškodilo poctivé švédské podniky a celé město na severu Švédska zadlužilo možná na několik generací a zanechalo v něm zbytečné investice do infrastruktury. Největší škoda byla možná způsobena duchu skutečného podnikání, kterého se Northvolt zmocnil tím, že hrál s politiky a médii jako s houslemi.