Subscribe
Země západního Balkánu, často rozdělené historickými a politickými problémy, se dnes na cestě k integraci do Evropské unie prezentují s novým jednotným cílem.
To je hlavní poselství, které zaznělo na akci Med Dialogues 2024, kterou v Římě uspořádaly Farnesina a Institut pro mezinárodní politická studia (ISPI). Na tomto významném setkání, na němž se sešli zástupci různých zemí a institucí, Balkán důrazně potvrdil svou touhu stát se součástí „evropské rodiny“.
Hlas Balkánu: jednotná výzva
Během panelu „Zabezpečení Středomoří: role západního Balkánu“ vyjádřili zástupci západního Balkánu jednotný postoj. Albánský ministr zahraničních věcí Igli Hasani zdůraznil význam mnohostranného přístupu ve stále nestabilnějším globálním kontextu. „Multilateralismus trpí a destabilizující síly přicházejí z východu. Proto je návrat balkánských zemí do evropské rodiny výhodou nejen pro nás, ale pro celou Evropu,“ uvedl Hasani. Černohorský ministr Ervin Ibrahimovič rovněž vyslovil jasné varování: pouze dokončením procesu rozšíření bude EU schopna zabránit destabilizujícím zásahům a reagovat na geopolitické a ekonomické výzvy, jako je energetická bezpečnost a řízení imigrace. Bosenský ministr Dino Konaković naopak zdůraznil pokrok, kterého Balkán v posledních letech dosáhl. „Po více než dvaceti letech váhání jsme konečně překonali naše rozpory a dosahujeme skutečného pokroku na cestě k evropské integraci,“ řekl a připomněl, jak ruská agrese proti Ukrajině posílila odhodlání regionu vstoupit do EU. Výzva k meritokracii a konkrétnosti Mezi nejvýznamnější hlasy středomořských dialogů patřil hlas ministra Severní Makedonie Timca Mucunského, který upozornil na význam pragmatického přístupu. Mucunski požádal novou Evropskou komisi o méně rétoriky a více konkrétních kroků k odměňování zemí, které dosáhly významného pokroku při přijímání reforem požadovaných EU. „Realizovali jsme reformní program, který pochválila předsedkyně Ursula von der Leyenová, a jsme plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU,“ řekl Mucunski. Ujistil také, že Skopje bude i nadále pracovat na tom, aby byl dosažený pokrok uznán a oceněn.
Příležitost pro Evropu a Balkán
Vstup západního Balkánu do EU je pro tento region nejen příležitostí, ale také strategickou nutností pro Unii. S integrací těchto zemí úzce souvisí politická stabilita, energetická bezpečnost a soudržnost evropských politik. Upevnění Balkánu jako nedílné součásti Evropy by mohlo posílit pozici EU v celosvětovém měřítku a uzavřít dveře destabilizujícím vlivům vnějších mocností. Zástupci balkánských zemí znovu zdůraznili, že jejich přistoupení by rozhodujícím způsobem přispělo ke stabilitě celého středomořského regionu, který by na globální výzvy reagoval jednotněji a soudržněji. Obnovení kandidatury západního Balkánu na členství v EU je zásadním krokem k posílení evropské soudržnosti a reakci na výzvy budoucnosti. Odhodlání, které projevily balkánské země, spolu s podporou členských států, jako je Itálie, ukazuje, že tento cíl je nejen žádoucí, ale i nezbytný. Nadcházející roky budou rozhodující pro proměnu slibů ve skutečnost, přičemž doufáme, že nová Evropská komise zaujme pronikavější a meritokratičtější přístup. Západní Balkán vzhlíží k Evropě s důvěrou a očekáváním a je připraven přispět k budování silnější, stabilnější a inkluzivnější Unie. Kontroverzní události současné geopolitiky učiní jakýkoli integrační proces složitějším, než se doufalo, ale Evropská unie by mohla představovat diplomatické řešení nezbytné pro vyřešení tohoto problému.
Alessandro Fiorentino