Zmatená levice v otázce přistěhovalectví

V Itálii už rok vládne konzervativní pravice. Od 25. září 2022 italská levice neudělala nic jiného, než že na jakýkoli návrh řekla „ne“. Většinou jen proto, že je v opozici. Nic nového. Nikdo samozřejmě neočekává, že návrhy pravicové vlády budou podpořeny levicovou opozicí. Zároveň však platí, že pokud se před útokem na politické protivníky nad návrhy nezamyslíte a neanalyzujete je, riskujete, že si uděláte špatné jméno nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni.

Přesně to se v posledních dnech stalo italským levicovým stranám v otázce imigrace. Giorgia Meloniová se totiž setkala s albánským premiérem Edim Ramou, aby uzavřela historickou dohodu o přistěhovalectví. Souhrnně řečeno, tato dohoda umožňuje Itálii přivážet do Albánie migranty zachráněné ve Středozemním moři italskými loděmi, a to v některých strukturách spadajících pod italskou jurisdikci. Itálie se na oplátku zavázala, že se Albánie stane členem Evropské unie. Během několika hodin po podpisu dohody se v Itálii okamžitě ozvala ostrá kritika ze strany opozičních stran.

Jsou i tací, kteří jako Nicola Fratoianni, národní tajemník italské levice, Fratoianni, hovořili o „relokaci“ imigrace a navíc přidali obavy z možných „megacenter“ v Albánii a označili je za „pochybné právní povahy“.

Tajemnice Elly Schleinová a vedoucí migrační politiky Italské demokratické strany Pierfrancesco Majorino označili dohodu za „nebezpečný zmatek, velmi nejasný“. Je dobré si uvědomit, že strana, jejímž je Rama předsedou, a italská PD jsou součástí stejné parlamentní skupiny. A konečně jsou tu i ti, kteří jsou ještě více mimo svět, jako Riccardo Magi, tajemník organizace More Europe, který situaci přirovnal k „italskému Guantánamu“. Ten uvedl, že nebude možné ověřit podmínky osob, které jsou v centrech omezeny na svobodě.

Opravdu nadpozemské výroky, které ukazují na nedostatek vize v důležitých otázkách, jim dělají špatnou vizi. O tom svědčí i fakt, že i německý kancléř a předseda sociálních demokratů Olaf Scholf opakovaně prohlásil, že je třeba pečlivě sledovat italsko-albánský model, protože může být dobrým příkladem v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Pan Scholz rovněž zdůraznil potřebu cílených a jasných opatření proti nekontrolovanému přistěhovalectví. Hledání partnerů mimo EU pro provádění azylového řízení je účinným způsobem řešení výzev a problémů „evropské rodiny“. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, rovněž sociální demokratka, rovněž zopakovala, že je třeba uzavřít dohody se zeměmi původu migrantů s cílem repatriovat nelegální přistěhovalce a usnadnit přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků. Právě sem se hodí „albánský italský model“.

Carlo Fidanza, vedoucí delegace Fratelli d’Italia-ECR v Evropském parlamentu, se k tomu okamžitě vyjádřil: „Zdá se, že Scholzova vláda hodlá pokračovat v cestě dohod se třetími zeměmi, které mají snížit migrační tlak. Chudák Schleinová, politicky fackovaná v otázce imigrace vlastní politickou rodinou, má k dispozici pouze obvyklý bolestný refrén bizarních obvinění vůči Giorgii Meloniové a italské pravici“.