Subscribe
Ve velké geopolitické šachové hře Západ potenciálně našel nový gambit: využít zmrazená aktiva Ruska k obnově státu, který se snažil rozložit. Je to tah, který kombinuje poetickou spravedlnost s finančním pragmatismem a obrací karty proti Moskvě způsobem, který by nečekal ani ten nejzkušenější kremelský stratég. Je však takový krok možný?
Zmrzlé miliardy
Když se Rusko v roce 2022 rozhodlo vstoupit na Ukrajinu bez pozvání, Západ reagoval sankcemi, při kterých by se červenal i ekonom z dob studené války. Mezi nejvýznamnější z těchto opatření patřilo zmrazení aktiv ruské centrální banky držených v zahraničí, což představuje částku v celkové výši přibližně 300 miliard dolarů. Tyto prostředky, nyní znehybněné v západních finančních institucích, představují přibližně polovinu celkových ruských devizových a zlatých rezerv. Lví podíl drží Evropská unie, podle odhadů v rozmezí od 201 do 210 miliard eur, zatímco Spojené státy a Japonsko drží menší části.
Plán
V listopadu země G7 vypracovaly plán, podle něhož by se úroky z těchto zmrazených aktiv použily na financování půjček na obnovu Ukrajiny. Plán počítá s poskytnutím půjček Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů, přičemž Spojené státy by přispěly 20 miliardami dolarů, Evropská unie dalšími 20 miliardami dolarů a zbývajících 10 miliard dolarů by poskytly Kanada, Velká Británie a Japonsko. Tyto půjčky mají být obsluhovány a spláceny z výnosů ze znehybněných ruských aktiv, čímž se fakticky zajistí, že na obnovu země, kterou se Rusko snažilo zničit, budou použity jeho vlastní peníze. Jedná se o finanční „karmu“, která přesměruje prostředky agresora na zacelení ran, které způsobil. V polovině prosince finský soud nařídil prodej ruských aktiv v hodnotě 34 milionů eur, aby z nich měla prospěch Ukrajina. Finsko je však zatím jedinou zemí EU, která prostřednictvím soudního systému trvale zabavila část zmrazeného majetku.
Právní akrobacie a dilemata
Zabavit a znovu použít majetek suverénního státu samozřejmě není tak jednoduché jako najít drobné v polštářích gauče. Mezinárodní právo se svými nesčetnými smlouvami a zásadami se na konfiskaci majetku jiného státu zrovna neusmívá. Suverénní imunita a dohody o ochraně investic představují obrovské právní překážky. Aby tyto překážky obešly, zvolily západní země diferencovanější přístup: využívají úroky ze zmrazeného majetku, nikoliv jeho jistinu. Tato metoda je sice stále právně složitá, ale považuje se za schůdnější řešení, které umožňuje tok finančních prostředků na Ukrajinu bez přímého vyvlastnění. Dne20. prosince se však Valdis Dombrovkis, evropský komisař pro obchod, postavil do čela změny tónu v této otázce v Evropském parlamentu. „Určitě musíme prozkoumat a pracovat na všech možnostech,“ řekl Dombrovskis v rozhovoru. „V mezinárodním právu je zavedena zásada, že agresor je odpovědný za škody, které způsobí, takže musíme najít způsoby, jak donutit Rusko, aby zaplatilo za škody, které na Ukrajině způsobuje.“ Diplomatická služba EU provádí nové posouzení finančního a ekonomického rizika konfiskace ruského majetku a jeho předání Ukrajině, uvedla již dříve agentura Bloomberg. Diskuse má nový impuls, protože blok čelí riziku, že po inauguraci Donalda Trumpa dojde k omezení nebo přerušení americké pomoci Kyjevu. Rozhodnutí o přerozdělení ruských aktiv se nesetkalo se všeobecným potleskem. Moskva tento krok předvídatelně označila za „naprosté bezpráví“ a pohrozila odvetnými opatřeními, která by mohla zahrnovat konfiskaci západních aktiv v Rusku. Státní tisková agentura RIA uvedla, že západní firmy mají v Rusku aktiva v hodnotě nejméně 288 miliard dolarů, což z nich činí potenciální cíle takových opatření. Některá z největších aktiv se nacházejí v energetice a automobilovém průmyslu. V Evropské unii vyvolal tento plán diskusi. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg varoval, že bez „neprůstřelného“ právního zdůvodnění by konfiskace mohla být pro EU „obrovskou komplikací a v podstatě ostudou“. Je to připomínka toho, že v mezinárodních vztazích může být morální výhoda kluzkým povrchem.
Kolik bude stát válka na Ukrajině?
Zpustošení způsobené ruskou invazí zanechalo na Ukrajině účet za obnovu, který se odhaduje na 411 miliard dolarů od března 2023. Podle některých odhadů by celkové náklady mohly v závislosti na vývoji války nakonec přesáhnout 1 bilion dolarů. Výše zmíněný balíček půjček ve výši 50 miliard dolarů je sice značný, ale je to jen první splátka v rámci širšího úsilí o obnovu. Je to jako snažit se zalepit potápějící se loď lepicí páskou – je to užitečné, ale stěží komplexní řešení. Přesto je to začátek, který má symbolický význam, protože směřuje ruské zdroje do obnovy Ukrajiny. Ukrajinské železnice, dálnice a mosty utrpěly vážné škody, což narušilo životně důležité spojení měst a obcí. Železnice, které jsou životně důležité pro přepravu zboží a osob, byly obzvláště terčem útoků, přičemž byly zničeny desítky stanic, kolejí a nákladních skladů. Dálnice a mosty, nezbytné pro evakuaci civilistů a vojenskou logistiku, byly bombardovány, aby ztížily pohyb. Obnova těchto sítí si vyžádá miliardy dolarů, protože obnova dopravní infrastruktury nespočívá pouze v opravě fyzických staveb, ale také v zajištění bezpečnosti a modernizaci, aby odpovídala mezinárodním standardům. Hlavním cílem ruské agrese byla také energetická infrastruktura, která v zimě uvrhla miliony Ukrajinců do tmy a chladu. Elektrárny, rozvodny a přenosová vedení byly opakovaně napadeny. Závislost Ukrajiny na rozsáhlé síti jaderných, tepelných a vodních elektráren znamená, že poškození těchto zařízení má rozsáhlé dopady na průmysl, zdravotnictví a každodenní život. Obnova energetických systémů je obzvláště nákladná vzhledem ke složitosti výměny moderních zařízení a zajištění odolnosti proti budoucím útokům. Světová banka odhaduje, že jen obnova energetického sektoru může stát desítky miliard dolarů. Města jako Mariupol, Charkov a Bachmut byla navíc proměněna v trosky. Obytné budovy, školy a nemocnice byly zničeny, což vedlo k vysídlení milionů lidí. Obnova městských center zahrnuje nejen fyzickou rekonstrukci, ale také oživení místní ekonomiky, obnovení komunálních služeb a řešení znečištění životního prostředí v důsledku těžkého bombardování. Vzhledem k rozsahu devastace měst je toto úsilí jedním z nejnákladnějších v moderní historii.
Závěry
Plán využít zmrazená ruská aktiva k financování obnovy Ukrajiny je sice inovativní, ale je spojen s řadou problémů. Na obzoru se rýsují právní bitvy a geopolitická šachovnice se neustále mění. Nastupující americká administrativa pod vedením nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa naznačila možné změny v politice, které by mohly ovlivnit realizaci plánu. Jak 47. prezident vychýlí misky vah, však zatím není známo. Nelze opomenout, že Donald Trump projevil vůči Ukrajinci Zelenskému nečekanou srdečnost, setkal se s ním v New Yorku i v Paříži a vedl s ním rozhovory, které jeho tým označil za „konstruktivní“. Etické důsledky použití majetku jednoho státu k obnově jiného navíc vyvolávají otázky ohledně precedentu. Pokud Západ může dnes znovu použít ruské finanční prostředky, co zabrání podobným akcím vůči jiným národům v budoucnu? Je to Pandořina skříňka, kterou musí tvůrci politik opatrně otevřít. Pokud bude strategie Západu využít zmrazená ruská aktiva k obnově Ukrajiny nakonec úspěšná, může se jednat o mistrovský tah finančního a diplomatického manévrování. Přinutí Moskvu, aby se zaručila za obnovu národa, který si chtěla podrobit, a promění agresi v bezděčný akt restituce. Cesta vpřed je však zatížena právními složitostmi, etickými otazníky a geopolitickými riziky. Zatímco svět sleduje vývoj této bezprecedentní ságy, je jasné jedno: ve hře mezinárodní politiky, v níž jde o hodně, se dnešní šach mat může rychle stát zítřejším patem.