Zpráva o azylu 2023. Údaje a připomínky k současné situaci

Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) je agenturou Evropské unie, jejímž úkolem je podporovat členské státy při provádění souboru právních předpisů EU upravujících azyl, mezinárodní ochranu a podmínky přijímání, známého jako společný evropský azylový systém (CEAS).

Agentura Evropské unie pro azyl jednou ročně zveřejňuje tzv. „Zprávu o azylu“, která obsahuje komplexní údaje týkající se vývoje v oblasti azylu v členských státech Evropské unie, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku.

Letos byla zpráva zveřejněna v červenci a obsahuje údaje vztahující se k roku 2022. Zpráva EUAA je významná zejména tím, že zkoumá jednu z otázek, která v Evropské unii rezonuje od roku 2015. Migrace a azyl jsou dva klíčové faktory pro EU i mimo ni, a proto je třeba pečlivě sledovat a vyhodnocovat politiky, které jsou v těchto oblastech zaváděny.

Jak je popsáno v této zprávě, v loňském roce došlo k obrovskému nárůstu počtu osob žádajících o ochranu, prudkému nárůstu žádostí o azyl podaných v Evropě a k analýze nuceného vysídlení milionů lidí z Ukrajiny, rovněž v důsledku ruské invaze. Z tohoto důvodu musela Evropská unie se svými členskými státy mobilizovat obrovské množství zdrojů.

Jedním z hlavních, které vyvolaly nebývalý tlak na přijímací systém, byla válka mezi Ruskem a Ukrajinou. S počátkem konfliktu se totiž k uprchlíkům, kteří již přicházeli z jiných částí světa, přidaly desítky tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří se museli obrátit na EU, aby unikli válce, a v důsledku toho zatížili již tak přetížené přijímací systémy.

Evropská unie samozřejmě nemohla ustoupit a musela povinně přijmout všechny ty lidi, které brutalita války vyvolané ruskou invazí oprávněně pustila na území členských států.

Pokud jde o žádosti o azyl podané v roce 2022, žádostí o mezinárodní ochranu bylo kvantitativně mnohem více než v předchozích letech. Celkový počet těchto žádostí činil přibližně 996 000, což představuje nárůst přibližně o 50 % oproti žádostem registrovaným v roce 2021.

Nejvíce žádostí bylo podáno v Německu, Francii, Španělsku, Rakousku a Itálii. Většinu žadatelů o azyl tvořili občané Sýrie, Afghánistánu, Iráku a již zmíněné Ukrajiny.

Naproti tomu z hlediska stažení žádostí se v roce 2022 počet stažených žádostí pohyboval kolem 140 000, což je dvojnásobek oproti roku 2021 a nejvyšší počet od roku 2016.

Na konci roku 2022 čekalo na rozhodnutí 899 000 žádostí o azyl, což je téměř pětinový nárůst oproti předchozímu roku. Tento údaj poukazuje na to, že v loňském roce byl zaznamenán nejvyšší počet nevyřízených případů od dubna 2020. V roce 2014 byl stav nevyřízených případů mnohem vyšší než před krizí, což zvyšovalo tlak na vnitrostátní přijímací systémy.

Podané žádosti o azyl se pak procentuálně týkaly nezletilých osob. Bylo podáno 42 000 žádostí o azyl nezletilých cizinců bez doprovodu, což je nejvyšší počet od roku 2016, což je o tři pětiny více než v předchozím roce a o něco více než nárůst celkového počtu žádostí (+53 %). Pouze dvě občanství dohromady tvořila dvě třetiny žádostí nezletilých cizinců bez doprovodu: téměř polovinu (20 000) podali Afghánci a 10 000 Syřané.

Jak bylo uvedeno výše, rok 2022 byl rekordním rokem pro žadatele o azyl a vysídlené osoby z Ukrajiny, kterých bylo více než 4 miliony a kteří požádali o dočasnou ochranu.

Takto vysoké počty znamenaly, že národní systémy byly pod velkým tlakem, který ještě zhoršovala situace, s níž se všechny členské státy EU potýkají již téměř deset let a kterou musí zvládat všemi možnými prostředky jak na národní, tak na unijní úrovni.

Evropská unie reagovala na ukrajinskou uprchlickou krizi zejména způsobem, který chrání všechny lidi, kteří byli nuceni opustit svou zemi, své domovy a někdy i své rodiny. Tuto obtížnou a nečekanou situaci, která zasáhla celý svět, pomohla řešit evropská legislativa.

Základem evropské reakce je zásada solidarity. Solidarita nejen mezi zeměmi patřícími do velké rodiny Evropské unie, ale také solidarita mezi různými aktéry, kteří dokázali mobilizovat velké zdroje a přidělit je na jeden a tentýž účel. Těmito aktéry byly instituce a agentury EU, různé vnitrostátní a místní orgány, různé mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti a také komunity a soukromé osoby, které se spojily a využily své odborné znalosti k zajištění účinných řešení.

Rusko-ukrajinská krize také ještě více ukázala, jak je nezbytné pokračovat v reformě společného evropského azylového systému. Proto se také po dlouhé době konečně podařilo reformovat tzv. pakt o migraci a azylu. Pakt, který musí být co nejúčinnější a který konečně konkrétně vyjádří význam vnějšího rozměru a ochrany evropských hranic, jakož i spolupráce se zeměmi tranzitu a původu.

Zásada, kterou je třeba prosazovat v azylovém procesu v Evropě, nesouvisí pouze s modernizací správy hranic, ale tento proces musí také poskytovat ochranu těm, kteří o ni žádají, a to vždy s vědomím, že musí splňovat požadavky a že po překročení hranic je zaručena bezpečnost v rámci EU.

Současná globální geopolitická situace vyžaduje, aby se právo neustále přizpůsobovalo měnícímu se kontextu, rychle a včas zasahovalo a řešilo případné legislativní mezery. V oblasti azylu je v rámci Evropské unie prioritou jako nikdy předtím. V uplynulém roce bylo dosaženo určitého pokroku, zejména proto, že situace v oblasti migrace a žadatelů o azyl dosáhla bodu, kdy již nebylo možné nezasáhnout.

V tomto mezinárodním scénáři je rovněž nezbytné pochopit význam spolupráce a kooperace na všech úrovních, od místní přes národní až po nadnárodní a mezinárodní. Je také důležité, aby se všechny instituce na úrovni Evropské unie pohybovaly na stejné vlně a byly si navzájem k dispozici při navrhování a provádění vhodných řešení problémů, s nimiž se geopolitický kontext potýká.

Důležitou roli hraje také Agentura Evropské unie pro azyl, která hodlá stále těsněji spolupracovat s členskými zeměmi na ověřování operativního a technického uplatňování právních závazků EU a pomáhat členským státům při určování možných omezení azylových a přijímacích systémů, což v konečném důsledku přispěje k další harmonizaci azylového systému EU.

Proces, který může Evropskou unii přimět ke strukturálnímu řešení problému migrantů a žadatelů o azyl, je stále ještě dlouhý, zejména s ohledem na mnoho událostí, které se staly a které, jak se zdá, v průběhu času neustanou, a které z evropské azylové a migrační politiky činí spíše nouzovou než obecnou. Je však třeba uznat, že v průběhu roku 2023 se této problematice dostalo nové a obnovené pozornosti ze strany evropských institucí, a to zejména díky tlaku některých zemí, které považují za nezbytné pracovat na zabezpečení vnějších hranic EU a přijmout konkrétní strategie k omezení fenoménu migrace.