
Evropská komise v minulých týdnech představila Zprávu o mládeži v EU do roku 2024: soubor údajů, které tvoří a nastiňují přehled životních podmínek mladých lidí v členských státech Evropské unie, včetně prezentace pokroku dosaženého evropskými institucemi v rámci Strategie EU pro mládež 2019-2027. Obecně lze konstatovat některé pozitivní údaje, například počet mladých lidí, kteří se účastní voleb, ale zároveň jsou zde i čísla, která nemohou nepřimět k zamyšlení nad tím, jakým směrem se budou muset evropské instituce v příštích letech vydat.
ČÍSLA ZPRÁVY
Zpráva připomíná některé údaje obsažené v průzkumu Eurobarometr, aby zdůraznila závazek Evropské komise zajistit, aby hlasy mladých lidí byly ústředním tématem politik Unie. Průzkum Eurobarometr hovoří zejména o tom, že 61 % mladých lidí je optimistických ohledně budoucnosti Evropské unie, a také o 60 % mladých lidí, kteří tvrdí, že evropské instituce hrají ve společnosti pozitivní roli. Průzkum také zjišťuje, co mladí lidé považují za silné stránky EU. Důležitost svobody pohybu mezi členskými státy zdůrazňuje 32 % z nich, 39 % ji spojuje se svobodou cestování a poznávání jiných míst. 28 % mladých lidí dotázaných v průzkumu Eurobarometr vkládá velkou důvěru ve vztahy a solidaritu, které mohou v případě potřeby vzplanout mezi členskými státy, zatímco pro 30 % je zásadní možnost přístupu k programům a finančním linkám EU. To jsou konkrétní prvky, ke kterým mladí Evropané vzhlížejí, zejména vezmeme-li v úvahu další velmi zajímavou statistiku: statistiku voličů mezi mladými lidmi. Ve skutečnosti se voleb účastní 70 % mladých lidí: zajímavé číslo, které možná souvisí spíše s národními než evropskými proměnami. Je totiž nepopiratelné, že volební účast v evropských volbách v roce 2024 oproti volbám v roce 2019 poklesla. To naznačuje, že evropské politiky zaměřené na mladé lidi by je měly v první řadě motivovat a udržovat je v pozornosti i pro dynamiku evropské politiky.
NEJZAJÍMAVĚJŠÍ DATA
Zpráva nás také upozorňuje na několik prvků, které by nás mohly přimět k zamyšlení nad dopadem některých evropských politik na mladší vrstvy naší společnosti. V oblasti duševního zdraví analýza uvádí, že téměř polovina mladých lidí se v posledních dvanácti měsících setkala s emocionálními nebo psychosociálními problémy. Kromě toho, i když došlo k výraznému zlepšení, i v oblasti vzdělávání existují údaje, které mohou vést k zamyšlení, jako například 30 % patnáctiletých, kteří mají problémy se základy matematiky, nebo počítačová negramotnost 28 % mladých lidí ve věku 16 až 29 let. Dále jsou zde údaje o nezaměstnanosti, která činí 10 %, přičemž mnoho z těchto mladých lidí lze klasifikovat jako NEET (tj. nestudují a nepracují). Nezaměstnanost se stává ještě důležitějším prvkem při pohledu na zranitelné skupiny nebo na dynamiku vyvolanou situací zdravotního postižení. Zde jsou překážky, které musí mladí Evropané překonat, mnohem větší a přibližně čtvrtině z nich hrozí chudoba.
NA CO SE ZAMĚŘIT
Zaměřit se na provádění politik v oblasti mládeže lze pouze na základě požadavků a potřeb samotných mladých lidí. Ochota, kterou již Komise vyjádřila, zapojit je, je jistě něčím, o co je třeba usilovat. Zejména pokud se podíváme na údaje, kdy 38 % respondentů při pohledu na investice EU chce, aby byly více směřovány do oblasti dostupného bydlení a podpory životních nákladů. Poté se přesuneme – když projdeme údaje dolů – ke vzdělávání, odborné přípravě a dovednostem (29 %) a k dobrým životním podmínkám a duševnímu zdraví (28 %).