Subscribe
Ursula von der Leyenová ve velmi očekávaném prohlášení k úlevě evropských zemědělců uznala, že přítomnost vlka šedého v evropských zemích „…se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro lidi…“. Důležitější je, že předsedkyně Evropské komise rovněž oznámila svůj záměr přezkoumat a případně revidovat status ochrany vlka a také prohloubit flexibilitu právního rámce s ohledem na situaci. Vlk šedý, jehož populace prudce roste, ohrožuje živobytí chovatelů dobytka v celé Evropě. Nekontrolovaný růst vlčí populace a přísná ochrana tohoto druhu zanechaly zemědělce bezbranné vůči útokům psovitých šelem na hospodářská zvířata od Švédska přes Německo až po nedávné Španělsko. A co hůř, jak upozorňují pozorovatelé, byla tato zvířata opakovaně pozorována v blízkosti venkovských měst, což ohrožuje obyvatele těchto měst.
Podle směrnice o stanovištích z roku 1992 je zemědělcům zakázáno úmyslně chytat a zabíjet vlky ve volné přírodě. Přísný ochranný status vlků byl v té době oprávněný: Jediné stabilní populace vlků se nacházely ve Španělsku a Řecku, kde v té době platil pružný režim ochrany. Od té doby populace vlků exponenciálně rostla a ve většině členských států se podařilo vytvořit stabilní populaci vlků. Problém? Nárůst populace doprovází stále více útoků na chovy hospodářských zvířat, což způsobuje velké ztráty zemědělcům v celé Evropě, kterým legislativa svazuje ruce. Pravidlo o ochraně přírody zakazuje především nezbytné vybíjení a další politiky řízení populace. V listopadu 2022 vyzval Evropský parlament ve svém usnesení Komisi, aby podpořila zemědělský sektor tím, že zajistí větší flexibilitu pro zemědělce při ochraně jejich hospodářských zvířat před útoky vlků. Komise nyní oznámila svůj záměr přehodnotit právní předpisy.
Komise konkrétně požádala místní komunity, vědce a zúčastněné strany, aby zaslali aktuální údaje o velikosti a umístění vlčí populace. Na základě aktualizovaných údajů Komise rozhodne o případném návrhu na změnu směrnice a zavedení větší flexibility pro zemědělce, pokud to bude možné a nezbytné. Data lze nahrávat do 22. září prostřednictvím e-mailu([email protected]). Tvůrci politik i zemědělci toto rozhodnutí uvítali. Například zpravodaj Evropského parlamentu pro budoucnost potravin a zemědělství zdůraznil, že „k ochraně biologické rozmanitosti musíme přistupovat komplexně, a to nejen zajištěním ochrany ostatních druhů, ale také zohledněním environmentálních, zemědělských a socioekonomických faktorů“.
Toto oznámení však také znovu rozvířilo intenzivní debatu mezi ochránci životního prostředí a zemědělci. Ekologické skupiny tvrdí, že nižší status ochrany problém příliš nevyřeší a že řešení je třeba hledat v opatřeních na prevenci škod způsobených hospodářskými zvířaty. Na začátku tohoto roku navíc 12 ministrů životního prostředí EU podepsalo dopis evropskému komisaři pro životní prostředí Virginijusi Sinkevičiusovi, v němž ho vyzvali, aby „neoslaboval právní ochranu vlka“.
Vzhledem k tomu, že ve 27 členských zemích EU žije více než 19 000 vlků a že prokazatelně představují nebezpečí jak pro hospodářská zvířata, tak pro člověka, je potřeba snížit ochranu vlka zásadní. Krok Komise by měl být pouze prvním z mnoha, kdy se zájmy zemědělských komunit stanou prioritou. Ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin by neměla být na úkor obživy těch komunit, které tvoří jádro EU.