Subscribe
Po nepřesvědčivých výsledcích celostátních voleb si Felipe VI. musel poprvé v historii vybrat mezi dvěma stranickými lídry, kteří měli jasné záměry vést novou vládu: Alberto Núñez Feijóo ze středopravicové Lidové strany (PP, EPP) a úřadující premiér Pedro Sánchez ze Španělské socialistické strany (PSOE, S&D).
Král Felipe nakonec navrhl Feijóa jako svého kandidáta na premiéra. Pokud kandidát získá v Kongresu potřebnou většinu 176 hlasů, bude jmenován příštím předsedou španělské vlády.
Problém? Feijóovi stále chybí čtyři křesla do potřebné absolutní většiny. Analytici dokonce zpochybňovali jeho schopnost shromáždit dostatek příznivých hlasů, aby zvítězil prostou většinou. Cesta k vládnutí tak není ani jasná, ani přímočará. Mohla by také poskytnout příležitost pro obnovení levicové koalice pod vedením Sáncheze.
Královská rodina chápe situaci nestability. Uznal, že král vybral kandidáta s nejvyšším počtem hlasů, Feijóa, přestože lídr nedokázal shromáždit potřebných 176 hlasů pro sestavení vlády. Královská kancelář vydala prohlášení, v němž vysvětluje, že rozhodnutí hlavy státu se řídí zavedeným „zvykem“, podle něhož je vybrán nejpopulárnější kandidát. Sestavení vlády však stále ztěžuje roztříštěnost a polarizace španělské politiky.
Feijóo má zatím pouze 172 hlasů – s pomocí VOX, Coalición Canaria (CC) a UPN. Francisca Armengolová, nově zvolená předsedkyně Kongresu, stanovila rozpravu a hlasování o nové vládě na 26. a 27. září. Pozorovatelé očekávají, že se Feijóo pokusí získat Baskickou nacionalistickou stranu (PNV), přestože ta důsledně odmítá podpořit středopravicového lídra.
Feijóo tak bude mít o něco více než měsíc na to, aby získal zbývající čtyři křesla, která potřebuje. Přední člen PP Esteban González Pons v rozhovoru prohlásil, že se strana pokusí vyjednávat „se všemi kromě EH Bildu“, strany napojené na ETA. Patří mezi ně katalánské separatistické strany Junts per Cataluya a Esquerra Republicana (ERC). Zároveň však dal jasně najevo, že „PP není ochotna udělat cokoli, aby mohla vládnout, ale pokusí se o to“.
Levicové strany zase daly najevo svou nespokojenost a obavu z královského rozhodnutí. Mluvčí levicové Socialistické strany (PSOE, S&D) v Kongresu Patxi López ujistil, že akceptují jakékoli rozhodnutí krále, ale že je nesporné, že jeho volba povede k „‚falešné‘ investituře“. Podle jeho názoru je vytvoření pravicové vlády odsouzeno k neúspěchu, protože Feijóo se ukázalo jako neschopné získat dostatečnou podporu: jednak tím, že ve volbách nezískalo většinu, a jednak porážkou své kandidátky Maríi de la Concepción „Cuca“ Gamarry na předsedkyni Kongresu. Podobná obvinění vznesla i Marta Loisová, představitelka spojenecké politické strany SUMAR, která potvrdila, že Feijóo „nás nutí ztrácet čas“.
Cesta k sestavení vlády není nijak bouřlivá. Zdá se, že tomu není konce. Za současného stavu není vláda vedená Feijóem blíže než 23. července.
Pokud je výsledek předsednictví Kongresu znamením, zdá se, že nejpravděpodobnějším scénářem je koaliční vláda mezi levicí, regionálními nacionalisty a separatisty, což pozorovatelé označují jako „Frankensteinovu koalici“.
Ani šance na „Tamayazo“, tedy scénář, kdy se socialističtí poslanci odkloní od směřování strany a budou hlasovat pro Feijóa, se nezdá pravděpodobná. To by však nemělo být automaticky zavrhováno, zejména s ohledem na dohodu mezi PP a PSOE v regionu Castilla-La Mancha.
Ať už bude výsledek jakýkoli, mnohé překvapí.