Zpoždění migrační dokumentace EU: další kroky po letních prázdninách

Žhavé téma migrace nepřestává být středem evropské politické agendy ani během léta. A skutečně, zažívá nové kroky.

Migrační reforma EU je nyní jednou z priorit Evropské unie. Tato priorita je stále naléhavější, zejména v důsledku nárůstu migračních toků, které v posledních letech stále více zasahují evropské pobřeží. Migrační krize začala v roce 2015, kdy bylo podle údajů agentury Frontex, která spravuje vnější hranice EU, zaznamenáno 1,83 milionu nelegálních překročení hranic. Tato situace v posledních letech nezmizí, ale naopak se stává stále naléhavější a stává se jedním z pilířů, které je třeba řešit přednostně.

V uplynulém roce 2023 se otázka migrantů v EU objevila několikrát a v nových podobách, a to vzhledem k vyhrocení situace zejména ve světle událostí posledních měsíců. V průběhu zasedání Rady EU se proto migraci dostalo nové pozornosti ze strany členských států. V současné době je více než kdy jindy důležité, aby byl k migraci zaujat komplexní přístup, který by umožnil řešit tento problém co nejvhodnějším způsobem a nakonec dospět ke společnému a univerzálnímu řešení.

Na mimořádném zasedání Rady, které se konalo 9.. a 10.. února 2023 byla přijata řada opatření týkajících se migrantů. Na papíře se objevila zejména potřeba posílit vnější činnost, účinně kontrolovat vnější hranice a důrazněji působit na vnitřní rozměr.

Kromě toho bylo také znovu zdůrazněno, jak důležité je posílit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu, což se jeví jako zásadní pro přímé působení na základní příčiny migračních toků.

Evropští lídři při této příležitosti vyzvali Radu a Evropský parlament, aby pokračovaly v práci na Paktu o migraci a azylu, Schengenském hraničním kodexu a návratové směrnici.

V návaznosti na únorové zasedání v roce 2023 učinila Evropská rada další krok kupředu.. Červen 2023. Toho dne byla totiž dohodnuta modernizace evropské azylové a migrační legislativy. Rada evropských ministrů vnitra totiž schválila nová pravidla týkající se migrantů. Konkrétně je v novém paktu stanoveno, že všechny státy se budou muset podílet na přerozdělování migrantů, že posuzování žádostí o azyl bude muset probíhat v rámci „hraničního řízení“, což je zrychlené a zkrácené řízení, které musí být ukončeno do 12 týdnů od podání žádosti; toto řízení se bude vztahovat na všechny osoby, které překročí hranice nelegálně nebo pokud žadatel o azyl přichází ze „třetí země považované za bezpečnou“.

Kromě toho zůstává zemí příslušnou pro žádost o azyl země prvního vstupu do Evropy a doba, po kterou je stát příslušný pro migranty přicházející na jeho území, se prodlužuje z dvanácti na dvacet čtyři měsíců. A konečně v oblasti navracení a návratů budou mít státy autonomii při definování země odjezdu nebo tranzitu jako „bezpečné“, a budou tak moci provádět navracení migrantů i do země tranzitu (a nejen do země původu).

Dalším zásadním krokem v tomto dlouhém procesu reformy migrační politiky bylo 29.. a 30.. Červen 2023. V těchto dnech se konalo zasedání Rady EU, která kromě projednávání otázek, jako je válka na Ukrajině, evropská ekonomika a dokumentace o Číně, opět věnovala zvláštní pozornost právě problému migračních toků.

Evropská rada ve svých závěrech zejména zopakovala strategickou diskusi o vztazích EU s jejími jižními partnery. V této souvislosti uvítala práci na oboustranně výhodném komplexním balíčku partnerství s Tuniskem, který se opírá o pilíře hospodářského rozvoje, investic a obchodu, přechodu na zelenou energii, migrace a mezilidských kontaktů, a podporuje obnovení politického dialogu v rámci dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem. Závěrem zdůraznil význam posilování a rozvoje strategických partnerství mezi EU a partnery v regionu.

Evropské unii se totiž v posledních měsících podařilo navázat strategické partnerství s Tuniskem, které je nyní jednou ze zemí, odkud přichází velké množství migrantů a která má zásadní význam pro stabilitu celého afrického kontinentu. A tedy i pro celé Středomoří, a tedy i pro Evropu.

Dohoda o přistěhovalectví v EU však bohužel ještě zdaleka nebude dokončena před koncem letošního léta. K dnešnímu dni musí země EU ještě dokončit text celé dohody, aby jí mohl dát zelenou Evropský parlament.

Na konci července 2023 se EU sešla, aby dokončila práci na celkovém balíčku, jehož cílem je změnit přístup k přijímání a předávání migrantů na území všech členských států. Bohužel však došlo ke zpoždění u takzvaného „krizového nařízení“, které nastiňuje opatření ke zvýšení tlaku na země sousedící s EU, které čelí nárůstu počtu žadatelů o azyl.

V této otázce dochází ke střetu mezi některými zeměmi, zejména těmi na jihu Evropy, které chtějí být zbaveny části zátěže v případě výrazného nárůstu počtu příchozích, a jinými zeměmi, zejména těmi na severu, které se zrušením některých pravidel zcela nesouhlasí.

Velkou výzvou tak zůstává uspokojení některých zemí, které v otázce migrace vznášejí vysoké požadavky.

Podstata věci se tedy týká historických vztahů mezi jižními frontovými státy a severními zeměmi, jako je Německo a Nizozemsko, kam se žadatelé o azyl po příjezdu často stěhují bez povolení.

Státy EU se střetly kvůli návrhu pozastavit právo zemí vracet migranty do země jejich příchodu, pokud první země dosáhne „krizových“ podmínek.

Dokonce i severské státy nebyly spokojeny s „krizovou“ výjimkou, která umožnila zemím v první linii pozastavit přísné hraniční kontroly migrantů.

Zbývající naděje na dosažení dohody se nakonec zhroutily, když Německo oznámilo, že text nepodpoří. Podle třetího diplomata EU obeznámeného s jednáním se Berlín postavil proti pozastavení vracení migrantů v předních státech a požadoval, aby nezletilí a jejich rodiny byli vyňati z hraničních kontrol.

Kromě toho přispěly ke zmaření dohody i východní země, od nichž se očekává, že při obnovení rozhovorů v září budou držet linii.

Stoupenci migrační neústupnosti takzvané visegrádské čtyřky – Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky – spojili své síly proti krizovému nařízení.

To vše vedlo k patové situaci a rozhodnutí vrátit se k této otázce po prázdninách. Dokonce se spekuluje o tom, že by jednání mohla dospět až ke schůzce ministrů vnitra na konci září.

Doufalo se, že se podaří dosáhnout dohody o krizovém nařízení do konce léta a poté vyjednat konečnou dohodu s Evropským parlamentem. Evropský parlament však naznačil, že neschválí žádné další projednávané dokumenty, dokud se země EU nedohodnou na celém balíčku.Požadavek výše zmíněných států je jasný a spočívá v tom, aby se dospělo k silnějšímu jazyku a opatřením na podporu zemí, které čelí uměle vyvolanému přílivu migrantů s cílem destabilizovat EU, podobně jako to v roce 2021 udělalo Bělorusko Polsku. Prozatím je vše v pohotovostním režimu. Případné rozhodnutí bylo odloženo na září. Kdo ví, zda tentokrát všichni v testu obstojí a zda se nám konečně podaří jednotně a společně pokročit v řešení migrační krize.