Subscribe
Politické oddělení pro rozpočtové záležitosti Evropského parlamentu zveřejnilo studii, podle níž jsou ustanovení Evropské unie (EU) o transparentnosti nevládních organizací (NGO) velmi omezená.
Podle uvedeného parlamentního oddělení pro vnitřní politiku neexistuje požadavek, aby Evropská komise nebo příjemci dotací maximalizovali transparentnost pro veřejnost. To je samozřejmě otevřený prostor pro možnou korupci a ideologizaci za peníze daňových poplatníků.
Ještě horší je, že v souladu se skutečností, že ustanovení o transparentnosti na úrovni EU jsou velmi omezená, dodržování těchto omezených požadavků ze strany Evropské komise a příjemců grantů nezajišťuje veřejnou transparentnost.
Jinými slovy, nevíme a nemůžeme se přesně dozvědět, kdo dostává námi vyplácené prostředky EU, proč je dostává, kdo si je podle orgánů Unie nezaslouží apod. To je zjevně v rozporu se zásadou „otevřenosti“, kterou vyhlásila ECR v pražském prohlášení ze 17. prosince 2013.
S cílem vyřešit tuto znepokojivou situaci navrhla Evropská komise revizi systému finanční transparentnosti (FTS) financování nevládních organizací. Studie však poukazuje na to, že navrhovaná revize neobsahuje významné změny týkající se transparentnosti pro veřejnost.
Jak by řekl Lampedusa ve svém slavném románu „Leopard“, věci se mění jen proto, aby zůstaly takové, jaké jsou.
Víme, že v roce 2022 EU přidělila nevládním organizacím více než 8 miliard EUR v rámci přímé správy. To je více než dvojnásobek částky přidělené v roce 2021 a přibližně 4,6 % ročního rozpočtu EU. K přímému řízení dochází tehdy, když Evropská komise nebo výkonné orgány EU udělují granty přímo nevládním organizacím.
Vedle přímého řízení poskytuje EU granty nevládním organizacím prostřednictvím zprostředkujících subjektů, což se nazývá nepřímé řízení. Současná FTS neposkytuje podrobnosti o grantech, které zprostředkující subjekty v rámci nepřímého řízení poskytly nevládním organizacím. Odhad výše nepřímého financování v porovnání s přímým financováním je v poměru jedna ku šesti. Informace jsou roztříštěné a nekonzistentní, což je další známka nejasnosti v případě nepřímého financování, kterou je třeba urychleně napravit.
Následná studie zveřejněná Generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky Evropského parlamentu pro oblast kultury, médií, vzdělávání, mládeže a sportu rovněž potvrzuje, že by se měla zlepšit transparentnost portfolia projektů financovaných v těchto oblastech. V současné podobě lze provést jen velmi omezenou analýzu provádění programu v období 2021-2027.
To opět znamená, že Evropská unie nemůže zaručit, jak byly veřejné prostředky poskytnuty za poslední tři roky, a není schopna zajistit stejný minimální požadavek ani pro následující tříleté období.
Evropský parlament v reakci na tuto situaci projednává politickou zprávu o transparentnosti a odpovědnosti nevládních organizací financovaných z rozpočtu EU. V rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci navrhla francouzská poslankyně Patricia Chagnon (Národní shromáždění, identita a demokracie) sedm pozměňovacích návrhů k návrhu stanoviska výboru, a to pozměňovací návrhy č. 26, 37, 55, 74, 87, 101 a 122, které mají zvýšit transparentnost a odpovědnost finančních prostředků.
Evropská konzervativní strana nedávno zklamaně informovala, že po úspěšném levicovém lobbování se pravidla transparentnosti zmírňují, aby nebyly zveřejňovány informace o financování nevládních organizací. To má dopad na národní bezpečnost, protože část těchto skrytých finančních prostředků putuje k příjemcům ze třetích zemí.
Na druhou stranu existuje jasný rozpor mezi politickým poselstvím, které mnohé nevládní organizace formálně hájí – transparentnost a demokracie – a jejich podezřelou neochotou projevit stejnou transparentnost a demokracii, pokud jde o jejich vlastní účty a financování. Místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová navrhla, aby financování bylo zahrnuto do „neveřejné části rejstříku“. Zní to však jako poněkud nevtipná hra: Pokud je rejstřík neveřejný, jak lze zároveň mluvit o transparentnosti?
Zdroj obrázku: Zdroj: Hungary Today