Evropský motor se nachladí. Pokles německé ekonomiky

Ačkoli se zdálo, že pandemii zvládla dobře, evropská ekonomika začíná vykazovat známky únavy. Opožděné dopady pandemie Covid spolu s dopady války na Ukrajině těžce zasáhly nejúspěšnější evropskou ekonomiku, Německo.

Oživení německých podniků po pandemii – stejně jako mnoha jiných evropských podniků – je navzdory značné státní podpoře ohroženo vysokými úrokovými sazbami z úvěrů a rostoucími cenami energií při zvýšeném všeobecném tlaku na inflaci. Vstup Německa do technické recese vyvolává obavy nejen v Berlíně, ale i mezi ekonomickými analytiky v celé Evropě. Stane se Německo „nemocným mužem Evropy“? Toto slovní spojení, které britský týdeník The Economist spojil s Německem v souvislosti s obavami ze vstupu nové spolkové země do eurozóny, se letos znovu objevilo v diskurzu německých finančních analytiků. Bankrot německých podniků starších 100 let na konci loňského roku a nedávno oznámená restrukturalizace symbolů německého průmyslu – Volkswagenu, Michelinu a Bosche – potvrzují nejchmurnější prognózy.

Německá ekonomika bude posilovat

Mezinárodní měnový fond očekává, že Německo bude jedinou vyspělou ekonomikou, která v roce 2023 poklesne o 0,3 %.

Ekonomika spolkové země zaznamenala v první polovině loňského roku druhý pokles v řadě, když se v prvním čtvrtletí roku 2023 oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,3 %, poté co ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 klesla o 0,5 %. Technická recese není překvapením, ale vysoká míra tohoto poklesu je znepokojující.

Pro Německo je to první výsledek po období pandemické krize, kdy ekonomika v prvních dvou čtvrtletích roku 2020 klesala, a také překvapivý vzhledem k tomu, že od finanční krize, která zasáhla svět v letech 2008-2009, kdy ekonomika rostla průměrným ročním tempem 2 %, patřila k nejvýkonnějším ekonomikám. Nedávný vývoj německé ekonomiky byl způsoben poklesem poptávky v souvislosti s rostoucí inflací a úrokovými sazbami. Podle některých německých analytiků jsou současné hospodářské problémy Německa způsobeny kombinací příčin, z nichž některé jsou dočasné a jiné strukturální.

Německý průmysl zasažený energetickou krizí

Německý průmysl, závislý na dodávkách levného plynu z Ruska, byl těžce zasažen energetickou krizí, která následovala po vypuknutí války na Ukrajině.

Přestože spolková vláda přijala řadu opatření – zajistila zkapalněný plyn, poskytla masivní státní pomoc a cena zemního plynu od podzimu 2022 klesla – problémy se nepodařilo vyřešit. Spolková vláda vyčlenila miliardy eur na zmírnění negativních dopadů energetické krize na podniky a občany, ale tato opatření způsobila výpadek německého rozpočtu ve výši 42 miliard eur, což odpovídá přibližně 2,1 % HDP země.

Závislost na vývozu do Číny, která byla pandemií rovněž zasažena, je dalším zranitelným místem, které má v krátkodobém horizontu dopad na německou ekonomiku. Na druhou stranu se německé značky při absenci zásadních technických inovací snaží udržet krok s „parním válcem“ levnějšího čínského dovozu do Evropy. Na všechny tyto dočasné problémy se nabalily strukturální problémy, jako je stárnutí německé populace a vysoké sazby daně z příjmu právnických osob. Spotřebitelské ceny v Německu vzrostly v polovině loňského roku o 6,2 %, což je výrazně nad průměrem eurozóny (5,3 %), a výrazně tak ovlivnily kupní sílu obyvatelstva.

Rozhodnutí Evropské centrální banky zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % v rámci boje proti rostoucím cenám mělo vedlejší účinky na ekonomiku v celé Evropě. V Německu došlo k výraznému poklesu v sektoru bytové výstavby, kde více než 40 % stavebních firem hlásilo nedostatek zakázek, a také v průmyslovém sektoru, který zaznamenal meziroční pokles o 1,7 %.

Generální ředitel Deutsche Bank Christian Sewing již v srpnu loňského roku varoval, že Německo se stane nemocným mužem Evropy, pokud nebudou okamžitě řešeny „strukturální problémy“.

„Ještě nejsme nemocným mužem Evropy, ale je také pravda, že existují strukturální nedostatky, které brzdí naši ekonomiku a brání jí rozvinout její velký potenciál,“ říká Christian Sewing.

Dlouho očekávané opatření pro německý průmysl

Ekologický vicepremiér a ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck se již několik měsíců snaží prosadit státem podporované snížení vysokých cen elektřiny, které by podle něj v příštích letech podpořilo energeticky náročný průmysl v jeho ekologické transformaci. Liberálové jsou proti tomuto opatření jako nákladnému a výhrady k dotované ceně elektřiny vyjádřila i Obchodní a průmyslová komora.

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu země, které zrušilo převod 60 miliard eur nevyužitých prostředků – především z pandemie – do fondu určeného na ekologické investice a podporu průmyslu, tuto iniciativu blokuje. Kromě toho zpozdila přijetí federálního rozpočtu, čímž prohloubila hospodářskou krizi. Aby se mohl zúčastnit jednání o rozpočtu v Berlíně, zrušil Habeck svou účast na konferenci OSN o klimatu (COP28) v Dubaji. Habeck se zatím nedohodl se svým hlavním vyzyvatelem, držitelem finančního portfolia Christianem Lindnerem, liberálním demokratem. Obě strany musely co nejdříve dosáhnout kompromisního řešení, aby mohl být federální rozpočet na rok 2024 schválen do konce prosince loňského roku.

Německé podniky mezitím v souvislosti s energetickou krizí oznámily plány na snižování počtu pracovních míst. Německému koncernu se stejně jako mnoha jiným evropským automobilkám nedaří nastoupit na trend elektromobility a pomalu se mu přizpůsobuje za cenu velkých nákladů. Německý automobilový gigant Volkswagen oznámil svým zaměstnancům, že bude muset snížit počet zaměstnanců, protože není konkurenceschopný. VW byl také kritizován za to, že nedokázal rychle pokročit v oblasti softwaru a implementace požadavků, které jsou nyní v módě u řidičů, jako je například digitální multifunkční volant.

Francouzský výrobce pneumatik Michelin nedávno oznámil uzavření tří závodů v Německu s odkazem na „nedostatečnou konkurenceschopnost“ německých provozů pro evropské a vývozní trhy. Výroba v Karlsruhe, Trevíru a Homburgu bude ukončena do roku 2025. Pro společnost Bosch, která se rovněž potýká s problémy v oblasti inovací, to nevypadá dobře. Vzhledem k nedostatku vývozu oznámila, že přesune své centrum služeb zákazníkům do Polska.

Na konci loňského roku vyhlásily úpadek společnosti starší 100 let. Výrobce mýdla Kappus, nejstarší německá společnost, která působí na trhu již 170 let, vyhlásil insolvenci. Další firmy z různých odvětví, od potravinářství přes stavebnictví až po automobilový průmysl, rovněž ukončily činnost s odkazem na rostoucí provozní náklady. Patří mezi ně výrobce cukrovinek Bodet, dodavatel pro automobilový průmysl Borgers a stavební společnost Wolff Hoch-und Ingenieurbau. S těmito problémy se potýká mnoho německých značek, včetně společnosti Bosch. Made in Germany již není synonymem pro inovaci a kvalitu. Pro německé firmy, které jsou závislé na vývozu, to znamená nevýhodu tváří v tvář exportnímu boomu čínských značek a ovlivní to nejméně 1 500 pracovních míst, poznamenává agentura Reuters. Zákaznické centrum společnosti Bosch bude přesunuto do Polska.

Ale není to jen průmysl, kdo v Německu vykazuje známky „nemoci“. V odvětví módy přibývá bankrotů a tisíce restaurací se obávají, že budou muset zavřít. Poté, co byly podniky v tomto odvětví během pandemie chráněny daňovými úlevami a snížením daní, náklady majitelů těchto firem nyní vzrostly, což se projevilo ve vyšších konečných cenách. A to se odráží ve spokojenosti zákazníků. Pokud vláda vrátí daně na úroveň před pandemií, může být zavřeno přibližně 12 000 podniků, varuje sdružení restaurací a hotelů.