Subscribe
Strategie teroristů z Hamásu byla 7. října 2023 od počátku jasná. Svým brutálním útokem na Izrael by způsobili takovou spoušť, že by izraelské obranné síly musely podniknout ráznou odvetu (ačkoli obrovské a nevysvětlené selhání zpravodajských služeb v Izraeli učinilo útok Hamásu úspěšnějším a dramatičtějším). Teroristé z Hamásu brali rukojmí a používali obyvatele Gazy jako živé štíty proti izraelským silám. To by vedlo k nesčetným civilním obětem, které by propagandistická mašinérie Hamásu neúnavně zveřejňovala po celém světě, což by vedlo k tomu, že by se veřejné mínění obrátilo proti Izraeli, který by nakonec musel přijmout příměří. Pro teroristy by to bylo jasné vítězství, a to i přes obrovské náklady, které by jim mezitím vznikly. Peníze, které by pak přicházely jako humanitární pomoc, by použili na vybudování nových podzemních sítí, z nichž by pak mohli dál střílet rakety na Izrael a příležitostně podnikat nálety, jako byl ten ze 7. října. A co je možná nejdůležitější, zastavily by proces usmíření a dokonce spolupráce mezi Izraelem a státy na Arabském poloostrově, tzv. abrahámovské dohody.
Příměří prospívá pouze Hamásu
Mnozí z těch, kdo volají po příměří ve válce v Gaze, pravděpodobně jen slovně podporují mír. Nikdo nechce být viděn jako zastánce války, a ne míru. Ale ti, kteří Hamás nepodporují a přesto upřímně volají po příměří, projevují velkou, ale ne tak neobvyklou naivitu. Hrají hru podle scénáře Hamásu. Příměří nyní jednoduše znamená vítězství Hamásu, jeho další existenci a pokračující existenční hrozbu pro izraelské Židy. Hamás má nejen ve svém manifestu, že chce Izrael vyhladit, ale jeho teroristé opakovaně prokázali, že jsou ochotni se o to pokusit. Jejich heslo „Od řeky k moři“, které se vztahuje na území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem, je požadavkem, aby stát Izrael přestal existovat a všichni Židé byli vyhnáni.
Izraelci ve válce v Gaze vítězí
Izraelci se z dlouhé a tragické historie Židů poučili, že se nesmířili s tím, že jsou pouze oběťmi. Odmítají být vedeni jako ovce na porážku. Mají jasný cíl, vyhrát válku v Gaze. Zdá se, že tohoto cíle skutečně dosahují. Jedním z kritérií je, že Hamás již neodpaluje rakety na Izrael. Zdá se, že izraelské obranné síly pronikly do stovek kilometrů podzemních tunelů, které Hamás vybudoval za obrovské částky, jež v posledních letech obdržel v rámci humanitární pomoci, a vyčistily je. V mnoha z těchto tunelů byly umístěny raketové dílny.
Dalším kritériem je zabíjení bojovníků Hamásu. Uvádí se, že nyní, koncem února, jich bylo zabito asi 12 000 a mnoho dalších bylo zraněno. Naproti tomu IDF ztratily přibližně 300 vojáků. IDF však zatím nedopadly Yahyu Sinwara, vůdce Hamásu, který útok ze 7. října naplánoval a zorganizoval. Většina ostatních vůdců Hamásu žije v luxusu v pětihvězdičkových hotelech v Dauhá. Izraelské sledovací týmy však sledovaly Sinvara, jak se svou rodinou prchá únikovým tunelem. Pravděpodobně se skrývá v Rafáhu, který bude poslední frontou války v Gaze. Izraelský postup bude pomalý a rozvážný, protože IDF znají taktiku teroristů z Hamásu, která spočívá ve střelbě na izraelské vojáky, zatímco se skrývají za civilisty. IDF se to ale určitě podaří.
Jak upozorňuje vojenský expert Edward Luttwak, IDF už nejsou tak závislé na americké vojenské pomoci jako dříve. Využívají spoustu účinných a relativně levných zbraní izraelské výroby, jako jsou roje minidronů, 160mm těžké minomety, které v parabolické palbě dodávají 30 kilogramů silných výbušnin, tanky Merkava vybavené nejen k boji, ale také k zachycení přilétajících raket a střel a bezvěžové pěchotní transportéry Namer, které nejsou tak zranitelné jako běžné transportéry vůči útokům dělostřelectva a odstřelovačů. IDF jsou však při používání většiny svých zbraní, například těžkých minometů, opatrné, aby snížily počet civilních obětí. Na rozdíl od Hamásu se snaží hrát podle pravidel mezinárodního práva. Ze stejného důvodu IDF jen velmi omezeně využívaly své nadřazené letectvo. Jak ale Luttwak poznamenává, hlavní předností IDF je, že jejich vojáci procházejí intenzivní a dlouhodobou individuální výukou. IDF mají speciální bojovou jednotku, která se specializuje na boj s tunely a která vede zásah vždy, když je nalezen nový tunel. Izraelští vojáci jsou také velmi motivováni, v neposlední řadě kvůli brutalitě útoku ze 7. října.
Řešení dvou států nereálné
Samozřejmě nestačí vyhrát válku v Gaze a zničit Hamás. Co se pak stane? Myslím, že řešení dvou států je v tuto chvíli nereálné, i když v projevech a slavnostních rezolucích zní dobře. Nemůžete žít po boku nepřítele, který dělá vše pro to, aby vás zničil. Pro mírumilovné lidi v kolektivech poblíž hranic s Gazou byl šok, když viděli, jak Arabové z Gazy, které považovali za přátele a sousedy, aktivně pomáhají teroristům z Hamásu. Předáte jim kontrolu nad územím a na oplátku dostanete rakety. Izrael musí po neurčitou dobu dohlížet na bezpečnost na dvou územích obývaných převážně palestinskými Araby, na Západním břehu Jordánu a v Gaze, zatímco členské státy Ligy arabských států musí umožnit palestinským Arabům usadit se ve svých zemích. Co je však skutečně důležité, je vytvořit ekonomické příležitosti jak pro palestinské Araby, tak pro celý arabský svět. Obrovské možnosti volného obchodu mezi Izraelem a arabskými zeměmi se například nabízejí díky velkým izraelským úspěchům ve vývoji efektivního softwaru, v přeměně pouští na zelená pole a v odsolování, tedy přeměně mořské vody na užitkovou, které se ve vzájemném zájmu spojují s obrovskými ekonomickými zdroji arabských zemí, jež v budoucnu nesmí být závislé pouze na příjmech z ropy. Tento proces již začal v souvislosti s Abrahamovými dohodami.