Subscribe
Zdá se, že zájem veřejnosti o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční 9. června, se od posledních voleb do Evropského parlamentu před pěti lety výrazně zvýšil. Nejnovější údaje Eurobarometru, které byly nedávno zveřejněny, ukazují, že v porovnání s podobným průzkumem v roce 2019 se průměrný nárůst úmyslu volit na úrovni Evropské unie zvýšil o 10 %. Ve všech členských státech s výjimkou dvou se zvýšil počet těch, kteří tvrdí, že určitě nebo s největší pravděpodobností půjdou k volbám: Belgie, kde podíl zájemců o hlasování mírně poklesl, a Bulharska, kde se lidé účastní již šestých voleb za poslední tři roky. Dvě země střední a východní Evropy jsou v čele žebříčku, pokud jde o zvýšení úmyslu volit: Česká republika a Rumunsko, kde se podíl těch, kteří tvrdí, že by mohli volit, výrazně zvýšil, a to o 30, resp. 20 procent. Tyto dvě země se však neumístily v první třetině evropského žebříčku, kterému dominují severské země – Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Finsko, Německo, Irsko a tři země, kde je hlasování povinné: Řecko, Belgie a Lucembursko. Na druhou stranu má přibližně polovina Evropanů na EU celkově pozitivní názor, ale podobný podíl si myslí, že se Unie ubírá špatným směrem. Více než polovina dotázaných se domnívá, že by Evropský parlament měl v budoucnu hrát větší roli. Zároveň se většina – téměř 40 % dotázaných – domnívá, že první věcí, na kterou by se EU měla zaměřit, aby posílila své postavení ve světě, je její obrana a bezpečnost.
Rumunsko: Záměr zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu – 74 %
Podle nejnovějšího evropského průzkumu dosáhl záměr hlasovat v rumunských volbách do Evropského parlamentu 74 %, což je o 19 % více než v roce 2019, a země se tak umístila na 10. místě v Evropě. Údaje ukazují, že polovina Rumunů má o EU i nadále celkově pozitivní představu (50 % oproti evropskému průměru 47 %), ačkoli podíl těch, kteří mají celkově negativní představu, se oproti roku 2019 zvýšil o 7 % na 19 % (mírně nad evropským průměrem 18 %). Na druhou stranu pouze 35 % Rumunů se domnívá, že role EU ve světě se v posledních letech zvýšila (ve srovnání s evropským průměrem 40 %), a dalších 35 % tvrdí, že zůstala stejná. Většina Rumunů souhlasí s většinou Evropanů, že hlavní oblastí, na kterou by se EU měla v budoucnu zaměřit, aby posílila své postavení ve světě, je obrana a bezpečnost (33 % oproti evropskému průměru 37 %), následuje energetická bezpečnost (28 % oproti evropskému průměru 30 %) a potravinová bezpečnost a zemědělství (31 % nad evropským průměrem 30 %).
Přibližně 53 % respondentů Eurobarometru uvedlo, že by si přáli, aby Evropský parlament hrál v budoucnu důležitější roli (méně než průměr EU, který činí 57 %), a 37 % si myslí, že by se jeho role měla snížit (více než průměr EU, který činí 28 %). Na otázku, jaké hodnoty by měl Evropský parlament hájit, se většina Rumunů (39 %) vyslovila pro demokracii, respekt k národním identitám, kultuře a tradicím členských států (26 %) a solidaritu mezi nimi (24 %). Pokud jde o témata, která by měla být řešena v kampani před volbami do Evropského parlamentu, většina Rumunů označila za nejdůležitější podporu ekonomiky a vytváření nových pracovních míst (42 %), veřejného zdraví (37 %) a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (33 %). Ty jsou také na prvních třech místech v evropské top trojce, ale v opačném pořadí.
Životní úroveň 46 % Rumunů se za posledních pět let snížila.
Většina dotázaných Rumunů – 46 % – uvedla, že se jejich životní úroveň za posledních pět let snížila, podobně jako ti, kteří uvedli, že se nezměnila, zatímco pouze 7 % uvedlo, že se jejich životní úroveň zvýšila. 65 % respondentů (v porovnání s evropským průměrem 71 %) uvedlo, že členství v EU bylo pro Rumunsko přínosem, zatímco 30 % (v porovnání s evropským průměrem 23 %) uvedlo, že vstup do EU pro něj přínosem nebyl. Většina Rumunů uvedla, že „rozhodně nesouhlasí“ s výroky „na mém hlasu v EU záleží“ (56 % oproti 48 % průměru EU) a „na mém hlasu v mé zemi záleží“ (52 % oproti 37 % průměru EU). 53 % Rumunů se domnívá, že „hlas jejich země je v EU důležitý“ (což je pod evropským průměrem 67 %), a pouze 42 % s tímto tvrzením nesouhlasí (tento podíl je však mnohem vyšší než v jiných zemích, kde je průměr 29 %).
Na otázku, jak Evropská unie reagovala na řadu krizí, Rumuni odpověděli, že jsou spokojeni s opatřeními týkajícími se změny klimatu (46 %), hospodářské a finanční situace (39 %), ruské invaze na Ukrajinu (39 %), migrace (39 %) a brexitu (36 %). Na druhém konci škály se 60 % Rumunů vyjádřilo, že jsou nespokojeni s reakcí EU na pandemii Covid, 58 % uvedlo, že EU nepřijala potřebná opatření v hospodářské a finanční oblasti, a válka na Ukrajině nebo migrace, kde se podíly nespokojených vyrovnaly na 56 %.
Nicméně 61 % Rumunů, což je stejný evropský průměr, je ohledně budoucnosti EU optimistických a pouze 35 %, což je opět stejný průměr, je pesimistických. Rumuni jsou také optimističtější než průměr EU, pokud jde o to, že hospodářská situace země bude za rok lepší (21 % oproti 14 %). Stojí za povšimnutí, že Rumuni se od ostatních Evropanů liší, když jsou dotazováni na své názory na země mimo EU. Podíl těch, kteří mají celkově pozitivní názor na Čínu, je téměř dvojnásobný oproti evropskému průměru (45 % oproti 24 %) a je vyšší než průměr EU v případě USA (61 % oproti 48 %) a Ruska (18 % oproti 12 %). Nejvýraznější rozdíl ve vnímání je ve vztahu k Turecku, kde má příznivý názor 55 % Rumunů, zatímco evropský průměr je 26 %.
Podle údajů Eurobarometru zná přesné datum voleb do Evropského parlamentu pouze 20 % Rumunů, což je však mnohem více než evropský průměr, který činí 14 %. Většina z nich – 48 % oproti evropskému průměru 38 % – ví pouze to, že se letos konají volby do Evropského parlamentu.
Na druhou stranu více než 50 % dotázaných Rumunů uvedlo, že je pro ně důležité volit poslance, kteří je budou zastupovat v evropském zákonodárném sboru, a 40 %, že tyto volby jsou pro ně středně důležité. Podíl těch, kteří tvrdí, že volby do Evropského parlamentu pro ně mají malý význam, je mnohem nižší než evropský průměr – 5 % oproti 10 %. To je podobný podíl Rumunů, kteří uvedli, že nikdy nechodí k volbám, což je také méně než evropský průměr 9 %. Na rozdíl od ostatních Evropanů téměř 60 % dotázaných Rumunů uvedlo, že volí vždy, bez ohledu na typ voleb. Na druhou stranu 63 % Rumunů považuje účast v národních volbách za důležitou, což je však pod průměrem EU, který činí 69 %.
Dalším zajímavým aspektem je, že údaje Eurobarometru se do jisté míry překrývají s posledními průzkumy rumunských průzkumných společností. V Rumunsku se 9. června konají nejen volby do Evropského parlamentu, ale také volby komunální. Podle nedávno zveřejněného průzkumu se 60 % respondentů vyjádřilo, že by určitě šli k volbám, aby si zvolili své starosty a zastupitele v místních a krajských zastupitelstvech. Zároveň se 57 % dotázaných vyslovilo pro sloučení obou typů voleb.
Evropský parlament tvoří 705 poslanců, kteří jsou rozděleni do 27 výborů, jež jsou zodpovědné za přípravu práce na plenárních zasedáních Parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni přímo občany 27 členských států. Během zasedání nejsou poslanci Evropského parlamentu rozděleni do skupin podle státní příslušnosti, ale podle své politické příslušnosti, jinými slovy podle politických skupin. V Evropském parlamentu je v současné době 7 politických skupin: S&D: Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu: Obnovit: Zelení/EFA: Zelení/Evropská svobodná aliance; ECR: Evropští konzervativci a reformisté; ID: Levice: Levice – GUE/NGL: Evropští konzervativci a reformisté: Identita a demokracie; Levice: Levice.