Subscribe
Průzkum Polling Europe/SWG zadaný ECR.
V rámci příprav na nadcházející volby do Evropského parlamentu v červnu 2024 je nezbytné mít k dispozici silnou znát současnou situaci na kontinentu. Tento nám umožní poskytnout pronikavé intervence a návrhy pro předložit ve volebních programech jednotlivých národních a evropských stran.
Za tímto účelem se ECR rozhodla pověřit renomovanou italskou agenturu SWG, konkrétně její evropskou sekci, aby provedla průzkum veřejného mínění. Průzkum veřejného mínění Evropě, aby provedl komplexní dotazník k několika zásadním otázkám. Obdrželi jsme vysoce informativní výsledky, které vyžadují pečlivou analýzu, aby získat hlubší porozumění situaci.
Migrace je klíčovým tématem již více než 10 let nyní, a stále více se stává rozhodujícím faktorem při rozlišování oblastí činnosti. Na jedné straně, existuje evropská levice, která se zasazuje o příjem a evropské řízení situace, a na druhé straně pravice, která usiluje o přenesení řízení na jednotlivé státy, klade přísnější požadavky na udělování povolení a následně občanství. Pokud jde o kdo by měl rozhodovat o migrační politice, stojí za zmínku, že 41 % respondentů se domnívá, že by to měla být Evropská komise, 40 % si myslí, že je to výsada jednotlivých států, a zbylých 19 % neví.
Tento velmi polarizovaný obraz ukazuje, že v nejsjednocenějších evropských skupinách převažují hlasy pro jednu nebo druhou možnost: S&D (63 %), Zelení/EFA (58 %), RE (52 %) a GUE/NGL (51 %). . musí rozhodnout Komise; v případě ID (64 %) a ECR (58 %) je to v kompetenci států. EPP s 49% se domnívá, že je na Komisi, aby ale je zřejmé, že se nejedná o jednoznačný postoj. Zejména u Italů (61 %), Španělů (59 %) a obyvatel jižní Evropy (58 %). migrace politiky by měla řídit Komise, zatímco v případě Visegrádského bloku (57 % ) a Francie (52 %) musí rozhodnutí přijmout jednotlivé státy. Paradoxem je. nad všechny Italský, kde je hlavní stranou FdI (ECR) a více než 60 % chce evropskou migrační politiku. Tato pravděpodobně závisí také na touze po spravedlivém přerozdělování migrantů mezi evropskými zeměmi, což je téma, které si přejí i další evropské země. velká část italského pravého středu.
Další velmi specifickou otázkou je, zda by Evropská unie měla mít větší nebo menší moc nad členskými státy, než má dnes. Zde ne odpověď měla velkou většinu, ale 37 % uvedlo, že by měla mít méně energie, 25 % si myslí, že by měla mít větší, a 17 % si myslí, že by měla mít větší pravomoci. si myslí, že že toto uspořádání je v pořádku, přičemž 21 % lidí, kteří nesouhlasí s tím, že by se jsou vyjádřeny nebo o tom nevědí.
V tomto případě Itálie představuje paradox. Největší odpor vůči nadměrné moci Evropské unie projevuje skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR) – 63 % respondentů z řad konzervativců uvedlo, že si přejí omezení pravomocí EU. Itálie je však právě země kde mělo poskytnutí větších pravomocí EU nejlepší výsledek, když se pro něj vyslovilo 43 % respondentů. Sociální demokraté se ukázali být nejvíce proevropskou skupinou – 40 % respondentů. ve prospěch EU. Na druhé straně východní Evropa vykazuje nejsilnější euroskepticismus – 48 % respondentů je proti EU.
Průzkum končí otázkou, která většina respondentů je upřednostňována ze dvou nejpravděpodobnějších, tj. „široký“ s PPE-RE-S&D nebo „stranický“ s PPE-ECR-ID. „Uršulínskou většinu“ preferuje 40 % respondentů, zatímco středopravá většina se zastavila na 28 % a 32 % se zdrželo hlasování. v tomto ohledu. Levicové strany jsou spíše pro velkou většinu (S&D 78 %, GUE/NGL 63 %, Zelení/ALE 58 %, RE 50 %). zatímco tři středopravicové strany jsou spíše pro organickou většinu (ECR 68 %, ID 62 %, PPE 46 %). Také na adrese v tomto případě představuje jižní Evropa paradox, vzhledem k tomu, že Itálie, Španělsko a Řecko dávají většinově přednost (i když ne úplně) velké, mezi 50 a 51 %) široce zaměřené vedení, i když Španělsko je zemí, kde „je klima nejpříznivější pro středopravicovou většinu (31 %). V tomto případě bude nutné podpořit práci na visegrádském bloku, vzhledem k tomu, že 40 % Východoevropanů odpovědělo, že neví, které většině dávají přednost.
Sjednocení visegrádských zemí, národů s silnými a efektivní středopravicové vlády (včetně Itálie, Řecka a Švédska), zemí se silnými středopravicovými stranami, jako je Španělsko, a zemí, které sdílejí společný přístup k řízení imigrace, jako je Francie, je klíčem k vytvoření nové historie Evropy. Ačkoli proces sjednocení zahrnuje složité rozdíly, je však nezbytným krokem k realizaci společné vize silnější, prosperující a sjednocené Evropy.