Subscribe
Válka na Blízkém východě, která loni v říjnu vstoupila do nové fáze po krvavém útoku teroristické organizace Hamás na Izrael, měla nejen katastrofální důsledky pro mezinárodní cestovní ruch v zemi, ale také se odrazila na pohostinství v sousedních zemích.
Je známo, že ekumenický cestovní ruch je forma cestování, která podporuje porozumění a respekt k náboženské a kulturní rozmanitosti. Tento typ turistiky se zaměřuje zejména na návštěvu svatých a duchovních míst. Hlavním cílem ekumenické turistiky je usnadnit mezináboženský dialog a podpořit mír a porozumění mezi různými náboženskými komunitami. Během ekumenického cestování mají turisté možnost seznámit se s vírou, zvyky a historií navštívených náboženství, což přispívá k podpoře mezináboženské tolerance a harmonie. Tato forma cestovního ruchu může mít pozitivní dopad na místní ekonomiku, protože přitahuje turisty z celého světa a přináší příjmy z turistických služeb a prodeje suvenýrů a tradičních výrobků. Ekumenický cestovní ruch však může přinášet i určité problémy, jako je zachování a ochrana posvátných míst před nadměrným využíváním a masovou turistikou a zajištění respektu k místním zvykům a tradicím.
Ačkoli je úbytek zahraničních turistů jen jedním z mnoha ekonomických důsledků války, představuje významné riziko nejen pro izraelskou ekonomiku, ale i pro ostatní země v regionu, které jsou na příjmech z cestovního ruchu závislé. Krize na Blízkém východě má však dopady i na obchodní plány cestovních kanceláří v jiných zemích, včetně Evropy. Patří mezi ně i rumunské společnosti, kterým k zotavení z krize způsobené Covidem pomohly zájezdy prodávané v Egyptě – jedné z prvních zemí, která v neklidných dobách po skončení pandemie co nejvíce uvolnila podmínky cestování – a poutní zájezdy do Izraele, zejména – ale nejen – v období hlavních pravoslavných křesťanských svátků. Zatímco rumunské cestovní kanceláře jsou stále optimistické ohledně prodeje zájezdů do Egypta v roce 2024, navzdory zrušení zájezdů na konci loňského roku zmizely z nabídky většiny cestovních kanceláří působících v Rumunsku poutní zájezdy do Izraele nebo zájezdy do Izraele a Jordánska. V cestovní kanceláři rumunského patriarchátu poutní zájezdy do Svaté země nechybějí, ale jejich cena se oproti loňsku výrazně zvýšila, takže se více vyplatí náboženské cesty do Řecka, které je blíže (mnoho Rumunů raději cestuje autem), bezpečnější a prodává tyto zájezdy za mnohem nižší ceny.
Válka v Izraeli se dotkla všech segmentů cestovního ruchu, od slev až po rušení pobytů, zájezdů, plaveb a charterů v této zemi. Turistům z mnoha zemí pomohla k loňskému zrušení letošní letní sezóny také neustálá cestovní varování vydávaná ministerstvy zahraničí, a to od Izraele a Libanonu – hlavního dějiště konfliktu – až po severní Egypt. Ministerstvo zahraničních věcí v Bukurešti navíc vydalo varování před cestami do Jordánska, které „je z hlediska geopolitického a bezpečnostního kontextu obklopeno vojenskými konflikty a teroristickými aktivitami – Sýrie, Irák, problematika DAEŠ/ISIS, kauza MPOM a konflikt v Jemenu, které mohou do této země exportovat rizikové prvky.“
Cestovní ruch v severoafrických zemích ve volném pádu
Podle analýzy, kterou začátkem roku zveřejnil deník The New York Times, zatímco v Egyptě se některé cestovní kanceláře potýkají se zrušením 40 až 50 % rezervací, situace v Libanonu je katastrofální a turisté se mu vyhýbají, přestože byli ujištěni, že země je „stoprocentně bezpečná“, a navzdory masivním investicím do popularizace hlavního města Bejrútu jako „Paříže Blízkého východu“. Dokonce i cestovní kanceláře prodávající zájezdy do Saúdské Arábie mají vážné obavy z prodloužení blízkovýchodního konfliktu. Země, která se nedávno začlenila do mezinárodního systému cestovního ruchu, je součástí plánů cestovních kanceláří v regionu, zejména proto, že její úřady přislíbily zahraniční investice do cestovního ruchu ve výši 80 miliard dolarů.
Podle stejné publikace, která se odvolává na představitele společnosti prodávající letenky, se bezprostředně po říjnovém konfliktu v Pásmu Gazy snížil počet rezervací letů na Blízký východ přibližně o třetinu ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, ale také „důvěra lidí v leteckou dopravu jako takovou“. Pokud jde o Izrael, jen v listopadu loňského roku se počet letů na tamní letiště snížil o více než polovinu, z přibližně 5 000 letů na přibližně 2 000 letů. Válka přišla v nejhorší možnou dobu pro cestovní ruch v regionu, který se po těžkém úderu během pandemie Covid mírně zotavil. Podle údajů Organizace OSN pro cestovní ruch byl v první polovině roku 2023 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Blízký východ, o 20 % vyšší než ve stejném období roku 2019.
Podle údajů, které v lednu zveřejnila agentura Reuters s odvoláním na izraelské představitele cestovního ruchu, se sice celkový počet zahraničních turistů navštěvujících Izrael v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšil, ale v posledním čtvrtletí roku prudce klesl. Počet zahraničních turistů tak v roce 2023 činil 3 miliony, ale měsíčnímu průměru kolem 300 000 se v posledních třech měsících ani nepřiblížil, přičemž nejhorší z hlediska příjmů byl prosinec, kdy přijelo jen necelých 60 000 turistů.
Za těchto okolností přišla – poněkud zoufalá – výzva izraelského ministra cestovního ruchu Haima Katze židovským a křesťanským komunitám v USA, aby obnovily dovolenou ve Svaté zemi: „Přijeďte, nejen přispívejte, protože podpora cestovního ruchu je nejlepší způsob, jak nás podpořit,“ píše Jewish Insider.
Rumunští turisté patří mezi hlavní poutníky v Izraeli
Rumunští turisté patří spolu s americkými a britskými turisty již řadu let k hlavním návštěvníkům poutních míst v Izraeli. Co se týče evropské špičky, Rumuni se v roce 2023 dostali do první desítky nejoblíbenějších dovolených do Izraele a celosvětově do první desítky.
V Turistické agentuře Bazilika rumunského patriarchátu, která je hlavním organizátorem poutí do Svaté země, se cena 5-7denního pobytu pohybovala mezi 800 a 1000 eury a zahrnovala dopravu – letadlem do Izraele a autobusem v rámci země, ubytování, snídani a večeři, vstupné do památek. Na programu byla města v Izraeli i v Palestině – Jeruzalém, Nazaret, Betlém, Tiberias. Podle nabídky na internetových stránkách agentury se nyní ceny zvýšily přibližně o 30 %.
Letos dávají poutníci ze strachu z války a kvůli cenám přednost Řecku nebo mnohem levnějším domácím okruhům. Ceny za čtyřdenní zájezd a autobusovou dopravu – do Řecka se rumunští turisté dostanou autobusem – začínají na zhruba 170 eurech a dosahují až 300 eur na osobu. V důsledku toho se od října zdvojnásobil počet rumunských turistů, kteří se rozhodli například pro pouť na horu Athos. Ceny zájezdů do rumunských klášterů jsou ještě nižší a pohybují se od cca 70 eur/osoba až po maximálně 200 eur za 2-6 dní.
U ostatních cestovních kanceláří jsou rezervace na Izrael na rok 2024 mnohem nižší, než se očekávalo, nebo byly v některých případech „zcela zrušeny“, jak se někteří majitelé cestovních kanceláří na konci roku přiznali. Jordánsko, kde se v letech před pandemií dobře prodávaly i integrované balíčky s návštěvou Svaté země, také není tak dobře rezervované, jak se očekávalo, a počet zrušených zájezdů se pohybuje kolem 30 %. Jedinou nadějí pro cestovní kanceláře, které chtějí v roce 2024 prodávat zájezdy na Blízký východ, zůstává Egypt. Cestovní kanceláře doufají, že stejně jako v případě války na Ukrajině si svět „zvykne“ na válku na Blízkém východě a uvidí, že ji nepocítí v letovisku Šarm aš-Šajch na Sinajském poloostrově, které je oblíbenou lokalitou rumunských turistů, kteří se rozhodli pro Egypt.