Subscribe
Skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu se podle svého pražského prohlášení ze 17. prosince 2013 zaměřuje na hospodářské oživení, růst a konkurenceschopnost. Na druhé straně CEEMET, evropská organizace zaměstnavatelů zastupující zájmy kovoprůmyslu, strojírenství a technologického průmyslu, zveřejnila soubor doporučení, jak posílit evropský průmysl v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.
Prezident CEEMETu Rainer Ludwig, který je zároveň ředitelem lidských zdrojů ve společnosti Ford Německo, v úvodu dokumentu nabídl, že bude spolupracovat se zvolenými poslanci Evropského parlamentu, novým sborem komisařů a všemi dalšími tvůrci politik (myslíme tím Radu Evropské unie) na budování lepší budoucnosti pro evropský průmysl.
Členové skupiny ECR takovou nabídku jistě přijmou s nadšením a věrností. CEEMET si oprávněně stěžuje, že průmysl EU čelil v minulém volebním období nebývale náročnému prostředí. Proto by se nyní měla pozornost přesunout od legislativních opatření ke konkurenceschopnosti.
Byly stanoveny čtyři oblasti, v nichž se má evropský průmysl stát nejkonkurenceschopnějším na světě, což je vize, která je od nynějška daleko od realizace. Prvním z nich je mobilita pracovních sil bez tření, k čemuž je zapotřebí jak prohloubení jednotného trhu, tak zajištění volného pohybu pracovníků a služeb. To pomůže vyřešit to, co se zdá být pro evropský průmysl výzvou číslo jedna, totiž znepokojivý nedostatek pracovních sil.
Měla by se snížit regulační zátěž pro podniky, které vysílají své zaměstnance do celé EU, zejména ve vztahu k byrokracii, kterou vyžaduje v současnosti platná směrnice o vysílání pracovníků. Naopak příznivě se jeví iniciativa Evropské komise vytvořit digitální nástroj „eDeclaration“, který má standardizovat a zjednodušit ohlašovací povinnosti pro vysílání v rámci Evropské unie.
Druhá oblast je plně v souladu se zásadami ECR, a sice přijmout účelnou regulaci při plném respektování Smluv EU. Evropský parlament by měl při přijímání právních předpisů zůstat v rámci pravomocí EU, respektovat svěřené pravomoci, subsidiaritu a proporcionalitu a zároveň se vrátit k základům sociální politiky EU.
Nová Evropská komise by se měla zavázat ke snižování zbytečné administrativní zátěže podniků, respektování rozdílů na národních trzích práce, požadovat po členských státech, aby se vyhnuly pozlacování právních předpisů EU kvůli jejich nepříznivému dopadu na podniky, umožnit flexibilitu při přizpůsobování podniků výzvám, upustit od legislativních balíčků, které by měly masivní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost podniků, a vypracovat průmyslovou politiku pro Evropu, která by posílila její dlouhodobou konkurenceschopnost a produktivitu.
Třetí oblast se týká zajištění vysoce kvalifikované pracovní síly. V zájmu řešení nedostatku pracovních sil a kvalifikace se nevyhnutelně objevují koncepty odborné přípravy a legální migrace. Vedle legální migrace však CEEMET zmiňuje i koncept „cirkulační migrace“, kdy se stěhující se pracovník vrací zpět do svého členského státu. Tvůrci politiky ECR, která úzce souvisí s odbornou přípravou i legální migrací, musí skutečně přispět k tomu, aby se zabránilo odlivu mozků.
Velmi zajímavým návrhem na snížení nezaměstnanosti je nabídnout podnikům výjimky ze sociálního pojištění při přijímání dlouhodobě nezaměstnaných pracovníků, přičemž vzdělávání zahrnuje jak STEM (vědu, technologie, inženýrství a matematiku), tak měkké dovednosti a především odborné vzdělávání.
V neposlední řadě je důležité, aby sociální partneři na podnikové a národní úrovni spolupracovali na tvorbě pravidel, která jim nejlépe vyhovují, a nikoli aby veřejná správa vnucovala přístup shora dolů. CEEMET hájí možnost odchýlit se od právních předpisů EU kolektivní smlouvou: to bylo pro levici v minulém volebním období protimluvem. Chtěli bychom dodat, že k tomu mají co říci i národní vlády, aby se zajistila dostatečná ochrana pracovníků, kteří nejsou zastoupeni prostřednictvím kolektivních akcí.
Zdroj obrázku: IndustriAll Europe