Subscribe
Úspěch v Apulii. Summit, jemuž předsedala předsedkyně italské Rady ministrů Giorgia Meloniová, skončil dohodami, které mají velký význam pro nejdůležitější geopolitické otázky a pro roli, kterou mají západní země hrát tváří v tvář těmto mezinárodním hrozbám. Tyto závěry dokládají vedoucí úlohu, kterou Meloni jako hostitelka hraje před některými svými protějšky, jako je prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron nebo prezident Spojených států Joe Biden. Kromě představitelů sedmi nejvýznamnějších demokratických zemí světa se akce zúčastnili i hosté na nejvyšší úrovni, například prezident Argentinské republiky Javier Milei a hlava katolické církve papež František.
Na jedné straně vedoucí představitelé skupiny G7 na závěr důrazně varovali Írán za jeho neustálou podporu Ruska při invazi na Ukrajinu, který může od nynějška očekávat rychlou a koordinovanou reakci v případě, že nepřestane dodávat zbraně Rusku. Režim Nicoláse Madura ve Venezuele navíc obdržel výtky ohledně pokračujícího pronásledování politických disidentů a byl vyzván k uspořádání spravedlivých voleb.
Zdá se však, že nejvýznamnější výtka G7 směřovala proti Čínské lidové republice, a to jak za to, že prostřednictvím svých finančních institucí pomáhala Rusům získávat válečný materiál, tak za to, že se dopouští obchodních praktik, které jsou vůči západním trhům nekalé.
Tento summit G7 byl navíc prvním v historii, kterého se zúčastnil nejvyšší papež. František I. sdělil světovým představitelům své obavy z rozvoje umělé inteligence. V tomto smyslu papež prohlásil, že „žádný stroj by se nikdy neměl rozhodnout ukončit život lidské bytosti“, a to v souvislosti s použitím umělé inteligence ve válečných strojích. František se mohl setkat s vedoucími představiteli přítomnými na summitu, jako je samotná Giorgia Meloniová, ukrajinský prezident Volodomir Zelenský nebo prezident Macron.
Jako by to nestačilo, Meloni by s Macronem vyhrál i souboj v otázce potratů. Po nedávném začlenění „práva na potrat“ do francouzské ústavy se Macron snaží prosadit stejný duch na summitu a zapojit ostatní světové lídry do společného prohlášení ve prospěch práva na potrat. Tento návrh by se prosadil, kdyby nebylo Meloniho neústupného odporu, který zašel tak daleko, že tuto otázku stáhl z jednoho z konečných návrhů summitu. Macron prohlásil: „Francie má vizi rovnosti žen a mužů, která však není sdílena napříč politickým spektrem. Ve své zemi nemáte stejnou citlivost. Je mi to líto.“ V návaznosti na to Giorgia Meloniová Macronovi vytýká, že je velmi nevhodné „vést volební kampaň na fóru, jako je G7“.
Stručně řečeno, nejkonsolidovanější světové demokracie potvrdily svou podporu Ukrajině, prokázaly odhodlání tváří v tvář velmocem, jako je Čína, a poprvé počítaly s přítomností hlavy církve. Pozvali velké spojence Západu, jako je indický premiér nebo argentinský prezident, nepřátele prosazování socialismu v Asii a Americe, a především potvrdili rozumné a rozhodné přihlášení se k západním hodnotám. Giorgia Meloniová nepochybně sehrála zásadní roli ve vývoji a závěru setkání, vykonávala vedoucí úlohu, která se s postupem času upevňuje a která vyniká ve chvíli velké nepopularity ostatních jejích kolegů.