Subscribe
Závěr washingtonského summitu k 75. výročí založení NATO dává prostor k několika úvahám.
Zvláště zajímavé jsou některé výroky, které zcela odpovídají mezinárodnímu scénáři, před nímž stojí Severoatlantická aliance, a které pronesl pro tisk generál Chris Cavoli. GENERÁL CHRIS CAVOLI Pro ty, kdo se denně zabývají obranou nebo mezinárodními analýzami, je Chris Cavoli vším možným, jen ne novou tváří.
Důstojník, který je vojenským establishmentem považován za jednoho z nejchytřejších příslušníků této generace, je v současné době vrchním velitelem USA v Evropě a vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě.
Je druhým nejdůležitějším vojenským velitelem NATO, což je role, která byla v minulosti dokonce postavena a vybojována pro Eisenhowera.
Generál Cavoli, který se může pochlubit italským původem (jeho rodiče pocházejí z Pinzola v Trentinu), je autorem komplexního obranného plánu NATO schváleného na summitu ve Vilniusu, který byl vypracován jako první po skončení studené války a který se zaměřuje na odstrašení.
Je však třeba mít na paměti, že v případě, že by se některá ze zemí NATO nešťastnou náhodou zapojila do konfliktu a došlo by k aktivaci kolektivní obrany zakotvené v článku 5 smlouvy, byl by to právě generál Chris Cavoli, kdo by za NATO vedl evropské armády. INVESTICE DO OBRANY V souvislosti se summitem NATO ve Washingtonu se samozřejmě znovu začalo hovořit o investicích spojeneckých zemí do výzkumu a obranného sektoru.
Zejména sám generál Cavoli hovořil o tom, že je třeba, aby země NATO pokračovaly v posilování průmyslových kapacit, zejména v tak předním odvětví, jakým je obrana.
V mezinárodním scénáři, který v současnosti zažíváme, počínaje agresí Putinova Ruska proti svrchovanému území ukrajinského národa, je růst výroby v obranném sektoru jistě cílem, o který je třeba usilovat.
Zejména se jedná, jak uvedl i generál Cavoli, o dlouhodobý diskurz, který má Atlantickou alianci postavit do pozice, která jí zaručí vlastní obživu a především bezpečnost i v případě napadení.
V tomto smyslu generál také odpověděl italským novinářům, kteří se ptali na kroky, jež Itálie podniká ke zvýšení investic do obranného sektoru.
Cavoli odpověděl vysvětlením, že italský cíl dosáhnout 2 % HDP určených na obranu je v rámci panoramatu Aliance velmi důležitým krokem. CÍLE PRO EVROPU Samozřejmě nelze zapomínat na to, že kromě členství v NATO je mnoho zemí také součástí Evropské unie, a také v tomto kontextu je třeba věnovat obnovenou pozornost hospodářské politice související s obranou.
Ústředními otázkami, které je třeba vzít v úvahu, jsou jistě průmysl, výzkum a bezpečnost evropských zemí a členů NATO.
Prvořadý význam má i nadále budování společné průmyslové politiky v oblasti obrany.
Toho lze dosáhnout prohloubením spolupráce v logice evropské suverenity, jejímž cílem je posílení celé průmyslové základny.
Je však nutné zachovat zaměření na nové technologie, přičemž vývoj musí být všeobecný, ale zároveň spojený s výzkumem, aby se vytvořil technologicky vyspělý obranný průmysl, který nebude závislý na vnějších vztazích, ale bude silně integrován s NATO. Podpora vytváření sítě mezi výzkumnými středisky členských států EU musí jít tímto směrem, aby se zvýšila hodnota společných průmyslových klastrů a společných projektů v oblasti nových obranných technologií. POLITICKÉ PERSPEKTIVY K tomu všemu je však nutné zavést politické nástroje spolupráce mezi členskými státy.
Zejména by mělo prvořadý význam formální setkání ministrů obrany sedmadvacítky v rámci Rady Evropské unie.
Tato akce by měla nejen formální význam spočívající v setkání obranných summitů, ale také by podtrhla význam společných obranných strategií, který se projevil v souvislosti s novými mezinárodními výzvami.