fbpx

Problém imigrace si začíná uvědomovat i levice

Politika - 29 srpna, 2024

Po útoku v Solingenu, kde 26letý Issa al Hasan syrského původu během městské slavnosti na oslavu založení Vestfálska zabil tři lidi a osm jich zranil, z toho čtyři těžce, je Německo otřeseno a klade si otázky týkající se přistěhovalectví, terorismu a bezpečnosti.
Hasan, který měl být na základě dekretu deportován, se stále nacházel v Německu, neboť získal status zvláštní ochrany jako politický uprchlík, a později se německým úřadům vyhnul útěkem z ubytování určeného pro osoby s podobným statusem.
Útok, k němuž se přihlásil ISIS, znovu rozvířil debatu o rizicích spojených s nelegálním přistěhovalectvím a nedostatečnou kontrolou migračních toků, kterou ještě zhoršily nedávné údaje německé policie, podle nichž se v letech 2022 až 2023 očekává 33,4% nárůst nelegálního přistěhovalectví.
Peter R. Neumann, odborník na terorismus, který poskytl rozhovor německému časopisu Focus, varoval před rostoucím nebezpečím a zdůraznil, že vlny islámského teroru často začínají malými útoky a stále více se do nich zapojuje radikalizovaná mládež.
Podle experta se jednalo o předvídatelnou tragédii, přičemž připomněl i neúspěšné útoky, jako byl ten plánovaný na koncert Taylor Swift ve Vídni.
Kancléř Olaf Scholz reagoval důrazným odsouzením: slíbil tvrdá opatření k vyhoštění těch, kteří nemají právo zůstat v Německu, a oznámil zpřísnění zákonů o zbraních, zejména pokud jde o nože.
Scholz však čelil kritice za nedostatek empatie a za to, že odložil svou návštěvu Solingenu, kde položil bílou růži k uctění památky obětí.
Kancléř se na místě objevil tři dny po masakru.
Scholz odsoudil islámský terorismus jako hrozbu pro soudržnost německé společnosti a prohlásil, že Německo nedovolí teroristům, aby zničili jednotu země.
Zdůraznil také nutnost uplatňovat dublinské nařízení o předávání nelegálních migrantů do členských států EU, do nichž vstoupili jako první.
Šéf německé vlády rovněž zdůraznil, že jeho hněv je namířen proti „islamistům, kteří ohrožují mírové soužití nás všech, kteří ohrožují mírové soužití křesťanů, židů a muslimů“.
Jeho ostrá slova proti nelegální imigraci však znamenají posun v tónu oproti tradičnímu politickému jazyku Západu, který je často kritizován jako příliš tolerantní.
Útok v Solingenu a reakce německé vlády odrážejí Německo, které se cítí stále nejistější, zatímco podpora stran, jako je AfD, roste.
Na evropské úrovni Scholz vyzdvihl naléhavost rozhodnějších a koordinovanějších kroků proti nelegální imigraci a terorismu a zdůraznil potřebu jednotné reakce na situaci, která se bez razantních zásahů bude nutně zhoršovat.
Měli tedy konzervativci snad pravdu?
Scholzovy výroky nepocházejí od „nebezpečného krajně pravicového extremisty“, jak jsou tato slova obvykle vyhrazena těm, kteří se odváží kritizovat evropskou migrační politiku, ale od sociálnědemokratického kancléře Německa Olafa Scholze.
Jedná se pravděpodobně o nejtvrdší slova, která kdy evropský lídr pronesl.
Skutečnost je taková, že v Evropě nemůže být místo pro ty, kteří se ji snaží islamizovat, zejména prostřednictvím násilí, zbraní a útoků.
Evropané se nenechají zastrašit a budou i nadále prosazovat svůj způsob života.
Konečně Itálie, která již léta odsuzuje již tak saturovanou situaci a činí tak s větší silou nyní, kdy v čele země stojí Fratelli d’Italia, se zdá být méně osamocená. Je načase najít konkrétní a jednotná řešení, která by řešila nejen otázku migračních toků, ale také nebezpečí, které představují radikalizovaní migranti, kteří nemají v úmyslu se integrovat, ale naopak proniknout do evropských zemí a destabilizovat je.
Kdo ví, co všechno se ještě musí stát.
Jakého stupně pohotovosti musí být dosaženo, než budou přijata konkrétní opatření na obranu Evropy a jejích hranic.
Imigraci, pokud znamená integraci a respektování kultur, bychom neměli odmítat, naopak bychom ji měli podporovat, protože se z ní rodí nové děti, možná adoptované, ale stále děti země.
Nesmíme však připustit žádnou formu imigrace, která se snaží zničit a destabilizovat náš způsob bytí a života.