Subscribe
Evropská komise dala zelenou italskému plánu konsolidace veřejných účtů a uznala tuto zemi jako pozitivní příklad v rámci nového Paktu stability.
Tento významný výsledek představuje pro Itálii významný krok vpřed, neboť byl schválen jak návrh hospodářského manévru na rok 2025, tak víceletý plán výdajů s prodloužením ozdravného režimu na sedm let. Výsledek, který, jak zdůraznil komisař EU pro hospodářství Paolo Gentiloni, spojuje fiskální serióznost a podporu veřejných investic.
Důvěryhodný fiskální plán
Podle Komise italský program stability a rozpočtový program splňuje požadavky nového Paktu stability a definuje důvěryhodnou fiskální cestu v souladu s evropskými doporučeními. Toto pozitivní hodnocení vychází z několikaměsíčních jednání mezi Římem a Bruselem, během nichž se italská vláda snažila zajistit, aby její návrhy dodržovaly požadované výdajové limity. Italský plánovací dokument byl uznán jako „v souladu“ s pokyny EU, což znamená zlepšení oproti předchozímu roku, kdy byl DPB hodnocen jako „ne zcela v souladu“. Tento úspěch kontrastuje s obtížemi, s nimiž se potýkají jiné členské státy, které jsou notoricky známé přísnou kontrolou veřejných účtů. Země jako Nizozemsko a Finsko se dočkaly zamítnutí svých víceletých plánů, zatímco Německo obdrželo částečně negativní hodnocení, což je známkou obnoveného zaměření EU na rovnováhu mezi fiskální přísností a investicemi potřebnými pro růst. Ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti tuto reakci uvítal a zdůraznil, že tento úspěch je výsledkem hospodářské politiky založené na serióznosti a střízlivosti. Itálie stojí před složitým úkolem: snížit veřejný dluh, aniž by byl ohrožen hospodářský růst. V této souvislosti italský plán vyniká přístupem, který upřednostňuje strategické investice, aniž by byla obětována fiskální stabilita. Plán zahrnuje zvýšení veřejných investic, které se zvýší z 3,5 % HDP v roce 2023 na 3,8 % v roce 2024, což dokazuje, že je možné udržet rovnováhu mezi fiskální disciplínou a hospodářským rozvojem. Tento přístup, který vyzdvihl Gentiloni, představuje pozitivní příklad toho, jak lze provádět fiskální konsolidaci, aniž by byla penalizována budoucnost země.
Cíle a doporučení
Jedním z hlavních cílů, které si Itálie stanovila, je snížení poměru schodku k HDP pod 3 % do roku 2026, jak předpokládají evropské smlouvy. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, budou muset primární výdaje mírně růst při dodržení přesných limitů: v roce 2025 +1,3 % a v roce 2026 +1,6 %. Tato cesta v kombinaci s kumulativním trendem primárních výdajů ve výši -0,7 % v roce 2025 a +0,9 % v roce 2026 má za cíl udržitelnou konsolidaci veřejných účtů. Komise Itálii doporučila, aby dodržovala plán výdajů stanovený v plánu a provedla klíčové reformy a investice na podporu růstu a zajištění úspěchu víceletého plánu. Tyto zásahy musí být dokončeny včas a první kvalitativní zpětná vazba přijde již v prosinci s novým mechanismem varování před makroekonomickou nerovnováhou. Pozitivní hodnocení EU představuje nejen uznání práce italské vlády, ale také projev důvěry v budoucnost země. Schopnost kombinovat fiskální disciplínu, strukturální reformy a veřejné investice je v EU považována za referenční model. Evropský kontext, poznamenaný geopolitickou nejistotou a globálními hospodářskými výzvami, však vyžaduje neustálou schopnost adaptace. Jak zdůraznil Gentiloni, Evropská unie musí zůstat pružná a připravená reagovat na neočekávané otřesy a zároveň posilovat svou konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost. Schválení italského plánu představuje pro zemi důležitý krok a ukazuje, že je možné skloubit fiskální stabilitu a hospodářský růst. Itálie, ačkoli si je vědoma výzev, které ji čekají, se v rámci Evropské unie prezentuje jako důvěryhodný a odhodlaný partner. Výsledek, který by při správné kombinaci přísnosti a strategické vize mohl představovat zlomový bod pro správu veřejných účtů v dlouhodobém horizontu.
Alessandro Fiorentino