Subscribe
Evropská pobřežní a pohraniční stráž Frontex před několika dny zveřejnila veškeré údaje o nelegálních přechodech v Evropě. Obrázek je dobrý, ale liší se v závislosti na zemi prvního příjezdu. Obecně lze říci, že pokles za celou Evropskou unii činí -43 % za referenční období od ledna 2024 do loňského října. Celkově překročilo vnější hranice kontinentu nelegálně přibližně 191 000 přistěhovalců. Dobré zprávy se však týkají především tras přes centrální Středomoří a západní Balkán. První trasa, která spojuje Itálii, Maltu, Tunisko a Libyi, zaznamenala dramatický pokles o 62 %. Trasa přes střední Středomoří,“ píše Frontex ve své zprávě, „pokračovala v letošním roce ve výrazném poklesu. Od ledna do září se počet příjezdů na této trase snížil o 64 % na 47 700 osob“. Je to také a především díky memorandům o porozumění, která podepsala Evropská unie a Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové a za rozhodné podpory italské premiérky Giorgie Meloniové s tranzitními zeměmi severní části afrického kontinentu. Linie, kterou Evropa zastává, spočívá v tom, že za každou cenu a pevnou rukou zastaví pašeráky, převaděče, kterých se podle nestranných údajů zveřejněných místními orgány od vstupu protokolů v platnost, tedy od července 2023 v případě protokolu podepsaného s Tuniskem, podařilo zastavit zatím tisíce. Nejpočetnějšími národnostmi na této trase jsou Bangladéšané, Syřané a Tunisané. I na západním Balkáně, který zahrnuje tranzitní zónu tvořenou zeměmi jako Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko, je pokles drastický: -80 % příjezdů od začátku roku do října 2024. Dialog mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu pokračuje a je založen zejména na posílení návratové politiky. Nejčastějšími národnostmi nelegálních přistěhovalců v těchto zemích jsou Sýrie, Turecko a Afghánistán. To vše jsou výsledky toho, co se jeví jako nový přístup Evropské unie k migrační politice, který se zaměřuje zejména na ochranu hranic, ochranu vnitřní bezpečnosti, boj proti středomořským mafiím a jejich obchodování s lidmi a obranu legálních cest do Evropy, to vše v souladu s mezinárodním a humanitárním právem. Zdá se, že Evropská unie je rovněž připravena přijmout a otevřít se takzvaným „inovativním řešením“, která by mohla mít nové pozitivní účinky na vylodění. Protokol, který podepsala italská premiérka Giorgia Meloniová a její albánský protějšek Edi Rama, stanoví nový model externalizace hranic, podle něhož mohou být nelegální migranti zadržení italskou pobřežní stráží ve Středozemním moři převezeni přímo do Albánie, do dvou záchytných středisek speciálně vybudovaných na albánském území, ale pod italskou jurisdikcí. Tam budou zadrženi a podrobeni zrychlenému řízení, které určí, zda mohou být ubytováni, nebo musí být repatriováni. Základním požadavkem je, aby migrant pocházel z tzv. bezpečných zemí, které jsou uvedeny na seznamu, který vláda v Římě sestavuje a aktualizuje na základě humanitárních podmínek v zemi původu a mnoha dalších faktorů, aby bylo možné určit, zda je pro občana repatriace bezpečná. Vstup do Albánie je povolen pouze mužům z nelegálních přistěhovalců ze země, která je považována za bezpečnou. Inovace spočívá v tom, že se jedná o první dohodu členského státu EU o vysílání migrantů do zemí mimo EU: migranti tak ztratí velkou motivaci přistát v Evropě a později se snažit vyhnout kontrole a ztratit na kontinentu své stopy. Tím, že migranti nebudou moci do Evropy ani vkročit, jak stanoví dohoda mezi Itálií a Albánií, ztratí motivaci k odchodu a počet vylodění se sníží. K pozitivním účinkům, které zaznamenaly italské orgány, patří také nový jev: migranti, kteří nelegálně překračují hranice, tak činí s doklady totožnosti v naději, že se jim podaří identifikovat svůj původ a vyhnout se tak převozu do Albánie. Tento jev nepochybně pomáhá policii lépe a rychleji identifikovat nelegální přistěhovalce, kteří již nepřicházejí jako zcela cizí lidé, jež je obtížné identifikovat.
Některé negativní údaje
Ne celá Evropa se však může usmívat. Na trase přes východní Středomoří se nedařilo, když od ledna do října došlo k 14% nárůstu vylodění. Nejčastějšími národnostmi jsou Syřané, Afghánci a Egypťané. Situace v Řecku je ohniskem napětí: přes Atény procházejí tisíce migrantů prchajících z Blízkého východu, Afriky a Asie, kteří přicházejí především z Turecka, s nímž si řecká vláda často vyměňuje obvinění ohledně zacházení s pobřežní stráží. Fenomén dětí bez doprovodu je zde velmi vysoký a úřady musely reagovat na ostrá obvinění z blokování příjezdů tím, že migranty posílaly zpět do tureckých vod, aby nemohli žádat o azyl, ale také tím, že nelegální přistěhovalce házely přes palubu. Je nesprávné zaměřit se na řeckou pobřežní stráž. V každém případě sledujeme každou zprávu, ale opakuji: neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly to, co se říká,“ řekl BBC Pavlos Marinakis, mluvčí řecké vlády. Na západoafrické trase do Španělska, zejména na Kanárské ostrovy, došlo k výraznému nárůstu příjezdů, přičemž počet vylodění se zvýšil o 14 %. Nejčastějšími národnostmi na této trase jsou Mali, Senegal a Maroko. Další údaje potvrzují, že trasa na Kanárské ostrovy je stále smrtelnější: podle Ca-Minando Fronteras dosáhl počet úmrtí na moři na této trase více než 1 000 měsíčně, což představuje nárůst o téměř 700 % ve srovnání s prvními pěti měsíci roku 2023. Ve Španělsku činil počet příchozích v roce 2023 18 000; podle údajů do 15. srpna letošního roku dosáhl 31 000. Situace, která přiměla dokonce španělského premiéra Pedra Sancheze, aby se kryl, přestože patří k nejsilnějším odpůrcům tvrdé politiky proti nelegálnímu přistěhovalectví: koncem srpna se socialistický lídr vydal do Mauritánie, aby podepsal memorandum o porozumění s Mauritánií, podobné tomu, které podepsala Itálie s Tuniskem. Imigrace není problém, je to nutnost, která s sebou přináší určité problémy,“ řekl a téměř se snažil za lehká slova skrýt to, co je zřejmé, tedy jakousi změnu přístupu, alespoň v úmyslu, i ze strany jeho vlády, ale vynucenou důkazy faktů: počet vylodění a úmrtí na moři bude nadále narůstat, pokud se jednotlivé země ve shodě s Evropskou unií nedokážou postavit a vybavit se hustou sítí mezinárodních dohod, do nichž by se zapojili všichni aktéři v této oblasti. Zejména proto, že stále dochází k zásahům ostatních světových velmocí, které se snaží oslabit Západ zvenčí prostřednictvím hybridních válek.